Před sto lety chtěli jako první zdolat Mount Everest, zemřeli pod jeho vrcholem

Na počátku června roku 1924, tedy přesně před 100 lety, se dva britští horolezci vydali na vrchol Mount Everestu s cílem ho jako vůbec první lidé dosáhnout. To se jim bohužel nepodařilo. Osmého červnového dne je svědci viděli naposledy a pravděpodobně i tentýž den pod vrcholem nejvyšší hory světa zahynuli. Ostatky se podařilo najít až po dlouhých 75 letech.

Snahy horolezců zdolat Mount Everest sahají do první poloviny 20. století. Dlouhou dobu se nikomu nepodařilo vrcholu nejvyšší hory světa dosáhnout. Z roku 1921 pochází zprávy o expedici horolezce George Malloryho, ta ovšem až na vrchol nedošla. Tehdy se však podařilo zmapovat vhodné cesty vedoucí k vrcholu, což byl v tu dobu výrazný posun. O rok později to Mallory spolu s dalšími horolezci zkusil znovu. Tentokrát byl úspěšnější, dostal se o více než tisíc metrů výše než při prvním pokusu. Expedice ale skončila tragédií, kdy pod lavinou našlo smrt sedm nosičů. Mallorymu byly tehdy jejich životy dávány za vinu, protože se prý vydal na cestu k vrcholu i přes značnou nepřízeň počasí.

Celé dva roky se chystala expedice další, na začátku léta roku 1924 se na Mount Everest vydalo 13 britských horolezců, mezi nimiž byl již zmíněný George Mallory a také Andrew Irvine. Pro ně se jednalo o poslední pokus o výstup na vrchol nejvyšší hory světa.

Oba přitom byli zkušení horolezci. George Mallory se horolezectví intenzivně věnoval již od mládí, v roce 1924 za sebou měl mnohé výstupy. Roku 1911 kupříkladu stanul na vrcholu hory Mount Blanc, nejvyššího bodu Alp i celé Evropy. Na začátku června roku 1924 se oba muži rozhodli konečně zdolat Mount Everest. Nepřálo jim však počasí, přehnal se velmi silný vítr. I přesto se Mallory a Irvine nevzdávali, což se jim nakonec stalo osudným. Pod vrcholem zahynuli. V britském deníku „The Times“ (který o průběhu celé výpravy podával průběžné zprávy) o neštěstí vzápětí vyšly tyto řádky:

„Členové expedice Irvine a Mallory byli v červnu za výstupu na nejvyšší horu světa prudkou vichřicí se svérázného hřbetu smeteni a usmrceni. Jiní účastníci oslepli, omrzli nebo nemohou pro nervové záchvaty dále.“

Ostatky horolezců nebyly v následujících letech vyzvednuty, protože je nikdo nemohl najít. Teprve na jaře roku 1999, tedy po dlouhých 75 letech, se narazilo na tělo George Malloryho. Dle dalších objevených indicií se soudilo, že horolezci pravděpodobně spadli během slaňování do tábora. Ostatky Adrewa Irvina se dosud nenalezly. V době tragédie bylo Mallorymu 37 let, Irvine měl pouhých pár měsíců po 22. narozeninách.

Dodnes není zcela jasné, zda oba horolezci zdolali samotný vrchol Mount Everestu. Ostatky jednoho z nich se sice nalezly ve výšce 8155 metrů, ovšem to nevylučuje, že muži mohli spadnout při sestupu z hory, a že tedy vrcholu dosáhli. Převažují však spíše názory, že Mallory a Irvine až na vrchol nedospěli. Současní horolezci se totiž shodují na tom, že v té době by bylo nemožné danou náročnou trasu zvládnout jen s minimálním vybavením, které měli tehdy muži k dispozici. Prvenství tak oficiálně drží horolezci Edmund Hillary a šerpa Tenzing Norgay, kteří na Mount Everest vyšplhali v květnu roku 1953.

Související

Mount Everest

Největší záhada Everestu ožívá. Povedl se velký objev

Sto let letos uběhlo od největší záhady kolem nejvyšší hory světa Mount Everest. Dodnes totiž není jasné, zdali ji už v roce 1924 nezdolali dva britští horolezci. Nyní se týmu dokumentaristů povedl velký objev, když byly nalezeny lidské ostatky, které zřejmě paní druhému ze ztracených horolezců. 

Více souvisejících

Mount Everest Himaláje, Indie Horolezectví horolezec

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

21. července 2026 19:37

21. července 2026 18:24

Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova

Vnitropolitická krize na Ukrajině se dále vyostřuje v důsledku nedávného odvolání populárního ministra obrany Mychajla Fedorova prezidentem Volodymyrem Zelenským. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy