První útok Usámy bin Ládina měl tisíce obětí. Jak o sobě dal král teroru vědět světu?

Teroristické útoky na velvyslanectví USA v Africe před 20 lety údajně nařídil pozdější "král teroru" a šéf teroristické organizace Al-Káida Usáma bin Ládin. Určil i datum - 7. srpna 1998, tedy přesně osm let poté, co se americká vojska (v rámci operace Pouštní štít) začala rozmísťovat se souhlasem krále Fahda v jeho rodné Saúdské Arábii. Výsledek byl děsivý: celkem zahynulo 224 lidí; výbuch v zaparkovaném voze u velvyslanectví USA v keňském Nairobi si vyžádal 213 mrtvých (z toho 12 Američanů) a přes 5000 zraněných, při téměř současném útoku v tanzanském Dáresalámu pak zemřelo 11 lidí a 70 jich bylo zraněno. K útokům se přihlásila teroristická síť Al-Káida.

Bylo to prakticky poprvé, co dal světu o sobě vědět Usáma bin Ládin a jeho teroristická síť, po útocích byl na něj totiž vydán mezinárodní zatykač a americká justice jej zařadila na seznam nejhledanějších teroristů světa. To již Usáma žil dva roky v Afghánistánu pod ochranou tehdy vládnoucího hnutí Taliban, kde v únoru 1998 vyhlásil fatvu proti Američanům: "Zabíjení Američanů a jejich civilních a vojenských spojenců je náboženskou povinností pro každého muslima, ať jsou v jakékoli zemi, až do doby, než bude od těchto skupin osvobozena (jeruzalémská) mešita Al-Aksá a než jejich armády opustí muslimskou půdu". Ve stejné fatvě vyhlásil i boj proti americkým vojákům. Podle jiných názorů měl být teror odplatou Američanům za jejich roli při zatčení čtyř členů egyptského Islámského džihádu v Albánii v létě 1998.

Tyto útoky patřily k dalším větším teroristickým akcím proti Američanům před atentáty v USA 11. září 2001 (téměř 3000 mrtvých): po explozi pod Světovým obchodním střediskem (WTO) v New Yorku v únoru 1993 (šest mrtvých), výbuchu bomby na americké vojenské základně u saúdského města Zahrán v červnu 1996 (19 mrtvých Američanů a jeden civilista) či před sebevražedným útokem na americký torpédoborec USS Cole kotvící v jemenském Adenu, kdy v říjnu 2000 zahynulo 17 amerických námořníků.

Al-Káida začala v roce 1998 sledovat americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii a připravovala půdu pro útok. V květnu 1998 si tanzanský terorista Khalfan Khamis Mohamed pronajal v Nairobi dům s garáží na výrobu bomby a Keňan Ahmed Salim Swedan koupil bílý nákladní vůz Toyota Dyna pro útok v Nairobi a vůz Nissan Atlas pro útok v Dáresalámu. V červnu 1998 si teroristé pronajali dům asi šest kilometrů od velvyslanectví v Dáresalámu.

Komponenty pro výrobu bomb (každá vážila asi 900 kilogramů), které s obou domech sestavoval Jordánec Muhammad Sádik Udah, byly přepravovány skrytě v pytlích s rýží ve vozidle Suzuki Samuraj. V bombě určené pro Nairobi byl použit trinitrotoluen, dusičnan amonný a hliníkový prášek; výbušninu umístili do dvaceti dřevěných beden. Bomba určená pro velvyslanectví v Dáresalámu byla vyrobena také z trinitrotoluenu, obklopena ale byla kyslíkovými láhvemi a hnojivem.

Nákladní vůz s výbušninou přijel 7. srpna 1998 dopoledne k zamčené zadní bráně velvyslanectví v Nairobi a zastavil. Z auta vystoupil spolujezdec, Jemenec Muhammad Rašíd Daúd Uhalí, a žádal otevření brány. S tím ale neuspěl. Po dalším konfliktu došlo v výbuchu. Budova, která stála těsně vedle velvyslanectví, se zřítila, budova ambasády zůstala stát, byla ovšem značně poškozená. V Dáresalámu zaútočil v Nissanu Atlas Egypťan Hamdan Chalíf Avád, zvaný kvůli svým blonďatým vlasům "Ahmad Němec", který útok nepřežil.

Ačkoli byl útok primárně namířen proti Američanům, naprostá většina zabitých byli místní obyvatelé. Výbuch v Nairobi bylo slyšet i ve vzdálenosti asi 15 kilometrů od velvyslanectví.

Vláda tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona nařídila jako odpověď na tyto události raketový útok na základny Al-Káidy v Afghánistánu a na některá zařízení v Súdánu. V Keni, Pákistánu či USA bylo poté zatčeno několik podezřelých z organizování útoků.

Soudy s podezřelými z útoků se táhnou prakticky dodnes. Za přímý podíl na atentátech byli na doživotí bez možnosti propuštění odsouzeni v říjnu 2001 tehdy osmadvacetiletý Khalfan Khamis Mohamed z Tanzanie a čtyřiadvacetiletý Jemenec Muhammad Rašíd Daúd Uhalí. Stejný trest za spiknutí dostal tehdy i Jordánec Muhammad Sádik Udah a Súdánec Mahmúd Sálim. Na doživotí pak soud poslal do vězení v lednu 2011 Tanzance Ahmeda Khalfana Ghailaniho, v dubnu 2013 Američana libanonského původu Wadiha El-Hageho a v květnu 2015 Chálida Favváze se Saúdské Arábie.

Další účastníci teroru byli zabiti, například v červnu 2011 v Mogadišu údajný šéf Al-Káidy ve východní Africe Fazul Abdalláh Mohammed, v Pákistánu v dubnu 2006 Egypťan Muhsín Atvá či také v Pákistánu v lednu 2009 Keňan Ahmed Salim Swedan.

Související

Ilustrační foto

Tajná operace v Íránu: Izraelští agenti zabili dvojku teroristické sítě Al-Káida

Izraelští agenti zabili při tajné operaci v srpnu v Íránu druhého nejvýše postaveného muže teroristické sítě Al-Káida Abdalláha Ahmeda Abdalláha. S odvoláním na zdroje z amerických tajných služeb, na jejichž popud údajně Izraelci jednali, o tom dnes informoval list The New York Times (NYT). Íránské ministerstvo zahraničí vzápětí informaci popřelo.
Donald Trump

Moderátorka nešetřila Trumpa, čelil i otázkám ohledně spekulace o bin Ládinovi

Některá americká média po nočním vystoupení Donalda Trumpa v televizní diskusi vyzdvihují počínání moderátorky Savannah Guthrieové. Ta prezidenta v hodinovém přenosu zasypala nelehkými otázkami ohledně konkrétních činů, jako bylo například propagování konspirační teorie o tom, že Spojené státy nezabily vůdce teroristické sítě Al-Káida Usámu bin Ládina.

Více souvisejících

Usáma bin Ládin 11. září 2001

Aktuálně se děje

před 35 minutami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy