Mount Everest se neustále posunuje a není nejvyšší horou světa. Co vše vám ve škole neřekli?

Je pochopitelné, že lidé chtějí vědět o Zemi vše, co se jen dá. Dnes mají vědci mnohem větší znalosti, než měli naši předci. A přestože možná pamatujete řadu věcí, které vám cpali ve škole do hlavy učitelé, některé informace pro vás mohou být naprosto nové.

Mount Everest se posunuje, ale ne do výšky

Před 50 miliony let se dal do pohybu směrem na sever indický subkontinent. Při tomto procesu vznikla Asie a zformovalo se například Himalájské pohoří – včetně Mount Everestu. Dnes se tato hora tyčí do výšky téměř 9 kilometrů, díky čemuž je nejvyšší horou světa, která leží nad hladinou moře. Vzhledem k tomu, že tektonické desky se dál pohybují, dalo by se předpokládat, že Mount Everest neustále roste – ale není to pravda.

Profesor Giorgio Poretti z univerzity v Trieste v roce 1995 zjistil, že Mount Everest ve skutečnosti neroste. Poretti naopak říká, že pokračující kontinentální střet mezi Indií a Asií se ve skutečnosti posunuje Everest na severovýchod a to o 42 milimetrů ročně.

Pokud byste se tedy teď rozhodli vylézt na Everest, vylezete do stejné výšky, jako sir Edmund Hillary a Tenzing Norgay v roce 1953. Ale budete téměř o 3 metry severovýchodně od tohoto místa.

Nejvyšší horou na světě je Mauna Loa

Když je řeč o Everestu, víte, že to není úplně nejvyšší hora na Zemi? Tou je ve skutečnosti Mauna Loa, která je součástí Havaje. Háček je v tom, že většina tohoto kolosu je ponořena pod vodou – a to, co ční ven, jsou jen její vrcholky. Největší a nejaktivnější štítová sopka má od mořského dna až k vrcholu asi 10 kilometrů a její základna má průměr 120 km. Asi polovina ostrova Havaj je součástí Mauna Loa.

Tornáda jsou neviditelná

Když lidé na obzoru spatří tornádo, okamžitě se utíkají schovat. Jenže jak vlastně můžeme vidět tornádo, když je vzduch neviditelný? To, co vidíme, je ve skutečnosti kondenzační oblak z kapiček vody a občas také prachu a nečistot. Formuje se uvnitř neviditelného trychtýře pohybujícího se vzduchu, což je skutečné tornádo.

Tornáda vzniknou, jakmile se studený a prudký výškový vítr překříží s teplým přízemním větrem. Jejich střetnutí vyvolá horizontální rotaci vzduchu. V případě, že k tomuto střetu větrů dojde v bouřkovém oblaku, proudění vystupující z teplého bouřkového mraku zdvihne rotující vzduchový válec a vztyčí ho do vertikální polohy.

Abychom jevu mohli říkat tornádo, je třeba, aby se silně rotující vír, vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, během své existence alespoň jednou dotkl zemského povrchu. Tornádo je schopné vznést do vzduchu předmět o hmotnosti až 5 tun. Má podobu nálevky, chobotu, který se spouští ze základny oblaku druhu cumulonimbus. Rychlost větru v tornádu se pohybuje od 50 do 100 m/s i více, přičemž jeho velikost se pohybuje ve stovkách metrů v průměru.

Mraky váží tuny

Bílé načechrané mraky vznášející se na modré obloze vypadají krásně. Lidé se většinou domnívají, že takové mraky jsou stejné jako mlha. Ve skutečnosti ale má průměrný oblak vytvořený z kapiček vody stovky tun. Takový těžký kolos přitom lehce pluje, protože atmosféra kolem něj je dost těžká.

Průměrný oblak tedy váží asi 500 tun (v přepočtu asi 100 slonů). To bouřkový oblak má stejnou hmotnost jako 200 000 slonů. Vědci dokázali určit hmotnost oblaku díky poznání jeho velikosti a množství vody, které se v oblaku nachází.

V kamenech existuje život

V kamenech, korálech či živočišných skořápkách žijí organismy zvané endolity. Mnohé z těchto organismu patří mezi extrémofily, tedy organismy, které žijí v extrémních podmínkách. Tyto organismy byly nalezeny i v hloubce téměř tří kilometrů. Většina z nich se živí vodou a tím, co propadne trhlinami, ale některé organismy jedí i samotné kameny, protože vylučují kyselinu, která jim pomáhá jejich "oběd" rozpustit.

Příští erupce supervulkánu zřejmě nebude v Yellowstone

Národní park v Yellowstone je plný gejzírů, horkých pramenů a vařícího se bahna. Geologové také poměrně nedávno odhalili, že pod parkem leží supervulkán. Od té doby pak všichni uvažují, kdy vybuchne. Nedávné studie ukázaly, že i když je tu velké množství magmatu, není v eruptibilní formě. Takže lidskou civilizaci zřejmě v nejbližší době nijak neohrozí.

V zaznamenané historii nikdy nenastala megakalderová erupce, takže nikdo vlastně neví, jaká znamení před erupcí hledat. Mohlo by dojít velkým zemětřesením a dalším přírodním katastrofám. No a některé sopky - a zřejmě i supervulkány - vybuchují bez varování.

Dříve než supervulkán v Yellowstone by tak mohla explodovat sopka Laguna del Maule ležící v centrální části Chile jen 20 kilometrů od hranic s Argentinou. A i když sopka v současné době nevykazuje žádnou aktivitu a tedy ani žádné ohrožení, ročně se zvětší o 24 až 28 centimetrů. A nikdo neví proč.

Související

Mount Everest

Největší záhada Everestu ožívá. Povedl se velký objev

Sto let letos uběhlo od největší záhady kolem nejvyšší hory světa Mount Everest. Dodnes totiž není jasné, zdali ji už v roce 1924 nezdolali dva britští horolezci. Nyní se týmu dokumentaristů povedl velký objev, když byly nalezeny lidské ostatky, které zřejmě paní druhému ze ztracených horolezců. 
Mount Everest

Před sto lety chtěli jako první zdolat Mount Everest, zemřeli pod jeho vrcholem

Na počátku června roku 1924, tedy přesně před 100 lety, se dva britští horolezci vydali na vrchol Mount Everestu s cílem ho jako vůbec první lidé dosáhnout. To se jim bohužel nepodařilo. Osmého červnového dne je svědci viděli naposledy a pravděpodobně i tentýž den pod vrcholem nejvyšší hory světa zahynuli. Ostatky se podařilo najít až po dlouhých 75 letech.

Více souvisejících

Mount Everest Tornádo Mraky sopka Yellowstone Caldera Země

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy