Mount Everest se neustále posunuje a není nejvyšší horou světa. Co vše vám ve škole neřekli?

Je pochopitelné, že lidé chtějí vědět o Zemi vše, co se jen dá. Dnes mají vědci mnohem větší znalosti, než měli naši předci. A přestože možná pamatujete řadu věcí, které vám cpali ve škole do hlavy učitelé, některé informace pro vás mohou být naprosto nové.

Mount Everest se posunuje, ale ne do výšky

Před 50 miliony let se dal do pohybu směrem na sever indický subkontinent. Při tomto procesu vznikla Asie a zformovalo se například Himalájské pohoří – včetně Mount Everestu. Dnes se tato hora tyčí do výšky téměř 9 kilometrů, díky čemuž je nejvyšší horou světa, která leží nad hladinou moře. Vzhledem k tomu, že tektonické desky se dál pohybují, dalo by se předpokládat, že Mount Everest neustále roste – ale není to pravda.

Profesor Giorgio Poretti z univerzity v Trieste v roce 1995 zjistil, že Mount Everest ve skutečnosti neroste. Poretti naopak říká, že pokračující kontinentální střet mezi Indií a Asií se ve skutečnosti posunuje Everest na severovýchod a to o 42 milimetrů ročně.

Pokud byste se tedy teď rozhodli vylézt na Everest, vylezete do stejné výšky, jako sir Edmund Hillary a Tenzing Norgay v roce 1953. Ale budete téměř o 3 metry severovýchodně od tohoto místa.

Nejvyšší horou na světě je Mauna Loa

Když je řeč o Everestu, víte, že to není úplně nejvyšší hora na Zemi? Tou je ve skutečnosti Mauna Loa, která je součástí Havaje. Háček je v tom, že většina tohoto kolosu je ponořena pod vodou – a to, co ční ven, jsou jen její vrcholky. Největší a nejaktivnější štítová sopka má od mořského dna až k vrcholu asi 10 kilometrů a její základna má průměr 120 km. Asi polovina ostrova Havaj je součástí Mauna Loa.

Tornáda jsou neviditelná

Když lidé na obzoru spatří tornádo, okamžitě se utíkají schovat. Jenže jak vlastně můžeme vidět tornádo, když je vzduch neviditelný? To, co vidíme, je ve skutečnosti kondenzační oblak z kapiček vody a občas také prachu a nečistot. Formuje se uvnitř neviditelného trychtýře pohybujícího se vzduchu, což je skutečné tornádo.

Tornáda vzniknou, jakmile se studený a prudký výškový vítr překříží s teplým přízemním větrem. Jejich střetnutí vyvolá horizontální rotaci vzduchu. V případě, že k tomuto střetu větrů dojde v bouřkovém oblaku, proudění vystupující z teplého bouřkového mraku zdvihne rotující vzduchový válec a vztyčí ho do vertikální polohy.

Abychom jevu mohli říkat tornádo, je třeba, aby se silně rotující vír, vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, během své existence alespoň jednou dotkl zemského povrchu. Tornádo je schopné vznést do vzduchu předmět o hmotnosti až 5 tun. Má podobu nálevky, chobotu, který se spouští ze základny oblaku druhu cumulonimbus. Rychlost větru v tornádu se pohybuje od 50 do 100 m/s i více, přičemž jeho velikost se pohybuje ve stovkách metrů v průměru.

Mraky váží tuny

Bílé načechrané mraky vznášející se na modré obloze vypadají krásně. Lidé se většinou domnívají, že takové mraky jsou stejné jako mlha. Ve skutečnosti ale má průměrný oblak vytvořený z kapiček vody stovky tun. Takový těžký kolos přitom lehce pluje, protože atmosféra kolem něj je dost těžká.

Průměrný oblak tedy váží asi 500 tun (v přepočtu asi 100 slonů). To bouřkový oblak má stejnou hmotnost jako 200 000 slonů. Vědci dokázali určit hmotnost oblaku díky poznání jeho velikosti a množství vody, které se v oblaku nachází.

V kamenech existuje život

V kamenech, korálech či živočišných skořápkách žijí organismy zvané endolity. Mnohé z těchto organismu patří mezi extrémofily, tedy organismy, které žijí v extrémních podmínkách. Tyto organismy byly nalezeny i v hloubce téměř tří kilometrů. Většina z nich se živí vodou a tím, co propadne trhlinami, ale některé organismy jedí i samotné kameny, protože vylučují kyselinu, která jim pomáhá jejich "oběd" rozpustit.

Příští erupce supervulkánu zřejmě nebude v Yellowstone

Národní park v Yellowstone je plný gejzírů, horkých pramenů a vařícího se bahna. Geologové také poměrně nedávno odhalili, že pod parkem leží supervulkán. Od té doby pak všichni uvažují, kdy vybuchne. Nedávné studie ukázaly, že i když je tu velké množství magmatu, není v eruptibilní formě. Takže lidskou civilizaci zřejmě v nejbližší době nijak neohrozí.

V zaznamenané historii nikdy nenastala megakalderová erupce, takže nikdo vlastně neví, jaká znamení před erupcí hledat. Mohlo by dojít velkým zemětřesením a dalším přírodním katastrofám. No a některé sopky - a zřejmě i supervulkány - vybuchují bez varování.

Dříve než supervulkán v Yellowstone by tak mohla explodovat sopka Laguna del Maule ležící v centrální části Chile jen 20 kilometrů od hranic s Argentinou. A i když sopka v současné době nevykazuje žádnou aktivitu a tedy ani žádné ohrožení, ročně se zvětší o 24 až 28 centimetrů. A nikdo neví proč.

Související

Mount Everest

Největší záhada Everestu ožívá. Povedl se velký objev

Sto let letos uběhlo od největší záhady kolem nejvyšší hory světa Mount Everest. Dodnes totiž není jasné, zdali ji už v roce 1924 nezdolali dva britští horolezci. Nyní se týmu dokumentaristů povedl velký objev, když byly nalezeny lidské ostatky, které zřejmě paní druhému ze ztracených horolezců. 
Mount Everest

Před sto lety chtěli jako první zdolat Mount Everest, zemřeli pod jeho vrcholem

Na počátku června roku 1924, tedy přesně před 100 lety, se dva britští horolezci vydali na vrchol Mount Everestu s cílem ho jako vůbec první lidé dosáhnout. To se jim bohužel nepodařilo. Osmého červnového dne je svědci viděli naposledy a pravděpodobně i tentýž den pod vrcholem nejvyšší hory světa zahynuli. Ostatky se podařilo najít až po dlouhých 75 letech.

Více souvisejících

Mount Everest Tornádo Mraky sopka Yellowstone Caldera Země

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 4 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 5 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.

V ostrém kontrastu vyznívají slova Erica Trumpa, syna amerického exprezidenta Donalda Trumpa, o princi Harrym a o ostatních členech britské královské rodiny. Pro krále Karla III., prince Williama nebo princeznu Kate má totiž Trump jen slova uznání. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy