Před sto lety chtěli jako první zdolat Mount Everest, zemřeli pod jeho vrcholem

Na počátku června roku 1924, tedy přesně před 100 lety, se dva britští horolezci vydali na vrchol Mount Everestu s cílem ho jako vůbec první lidé dosáhnout. To se jim bohužel nepodařilo. Osmého červnového dne je svědci viděli naposledy a pravděpodobně i tentýž den pod vrcholem nejvyšší hory světa zahynuli. Ostatky se podařilo najít až po dlouhých 75 letech.

Snahy horolezců zdolat Mount Everest sahají do první poloviny 20. století. Dlouhou dobu se nikomu nepodařilo vrcholu nejvyšší hory světa dosáhnout. Z roku 1921 pochází zprávy o expedici horolezce George Malloryho, ta ovšem až na vrchol nedošla. Tehdy se však podařilo zmapovat vhodné cesty vedoucí k vrcholu, což byl v tu dobu výrazný posun. O rok později to Mallory spolu s dalšími horolezci zkusil znovu. Tentokrát byl úspěšnější, dostal se o více než tisíc metrů výše než při prvním pokusu. Expedice ale skončila tragédií, kdy pod lavinou našlo smrt sedm nosičů. Mallorymu byly tehdy jejich životy dávány za vinu, protože se prý vydal na cestu k vrcholu i přes značnou nepřízeň počasí.

Celé dva roky se chystala expedice další, na začátku léta roku 1924 se na Mount Everest vydalo 13 britských horolezců, mezi nimiž byl již zmíněný George Mallory a také Andrew Irvine. Pro ně se jednalo o poslední pokus o výstup na vrchol nejvyšší hory světa.

Oba přitom byli zkušení horolezci. George Mallory se horolezectví intenzivně věnoval již od mládí, v roce 1924 za sebou měl mnohé výstupy. Roku 1911 kupříkladu stanul na vrcholu hory Mount Blanc, nejvyššího bodu Alp i celé Evropy. Na začátku června roku 1924 se oba muži rozhodli konečně zdolat Mount Everest. Nepřálo jim však počasí, přehnal se velmi silný vítr. I přesto se Mallory a Irvine nevzdávali, což se jim nakonec stalo osudným. Pod vrcholem zahynuli. V britském deníku „The Times“ (který o průběhu celé výpravy podával průběžné zprávy) o neštěstí vzápětí vyšly tyto řádky:

„Členové expedice Irvine a Mallory byli v červnu za výstupu na nejvyšší horu světa prudkou vichřicí se svérázného hřbetu smeteni a usmrceni. Jiní účastníci oslepli, omrzli nebo nemohou pro nervové záchvaty dále.“

Ostatky horolezců nebyly v následujících letech vyzvednuty, protože je nikdo nemohl najít. Teprve na jaře roku 1999, tedy po dlouhých 75 letech, se narazilo na tělo George Malloryho. Dle dalších objevených indicií se soudilo, že horolezci pravděpodobně spadli během slaňování do tábora. Ostatky Adrewa Irvina se dosud nenalezly. V době tragédie bylo Mallorymu 37 let, Irvine měl pouhých pár měsíců po 22. narozeninách.

Dodnes není zcela jasné, zda oba horolezci zdolali samotný vrchol Mount Everestu. Ostatky jednoho z nich se sice nalezly ve výšce 8155 metrů, ovšem to nevylučuje, že muži mohli spadnout při sestupu z hory, a že tedy vrcholu dosáhli. Převažují však spíše názory, že Mallory a Irvine až na vrchol nedospěli. Současní horolezci se totiž shodují na tom, že v té době by bylo nemožné danou náročnou trasu zvládnout jen s minimálním vybavením, které měli tehdy muži k dispozici. Prvenství tak oficiálně drží horolezci Edmund Hillary a šerpa Tenzing Norgay, kteří na Mount Everest vyšplhali v květnu roku 1953.

Související

Mount Everest

Největší záhada Everestu ožívá. Povedl se velký objev

Sto let letos uběhlo od největší záhady kolem nejvyšší hory světa Mount Everest. Dodnes totiž není jasné, zdali ji už v roce 1924 nezdolali dva britští horolezci. Nyní se týmu dokumentaristů povedl velký objev, když byly nalezeny lidské ostatky, které zřejmě paní druhému ze ztracených horolezců. 

Více souvisejících

Mount Everest Himaláje, Indie Horolezectví horolezec

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy