Dloubání se v nose je nechutné, nehygienické a dokonce potenciálně nebezpečné, jak dokládá lékařská literatura. Proč to tedy děláme? Občas má prst v nose přes 90% lidí. I těch slavných, o kterých ale tento článek není.
Rhinotillexomania je lékařský termín pro soustavné šťourání se v nose. První studie na toto téma byla provedena v roce 1995 v USA. Dva vědci, jmenovaní pouze jako Thompson a Jefferson, rozeslali některým obyvatelům Medisonu, hlavního města Wisconsinu, dotazník. K dloubání se v nose se přiznalo 91% lidí. Přes 1% jich pak uvedlo, že má prsty v nose každou hodinu. Dva lidé odpověděli, že jim tento zlozvyk ničí společenský život, a dva nešťastníci se přiznali, že se v nose šťourají tak intenzivně, že si udělali díru v nosní přepážce.
V roce 2000 provedli podobný průzkum dva lékaři v Indii. Ti došli k závěru, že bude lepší, když se zeptají středoškoláků, kteří jsou na rozdíl od dospělých upřímnější a nejsou ještě tolik svázaní sociálními pravidly. Dotazníky byly rozeslány na čtyři školy.
Výsledek? Prakticky všichni teenageři přiznali, že se šťourají v nose. Skoro 8% si jich prsty do nosu strká víc jak 20krát denně a 20% uvedlo, že mají „vážný nosní problém". 12% odpovědělo, že jim dloubání v nose dělá dobře. 9% studentů si do nosu strká tužku a stejný počet „úlovek" z nosu dokonce sní. Ze socio-ekonomického hlediska nebyly v odpovědích zaznamenány výrazné výkyvy, v nose se dloubají chudí i bohatí. Co se týče pohlaví, mezi muži je „nosní zlozvyk" častější.
Prodloubala se až do lebky
Jistý muž si udělal v nosní přepážce díru, práce chirurgů byla však marná. Krátce po operaci pacient díru provrtal znovu. 53letá ženě se kvůli jejímu zlozvyku nosní přepážka úplně zbortila. To ji ale nezastavilo a zvládla se „prokopat" až do vedlejší dutiny nosní.
29letý muž obohatil medicínu o pojem rhinotrichotillomania. Jeho posedlost zahrnovala patologické vytrhávání vlasů/chlupů (trichotillomania) a dloubání se v nose (rhinotillexomania). Chlupy z nosu si vytrhával tak často, že dostal zánět. Ten začal léčit mastičkou, jejímž vedlejším efektem bylo zfialovění nosu. Mladému muži to ale vůbec nevadilo. Přes nezvyklou barvu neviděl chlupy v nose a přestal si je vytrhávat. Na veřejnost byl ochoten jít raději s fialovým nosem než s chlupy v nose.
Tyto kuriozity spadají do kompetence psychiatra, všem to vůbec neznamená, že prsty v nose se nemohou krutě vymstít komukoli. Podle studie nizozemských vědců z roku 2006 se lidé, kteří se často šťourají v nose, v uchu nebo v krku, vystavují riziku nákazou zlatým stafylokokem.
„Staphylococcus aureus" je typ bakterie, která se běžně vyskytuje na kůži nebo v nose u zdravých lidí. Z času na čas se tyto bakterie mohou přemnožit a způsobit malé kožní infekce. Zlatý stafylokok se však může stát i velmi nebezpečným, pokud dojde k přechodu do organismu, kdy vstupuje do krevního řečiště („otrava krve"), kloubů, kostí, plic či srdce. Při těžké otravě se mění poměry v cévách, tekutina se dostává mimo krevní oběh a klesá tlak. Orgány, včetně mozku, pak nejsou dostatečně zásobovány krví. Stav může postoupit až do septického šoku, kdy bezprostředně hrozí smrt.
A proč se tedy v nose šťouráme?
Odpověď na tuto otázku není jednoznačná. Pravděpodobně jde o kombinaci dvou jevů: jakýsi „úklid" těla a pak fakt, že nos je kdykoli snadno v dosahu. Jednoduše řečeno: Dloubeme se v nose, protože tam prostě je. Stejný důvod se uvádí i u zlozvyku okusování nehtů.
Někteří vědci ovšem spatřují důvod v naší lenosti, kdy se nám nechce vstát a dojít si pro kapesník. Použijeme tedy prsty, které jsou jaksi po ruce.
Související
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
Dnes je den beze spěchu. Lidem připomíná, že si tak mohou i zachránit život
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
včera
Vstup Česka do Evropské unie byl výhrou, i když EU není bezchybná, řekl Pavel
včera
USA oznámily obří balík sankcí proti Rusku a zemím, které pomáhají jejich vojenskému průmyslu. Včetně Slovenska
včera
Blinken: Odmítnutím dohody Hamás ukáže, že se o Palestince „nestará“
včera
Nová bilance: V Pásmu Gazy zemřelo přes 34 500 lidí
včera
„Udeřte je do obličeje,“ radí Lukašenko běloruským sportovcům před olympiádou
včera
Většina Američanů věří, že Čína využívá TikTok k ovládání občanů v USA
včera
V Německu se převrhl traktor s vlečkou. 30 zraněných, 10 lidí bojuje o život
včera
V Pásmu Gazy se nachází více válečného odpadu a trosek než na Ukrajině
včera
Diskuse, koncerty i výstavy. Česko slaví 20 let v EU, odstartuje Týden Evropy
včera
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
včera
V Číně se zřítila dálnice. Zemřely desítky lidí
včera
Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny
včera
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
včera
Rusko tvrdí, že provedlo útok na štáb operačního velení ukrajinských ozbrojených sil
Aktualizováno včera
Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
včera
Génius Newey končí v Red Bullu. Zamíří k Ferrari?
včera
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
včera
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
včera
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Na první květnový den připadá Svátek práce, který není jenom státním svátkem, ale i tím mezinárodním. Jeho historie sahá až do roku 1889, kdy byl jiný, než se prezentoval v dobách komunistického režimu. Povinné prvomájové průvody doprovázené budovatelskými slogany, oslavami pracovních úspěchů a stranickými představiteli na tribunách měly s původní myšlenkou svátku pramálo společného.
Zdroj: Lucie Žáková