Lidé si nevědomky prodlužují pracovní dobu? Vědci varují před problémy

Lidé, kteří do práce dojíždí hromadnou dopravou, často kontrolují pracovní e-maily už po cestě do práce, aby měli „čistý stůl“, až dorazí ke svému stolu. Podle vědců by měly být i takové cesty považovány za součást pracovního dne.

Díky téměř všudypřítomnému wi-fi signálu a mobilním datům se můžeme k pracovnímu e-mailu přijdete téměř odkudkoliv. Studie z University of West of England však uvádí, že kvůli tomuto technologickému pokroku se zároveň prodlužuje náš pracovní den.

Studie zkoumala 5 000 cestujících v železniční dopravě na trasách do Londýna, kde je dostupná wi-fi. „Jsem zaneprázdněná matka a s tímto časem prostě počítám," řekla jedna z žen výzkumníkům. „Je pro mne opravdu důležité, že se ve vlaku mohu dostat k práci," potvrdila.

Studie, kterou minulý týden zveřejnila Královská geografická společnost a ze které cituje server BBC, zjistila, že 54% pracovníků, kteří používají wi-fi vlaku, posílá pracovní e-maily. Další dělají to stejné jen využívají vlastní mobilní data. Nejen, že e-maily lidé vyřizují ráno, dokonce i zpáteční cestě dodělávají práci, kterou nestihli během běžných pracovních hodin.

„Je to zabitý čas, ale umožňuje mi dokončit věci a ve večerních hodinách pak mohu vypnout," popsal jeden cestující na trase Londýn – Birmingham. Ukázalo se, že lepší přístup k internetu ve vlacích v důsledku skutečně prodlužuje pracovní dobu kvůli možnosti používat notebooky a mobilní telefony.

Výzkumníci také zjistili, že dojíždějící rodiče tento čas navíc považují za „přechod", kdy se mění role z rodinné na pracovní. Další dojíždějící uvedli, že jsou rádi, že mohou pracovat při cestování.

To ale podle vědců nutně vyvolává otázky o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem - a zda je dobré prodlužovat si tímto způsobem pracovní den. Protože to v podstatě znamená, že lidé běžně odpovídají na e-maily mimo pracovní dobu. „Pokud se cesta stala součástí práce, měla by být uznána i jako součást pracovní doby?“ táží se vědci.

Vědecká pracovnice Juliet Jainová uvádí, že inteligentní telefony a mobilní přístup k internetu způsobily „rozmazání hranic" mezi pracovním a domácím životem - a to nyní platí pro cestu do práce. Namísto aby technologie umožnila lidem větší flexibilitu při práci, lidé pracují v kanceláři a k tomu i mimo pracovní dobu, varují vědci.

Počítání cesty jako práce by podle ní mohlo „ulehčit cestovnímu tlaku ve špičce". Jainová ale také říká, že to také znamená, že zaměstnavatelé budou chtít „větší dohled a vliv" za to, jak dojíždějící lidé tráví čas, než dorazí ke svým své stolům.

Vedoucí pracovníci si již dříve uvědomili potíže s nastavením hranic kolem pracovních e-mailů a mobilních technologií obecně - a varovali, že by mohlo dojít k poškození produktivity práce, pokud by lidé pracovali až příliš.

„Tato rostoucí flexibilita má potenciál radikálně posunout rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, ale také ponechává otevřené dveře pro stres a nižší produktivitu," varuje expert Jamie Kerr. Snaha definovat bod, kde začíná volný čas a práce končí, bude podle něj životně důležitá jak pro zaměstnavatele, tak pro jednotlivce.

Související

Ilustrační foto

V Česku se od revoluce zdvojnásobila životní úroveň, ukazuje analýza

Dvě stě tisíc podnikatelů v roce 1990 a jejich pětinásobek o rok později položily základy prosperity současné České republiky. Díky rozvoji podnikatelské sféry výrazně vzrostla životní úroveň lidí. I přestože od roku 2021 lidé čelí vysokému růstu spotřebitelských cen, výdělky zaměstnanců jsou v současnosti oproti roku 1989 v průměru čtrnáctkrát vyšší, přičemž ceny stouply sedminásobně. Produktivita země přepočtená na obyvatele ale stále zdaleka nedosáhla úrovně Německa, uvádí analýza, kterou vypracovali analytici Hospodářské komory u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii. 
Peníze, ilustrační fotografie. Rozhovor

V pasti středních příjmů. Česko vyčerpalo potenciál dosavadního růstového modelu, upozorňuje Šitera

Koronavirová pandemie a energetická krize měly sice jiný charakter, ale společně ukázaly slabiny tuzemského, na exportu založeného ekonomického modelu. Pro další ekonomický posun by Česko muselo být více technologicky adaptivní, inovativní, zaměřit se na budování nové infrastruktury a místo nízké ceny práce dbát na její kvalifikovanost, konstatuje Daniel Šitera v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů v něm dále vysvětlil například to, z jakého důvodu podle něj Česká republika spadla do takzvané pasti středních příjmů a proč si nedokáže představit, že by se svým současným hospodářským modelem dokázala dosáhnout úrovně vyspělých ekonomik Skandinávie, Beneluxu či německy mluvících zemí. 

Více souvisejících

práce počítače Notebooky smartphone Lidé mobily

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

před 2 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

před 5 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 18 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku

Podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského je ruský imperialismus největší hrozbou pro bezpečnost a je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina bránila proti ruské agresi. Uvedl to po jednání s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártem v Budapešti. Szijjártó potvrdil postoj Maďarska, které není ochotno dodávat zbraně Ukrajině.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy