Je pochopitelné, že lidé chtějí vědět o Zemi vše, co se jen dá. Dnes mají vědci mnohem větší znalosti, než měli naši předci. A přestože možná pamatujete řadu věcí, které vám cpali ve škole do hlavy učitelé, některé informace pro vás mohou být naprosto nové.
Mount Everest se posunuje, ale ne do výšky
Před 50 miliony let se dal do pohybu směrem na sever indický subkontinent. Při tomto procesu vznikla Asie a zformovalo se například Himalájské pohoří – včetně Mount Everestu. Dnes se tato hora tyčí do výšky téměř 9 kilometrů, díky čemuž je nejvyšší horou světa, která leží nad hladinou moře. Vzhledem k tomu, že tektonické desky se dál pohybují, dalo by se předpokládat, že Mount Everest neustále roste – ale není to pravda.
Profesor Giorgio Poretti z univerzity v Trieste v roce 1995 zjistil, že Mount Everest ve skutečnosti neroste. Poretti naopak říká, že pokračující kontinentální střet mezi Indií a Asií se ve skutečnosti posunuje Everest na severovýchod a to o 42 milimetrů ročně.
Pokud byste se tedy teď rozhodli vylézt na Everest, vylezete do stejné výšky, jako sir Edmund Hillary a Tenzing Norgay v roce 1953. Ale budete téměř o 3 metry severovýchodně od tohoto místa.
Nejvyšší horou na světě je Mauna Loa
Když je řeč o Everestu, víte, že to není úplně nejvyšší hora na Zemi? Tou je ve skutečnosti Mauna Loa, která je součástí Havaje. Háček je v tom, že většina tohoto kolosu je ponořena pod vodou – a to, co ční ven, jsou jen její vrcholky. Největší a nejaktivnější štítová sopka má od mořského dna až k vrcholu asi 10 kilometrů a její základna má průměr 120 km. Asi polovina ostrova Havaj je součástí Mauna Loa.
Tornáda jsou neviditelná
Když lidé na obzoru spatří tornádo, okamžitě se utíkají schovat. Jenže jak vlastně můžeme vidět tornádo, když je vzduch neviditelný? To, co vidíme, je ve skutečnosti kondenzační oblak z kapiček vody a občas také prachu a nečistot. Formuje se uvnitř neviditelného trychtýře pohybujícího se vzduchu, což je skutečné tornádo.
Tornáda vzniknou, jakmile se studený a prudký výškový vítr překříží s teplým přízemním větrem. Jejich střetnutí vyvolá horizontální rotaci vzduchu. V případě, že k tomuto střetu větrů dojde v bouřkovém oblaku, proudění vystupující z teplého bouřkového mraku zdvihne rotující vzduchový válec a vztyčí ho do vertikální polohy.
Abychom jevu mohli říkat tornádo, je třeba, aby se silně rotující vír, vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, během své existence alespoň jednou dotkl zemského povrchu. Tornádo je schopné vznést do vzduchu předmět o hmotnosti až 5 tun. Má podobu nálevky, chobotu, který se spouští ze základny oblaku druhu cumulonimbus. Rychlost větru v tornádu se pohybuje od 50 do 100 m/s i více, přičemž jeho velikost se pohybuje ve stovkách metrů v průměru.
Mraky váží tuny
Bílé načechrané mraky vznášející se na modré obloze vypadají krásně. Lidé se většinou domnívají, že takové mraky jsou stejné jako mlha. Ve skutečnosti ale má průměrný oblak vytvořený z kapiček vody stovky tun. Takový těžký kolos přitom lehce pluje, protože atmosféra kolem něj je dost těžká.
Průměrný oblak tedy váží asi 500 tun (v přepočtu asi 100 slonů). To bouřkový oblak má stejnou hmotnost jako 200 000 slonů. Vědci dokázali určit hmotnost oblaku díky poznání jeho velikosti a množství vody, které se v oblaku nachází.
V kamenech existuje život
V kamenech, korálech či živočišných skořápkách žijí organismy zvané endolity. Mnohé z těchto organismu patří mezi extrémofily, tedy organismy, které žijí v extrémních podmínkách. Tyto organismy byly nalezeny i v hloubce téměř tří kilometrů. Většina z nich se živí vodou a tím, co propadne trhlinami, ale některé organismy jedí i samotné kameny, protože vylučují kyselinu, která jim pomáhá jejich "oběd" rozpustit.
Příští erupce supervulkánu zřejmě nebude v Yellowstone
Národní park v Yellowstone je plný gejzírů, horkých pramenů a vařícího se bahna. Geologové také poměrně nedávno odhalili, že pod parkem leží supervulkán. Od té doby pak všichni uvažují, kdy vybuchne. Nedávné studie ukázaly, že i když je tu velké množství magmatu, není v eruptibilní formě. Takže lidskou civilizaci zřejmě v nejbližší době nijak neohrozí.
V zaznamenané historii nikdy nenastala megakalderová erupce, takže nikdo vlastně neví, jaká znamení před erupcí hledat. Mohlo by dojít velkým zemětřesením a dalším přírodním katastrofám. No a některé sopky - a zřejmě i supervulkány - vybuchují bez varování.
Dříve než supervulkán v Yellowstone by tak mohla explodovat sopka Laguna del Maule ležící v centrální části Chile jen 20 kilometrů od hranic s Argentinou. A i když sopka v současné době nevykazuje žádnou aktivitu a tedy ani žádné ohrožení, ročně se zvětší o 24 až 28 centimetrů. A nikdo neví proč.
Související
Největší záhada Everestu ožívá. Povedl se velký objev
Před sto lety chtěli jako první zdolat Mount Everest, zemřeli pod jeho vrcholem
Mount Everest , Tornádo , Mraky , sopka Yellowstone Caldera , Země
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
před 1 hodinou
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 3 hodinami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 3 hodinami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 3 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 4 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 4 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 4 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 4 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 5 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 5 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 5 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 5 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 6 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 6 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 7 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 8 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 8 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 9 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 9 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.
Zdroj: Libor Novák