První útok Usámy bin Ládina měl tisíce obětí. Jak o sobě dal král teroru vědět světu?

Teroristické útoky na velvyslanectví USA v Africe před 20 lety údajně nařídil pozdější "král teroru" a šéf teroristické organizace Al-Káida Usáma bin Ládin. Určil i datum - 7. srpna 1998, tedy přesně osm let poté, co se americká vojska (v rámci operace Pouštní štít) začala rozmísťovat se souhlasem krále Fahda v jeho rodné Saúdské Arábii. Výsledek byl děsivý: celkem zahynulo 224 lidí; výbuch v zaparkovaném voze u velvyslanectví USA v keňském Nairobi si vyžádal 213 mrtvých (z toho 12 Američanů) a přes 5000 zraněných, při téměř současném útoku v tanzanském Dáresalámu pak zemřelo 11 lidí a 70 jich bylo zraněno. K útokům se přihlásila teroristická síť Al-Káida.

Bylo to prakticky poprvé, co dal světu o sobě vědět Usáma bin Ládin a jeho teroristická síť, po útocích byl na něj totiž vydán mezinárodní zatykač a americká justice jej zařadila na seznam nejhledanějších teroristů světa. To již Usáma žil dva roky v Afghánistánu pod ochranou tehdy vládnoucího hnutí Taliban, kde v únoru 1998 vyhlásil fatvu proti Američanům: "Zabíjení Američanů a jejich civilních a vojenských spojenců je náboženskou povinností pro každého muslima, ať jsou v jakékoli zemi, až do doby, než bude od těchto skupin osvobozena (jeruzalémská) mešita Al-Aksá a než jejich armády opustí muslimskou půdu". Ve stejné fatvě vyhlásil i boj proti americkým vojákům. Podle jiných názorů měl být teror odplatou Američanům za jejich roli při zatčení čtyř členů egyptského Islámského džihádu v Albánii v létě 1998.

Tyto útoky patřily k dalším větším teroristickým akcím proti Američanům před atentáty v USA 11. září 2001 (téměř 3000 mrtvých): po explozi pod Světovým obchodním střediskem (WTO) v New Yorku v únoru 1993 (šest mrtvých), výbuchu bomby na americké vojenské základně u saúdského města Zahrán v červnu 1996 (19 mrtvých Američanů a jeden civilista) či před sebevražedným útokem na americký torpédoborec USS Cole kotvící v jemenském Adenu, kdy v říjnu 2000 zahynulo 17 amerických námořníků.

Al-Káida začala v roce 1998 sledovat americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii a připravovala půdu pro útok. V květnu 1998 si tanzanský terorista Khalfan Khamis Mohamed pronajal v Nairobi dům s garáží na výrobu bomby a Keňan Ahmed Salim Swedan koupil bílý nákladní vůz Toyota Dyna pro útok v Nairobi a vůz Nissan Atlas pro útok v Dáresalámu. V červnu 1998 si teroristé pronajali dům asi šest kilometrů od velvyslanectví v Dáresalámu.

Komponenty pro výrobu bomb (každá vážila asi 900 kilogramů), které s obou domech sestavoval Jordánec Muhammad Sádik Udah, byly přepravovány skrytě v pytlích s rýží ve vozidle Suzuki Samuraj. V bombě určené pro Nairobi byl použit trinitrotoluen, dusičnan amonný a hliníkový prášek; výbušninu umístili do dvaceti dřevěných beden. Bomba určená pro velvyslanectví v Dáresalámu byla vyrobena také z trinitrotoluenu, obklopena ale byla kyslíkovými láhvemi a hnojivem.

Nákladní vůz s výbušninou přijel 7. srpna 1998 dopoledne k zamčené zadní bráně velvyslanectví v Nairobi a zastavil. Z auta vystoupil spolujezdec, Jemenec Muhammad Rašíd Daúd Uhalí, a žádal otevření brány. S tím ale neuspěl. Po dalším konfliktu došlo v výbuchu. Budova, která stála těsně vedle velvyslanectví, se zřítila, budova ambasády zůstala stát, byla ovšem značně poškozená. V Dáresalámu zaútočil v Nissanu Atlas Egypťan Hamdan Chalíf Avád, zvaný kvůli svým blonďatým vlasům "Ahmad Němec", který útok nepřežil.

Ačkoli byl útok primárně namířen proti Američanům, naprostá většina zabitých byli místní obyvatelé. Výbuch v Nairobi bylo slyšet i ve vzdálenosti asi 15 kilometrů od velvyslanectví.

Vláda tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona nařídila jako odpověď na tyto události raketový útok na základny Al-Káidy v Afghánistánu a na některá zařízení v Súdánu. V Keni, Pákistánu či USA bylo poté zatčeno několik podezřelých z organizování útoků.

Soudy s podezřelými z útoků se táhnou prakticky dodnes. Za přímý podíl na atentátech byli na doživotí bez možnosti propuštění odsouzeni v říjnu 2001 tehdy osmadvacetiletý Khalfan Khamis Mohamed z Tanzanie a čtyřiadvacetiletý Jemenec Muhammad Rašíd Daúd Uhalí. Stejný trest za spiknutí dostal tehdy i Jordánec Muhammad Sádik Udah a Súdánec Mahmúd Sálim. Na doživotí pak soud poslal do vězení v lednu 2011 Tanzance Ahmeda Khalfana Ghailaniho, v dubnu 2013 Američana libanonského původu Wadiha El-Hageho a v květnu 2015 Chálida Favváze se Saúdské Arábie.

Další účastníci teroru byli zabiti, například v červnu 2011 v Mogadišu údajný šéf Al-Káidy ve východní Africe Fazul Abdalláh Mohammed, v Pákistánu v dubnu 2006 Egypťan Muhsín Atvá či také v Pákistánu v lednu 2009 Keňan Ahmed Salim Swedan.

Související

Ilustrační foto

Tajná operace v Íránu: Izraelští agenti zabili dvojku teroristické sítě Al-Káida

Izraelští agenti zabili při tajné operaci v srpnu v Íránu druhého nejvýše postaveného muže teroristické sítě Al-Káida Abdalláha Ahmeda Abdalláha. S odvoláním na zdroje z amerických tajných služeb, na jejichž popud údajně Izraelci jednali, o tom dnes informoval list The New York Times (NYT). Íránské ministerstvo zahraničí vzápětí informaci popřelo.
Donald Trump

Moderátorka nešetřila Trumpa, čelil i otázkám ohledně spekulace o bin Ládinovi

Některá americká média po nočním vystoupení Donalda Trumpa v televizní diskusi vyzdvihují počínání moderátorky Savannah Guthrieové. Ta prezidenta v hodinovém přenosu zasypala nelehkými otázkami ohledně konkrétních činů, jako bylo například propagování konspirační teorie o tom, že Spojené státy nezabily vůdce teroristické sítě Al-Káida Usámu bin Ládina.

Více souvisejících

Usáma bin Ládin 11. září 2001

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie

Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské ropné rafinerie a vojenské letiště v rámci rozsáhlého útoku, který Kyjev podnikl v noci na sobotu, uvedl podle AFP zdroj z prostředí tamního resortu obrany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy