500 let od dobytí Mexika. Jak vypadaly poslední chvíle Aztécké říše?

V letošním roce uplynulo přesně 500 let od dobytí dnešního Mexika, respektive Aztécké říše, Španěly. V srpnu roku 1521 bylo pod vedením Hernána Cortése definitivně dobyto hlavní město Aztéků - Tenochtitlán. Společně s městem padla téměř 200 let stará říše, což znamenalo začátek konce starého světa.

Víra Aztéků již dlouhá desetiletí zvěstovala návrat jejich boha Quetzalcoatla. Ten měl podobu opeřeného hada s bílou pletí a vousem. Připlout měl z východu. Jeho návrat měl znamenat novou éru. A tak se skutečně stalo.

Sám aztécký panovník Moctezuma II. už několik let očekával návrat velkého boha. Proto když se k němu v roce 1519 dostala zpráva o bílých mužích na východním pobřeží dnešního Mexického zálivu, byl si jist, že se jedná o příchod bohů. Alespoň tak nás o tom zpravují španělské zápisy, ve kterých je však jistě velká dávka přibarvení ve prospěch dobyvatelů.

Jaké byly přesné pohnutky a myšlenky velkého krále Moctezumi II. už se nikdy přesně nedozvíme. Je nutné si uvědomit, že Aztékové o blízkosti bílých mužů jistě věděli již dříve. Ostatně již v roce 1517 a 1518 se Španělé objevili na pevnině, i když jen krátkodobě. Zprávy o nich se skrze síť zvědů a pozorovatelů jistě dostali i do nitra největší středoamerické říše, do Tenochtitlánu.

Hlavní město Tenochtitlán leželo na několika ostrovech v západní části jezera Texcoco, které se nacházelo údolí obklopeném horami a sopkami. Vévodily mu sopky Popocatépetl a Iztaccíhuatl. Město bylo spojeno s pevninou několika cestami v podobě hrází na severu, západě a jihu. Vzniklo někdy ve 20. letech 14. století. Asi o sto let později v roce 1428 po vítězné válce proti městskému státu Azcapotzalco vznikla spojením tří městských států Tenochtitlánu, Texcoca a Tlacopánu do konfederace Aztécké říše. Následně se Tenochtitlán stal hlavním městem konfederace. Do konce 15. století ovládli Aztékové další území i mimo údolí jezera Texcoco od pobřeží Mexického zálivu až k Tichému oceánu. S velkou mocí a prosperitou však přicházeli i závistivci a nepřátelé.

A na to také v roce 1519 Aztékové doplatili. Moctezuma II., který od svých zvědů z Tabasca slyšel o bílých mužích a velkých domech na moři, očekával návrat bohů. Jakmile se dozvěděl, že jsou bílí muži opět na pobřeží, bedlivě jejich cestu sledoval. Jistě si byl vědom jejich síly a možnosti ji využít proti svým nepřátelům.

Stejné příležitosti však využili také odvěcí nepřátelé Aztéků, obyvatelé města Tlaxcala, kam Hernán Cortés na cestě do srdce aztécké říše přišel v létě roku 1519. Právě jeho bojovníci v listopadu tohoto roku doprovázeli španělské vojáky do aztéckého hlavního města.

Často se uvádí, že se Aztéckou říši podařilo dobýt jen hrstce Španělů. To ale není pravda. Když Cortés poprvé s přivítáním velkého aztéckého krále vstoupil v roce 1519 do Tenochtitlánu, měl s sebou 550 vojáků, patnáct koní, deset mosazných děl, kuše a arkebuzy. Vedle toho ho však doprovázely tisícovky domorodých bojovníků, především z řad Tlaxcalanů.

Právě spojenců Španělů během let přibývalo, neboť, jak bylo uvedeno v úvodu, toužili po bohatství svých nepřátel. Vedle toho zde panovala touha pomstít se jinak velice krutým Aztékům, kteří více než jiné středoamerické kultury holdovali lidským obětem z řad bojovníků svých nepřátel. Ale ne jen těch. Obětmi často byly i ženy a děti. Přehnané zprávy španělských dobyvatelů mluvily i o tisícovkách obětí denně. Konec teroru ze strany Aztéků, který jistě Španělé svým domorodým spojencům slibovali, byl lákavou, byť klamavou nabídkou. 

Do roku 1521 v Mexiku přibylo i Španělů. Proti Cortésovi totiž připlula trestná výprava. Cortésova cesta byla totiž zakázána a Cortés sám měl být zatčen. Mohla ho čekat i šibenice. Nakonec se mu však podařilo pod ochranou noci a prudkého deště velitele trestné výpravy Narvaéze a jeho muže překvapit a porazit. Získal tak další cenné posily a vybavení, včetně koní a děl.

V osudný rok 1521 měl Cortés k dispozici 86 jezdců, 118 střelců z kuší a arkebuz, 700 mužů s meči a píkami a 18 děl. Především však měl k dispozici přibližně 75 000 tlaxcalských a jiných bojovníků. K dobytí Tenochtitlánu významně pomohly také lodě, které nechal Cortés vybudovat a které decimovaly aztécké kánoe a ostřelovaly město z dálky.

Velkým pomocníkem v díle Španělů však byl neviditelný spolubojovník. Byly to nemoci, které sem Španělé zavlekli, především neštovice, proti kterým Aztékové, stejně jako jiní indiáni, neměli protilátky. I když tak proti Cortésovi a jeho spojencům stálo přibližně 250 000 aztéckých bojovníků, jejich řady byly rychle decimovány právě chorobami, stejně jako hladem a žízní. Cortés totiž volil pro Aztéky neznámé taktiky boje, jako bylo obléhání a vyhladovění města.

13. srpna roku 1521 dobyli jednotky Cortése poslední opevnění na severu Tenochtitlánu. Pád hlavního města znamenal pád celé říše a odstartoval dobývání celé střední Ameriky plný masakrů, které zdaleka předčily krutost Aztéků. Jejich pád znamenal začátek konce starého světa.

Související

Austrálie, ilustrační fotografie. Analýza

Historie se opakuje? Australané mohou odstartovat novou vlnu dekolonizace

Australský odpor britskému panovníkovi je symbolem definitivního ukončování evropské koloniální nadvlády. Existuje ještě řada zemí, které v zámoří mají své provincie a dosud se jich nevzdaly. Mocnosti jako Čína nebo Rusko pak vytvářejí moderní imperialismus, který je v podstatě totéž, jako imperialismus minulých století – jen jinak provedený. A Spojené státy jsou kapitola sama o sobě. 

Více souvisejících

historie Mexiko Aztékové válka

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy