Atentát na Lenina? Něco tady nesedí, střelkyně byla téměř slepá

Celý atentát na Lenina je zahalen rouškou tajemství, a to kvůli značné zkreslenosti tehdejších úředních písemností. Politická revolucionářka Fannia Kaplanová byla navíc částečně slepá a trpěla dalšími zdravotními problémy. Proto se dodnes mezi některými historiky hovoří o tom, že by Kaplanová nebyla schopná atentát spáchat. Pravdu se dnes již nejspíš nedozvíme.

Fannia Jefimovna Kaplanová přišla na svět dne 10. února roku 1890 do ukrajinské židovské rodiny. Měla šest sourozenců. Již jako velmi mladá dívka se přidala ke Straně socialistů-revolucionářů, tedy k Eserům. V roce 1906 připravovala spolu s dalšími revolucionáři bombový atentát na tehdejšího generálního guvernéra Kyjeva, za což putovala do pracovního tábora na Sibiř. Zde Fannia Kaplanová strávila v otřesných podmínkách dlouhých jedenáct let (až do Únorové revoluce v roce 1917), což se negativně podepsalo na jejím zdravotním stavu. Trápily jí časté bolesti hlavy a také částečně oslepla.

Velká říjnová socialistická revoluce v roce 1917 měla mimo jiné za následek ostré rozpory mezi socialistickými revolucionáři a bolševiky. Bolševická strana se rozhodla zlikvidovat všechny politické strany. Tehdy Fannia Kaplanová nazvala Vladimira Iljiče Lenina zrádcem revoluce a začala přemýšlet o jeho zavraždění. Rozhodla se spáchat atentát.

Dne 30. srpna roku 1918, před sto lety, měl Vladimir Iljič Lenin v Michelsonově závodě v Moskvě proslov o nutnosti boje proti československým legionářům. A právě tehdy se Fannia Kaplanová odhodlala ke spáchání atentátu. Když Lenin opouštěl továrnu, vydal se ke svému automobilu. V tu chvíli na něj Fannia Kaplanová třikrát vystřelila. Zasáhla ho do krku, ramene a klíční kosti. Lenin padl k zemi.

Během chvíle byla jeho vážná zranění ošetřena a putoval do nemocnice. Lenin se brzy zotavil, ovšem zranění mu způsobila již doživotní komplikace. Jednu z kulek se lékařům nepodařilo odstranit, což Leninovi později vyvolávalo silné a časté bolesti hlavy, problémy s pamětí i řečí.

Po atentátu nastal zmatek, lidé v panice utíkali pryč. Fannia Kaplanová však byla takřka okamžitě zadržena a převezena do vězení, kde se ke spáchání atentátu přiznala. Dne 3. září roku 1918 byla revolucionářka popravena zastřelením. Sovětskou propagandou byla Kaplanová ještě dlouho po své smrti odsuzována, což se příliš nezměnilo ani po pádu socialistického režimu. Teprve v roce 2002 se v Moskvě objevil její bronzový památník od sochaře Alexandra Frolova.

Vzhledem ke značné zkreslenosti tehdejších úředních písemností a částečně slepotě Kaplanové se objevují názory některých historiků o tom, že žena atentát nespáchala. Jak by přeci mohla téměř slepá žena hned třikrát zasáhnout kulkou Lenina? Pravdu si sebou však Fannia Kaplanová vzala do hrobu.

Ať už byl atentát zinscenovaný či nikoliv, měl za následek tzv. rudý teror. Mezi bolševiky a socialistickými revolucionáři docházelo ke krvavým střetům. Lidé nehodící se režimu putovali do vězení, do pracovních táborů i na popraviště. O život tehdy přišli desítky tisíc lidí!