Nová studie ukončila letitou diskusi o úloze spánku. Nadbytečné informace, které se během dne nahromadily v paměti, během zdřímnutí zmizí, aby daly prostor novým zkušenostem a optimalizovaly energetickou spotřebu mozku.
Objev publikovali na stránkách časopisu Science italští vědci Luisa De Vivová, Chiara Cirelliová a Giulio Tononi působící na Wisconsinské univerzitě, a Michele Bellesi z Polytechnické univerzity ve středoitalské Anconě.
Studie potvrdila teorii, kterou Cirelliová a Tononi vypracovali před několika lety. "Podle jejich hypotézy určuje vzájemné působení s okolím v době bdělosti postupné posilování synapsí, protože se neustále učíme nové věci, i když si to neuvědomujeme. Spánek naopak slouží k tomu, aby se synapse vrátily na energeticky udržitelnější úroveň a dovolily nám učit se další den nové věci. Díky této studii se nám poprvé podařilo získat vizuální důkaz tohoto jevu," tvrdí Bellesi.
Cílem spánku je tedy zapomenout zbytečné vzpomínky. Vědci s použitím sofistikovaného elektronického 3D mikroskopu měřili a rekonstruovali téměř 7000 synapsí odebraných z motorické a senzorické oblasti mozkové kůry před odpočinkem a po něm. Vytvořili tak největší databázi synapsí na světě.
Po čtyřech letech náročné práce vědci zjistili, že se osm synapsí z deseti (především ty malé a střední) zmenšuje úměrně ke své velikosti, zatímco ty větší, které uchovávají důležitější informace, zůstávají stabilní.
Mozkové buňky přecházejí z jakéhosi stavu "on" (zapnuto), kdy se aktivují, do stavu "off" (vypnuto). To ovlivňuje i naši úroveň pozornosti a vyvolává epizody nevědomé nepozornosti, kdy jsme jaksi "odpojeni". Ukázala to studie Stanfordovy univerzity ve Spojených státech.
Proč neurony střídavě odpočívají i během bdění, není dosud jasné, vědci ale předpokládají, že jde o mechanismus energetických úspor. Když jsou neurony aktivní a vysílají signály s vysokou frekvencí, produkují odpad nebezpečný pro tyto buňky. Periody zpomalení signálů tedy mohou sloužit k jakési očistě od toxického odpadu.
Související
Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa
Co lidé čekají od Babišovy vlády? Nic se nezmění, myslí si polovina z nich. Další se bojí zdražování
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Kandidátem Motoristů na funkci ministra životního prostředí je poslanec Igor Červený
před 1 hodinou
Letadlová loď USS Abraham Lincoln dorazila na Blízký východ
před 2 hodinami
Starmer zahájil boj proti technologickým gigantům. Chce zastavit nekonečné rolování na sociálních sítích
před 2 hodinami
V Praze opět roste počet případů žloutenky
před 3 hodinami
Google čelí ostré kritice. Jeho umělá inteligence ohrožuje zdraví lidí
před 4 hodinami
Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach
před 4 hodinami
Souboj o přízeň Evropy odstartoval. V Mnichově proběhla veřejná přetahovaná mezi USA a Čínou
před 5 hodinami
Opravdu má Putin zájem o mír? Rusko stále častěji míří na civilisty, počet mrtvých na Ukrajině rapidně vzrostl
před 6 hodinami
Počasí přinese tento týden další silné mrazy, o víkendu se výrazně oteplí
včera
První vyjádření z USA: Washington nemá důvod zpochybňovat, že byl Navalnyj zavražděn, prohlásil Rubio
včera
Motoristé navrhnou nového ministra životního prostředí. Má dělat vše co mu Turek řekne
včera
Vitozziová získala ve stíhačce první italské olympijské biatlonové zlato. Voborníková sahala po TOP 10
včera
Další medaile pro Česko ze snowboardové disciplíny byla daleko. Oba české týmy skončily ve čtvrtfinále
včera
Reakce na odhalení vraždy Navalného: Ve hře jsou nové protiruské sankce
včera
Česko zažije v březnu demonstraci na Letné, oznámil Minář
včera
Stíhací závod biatlonistů zvládl nejlépe Švéd Ponsiluoma. Nejlepší Češi uzavírali první dvacítku
včera
České hokejisty čeká složitější cesta k bojům o medaile. Se Švýcary prohráli v prodloužení
včera
Tisíce lidí opět vyšly do ulic. Na stovkách míst demonstrují na podporu Pavla
včera
Evropa dostala od Trumpa kopanec do zadku, rozhodně ale nečelí civilizačnímu zániku, shodli se lídři
Aktualizováno včera
Macinka se na MSC střetl s Clintonovou, obhajoval Trumpovu politiku
Sobotní večerní program Mnichovské bezpečnostní konference vyvrcholil prestižní panelovou diskuzí, která se věnovala hlubokému rozkolu uvnitř západní společnosti. Hlavními aktéry ostré názorové výměny se stali ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Tématem nebyla jen bezpečnostní situace, ale především střet mezi konzervativním viděním světa a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech ovládl veřejný prostor na Západě.
Zdroj: Libor Novák