Silnější byly už jen výbuchy atomových bomb v japonských městech Hirošima a Nagasaki, počtem obětí stále patří mezi nejtragičtější události svého druhu. Neštěstí v kanadském Halifaxu umocnila souhra několika náhod a zpočátku to vypadalo jen na běžnou lodní nehodu. Nakonec se z něj ale stala největší nejaderná exploze světa.
Před 100 lety, 6. prosince 1917, se u tohoto přístavního města srazily norská loď Imo s francouzskou muniční lodí Mont Blanc. Na francouzském plavidle vznikl požár, který do přístavu přilákal stovky zvědavců. O několik minut později ale následoval výbuch munice, jehož následky byly apokalyptické. Zemřelo kolem 2000 lidí, zničeny byly tisíce domů. Dílo zkázy dokonala vlna cunami a bouře, která se Halifaxem přehnala následující den.
Halifax, hlavní město kanadské provincie Nové Skotsko, byl v té době hlavním válečným přístavem, z něhož odplouvaly do Evropy vojenské transporty i náklady zásob pro evropskou frontu. Téměř sto metrů dlouhá muniční loď Mont Blanc se plavila z New Yorku a u Halifaxu se měla připojit ke konvoji, který měl odplout do Francie. Přes 130 metrů nákladní loď Imo měla v pronájmu Komise pro pomoc Belgii a v New Yorku měla vyzvednout humanitární pomoc pro válkou zničenou Belgii.
Zatímco Imo byla v osudný den prázdná, Mont Blancu byl naložený 2600 tunami TNT, kyseliny pikrové, střelné bavlny a hořlavin. Kvůli nepřátelským ponorkám nebyl označen jako loď s nebezpečným nákladem. A jako taková neměla podle pravidel do přístavu vůbec vplout.
Obě lodě se ve vodách přístavu ocitly 5. prosince večer, z důvodu zábran proti nepřátelským ponorkám a lodím ale nemohly pokračovat ve svých misích ještě téhož dne. Následující den se Imo vypravila ven z přístavu. Po dohodě s jinou lodí, která chtěla zakotvit v Halifaxu, se v oblasti nazývané Úžiny obě lodě minuly nesprávnými stranami a Imo se dostala k levému břehu ze svého pohledu. V té chvíli ale připlouval na stejné straně Úžin do Halifaxu Mont Blanc.
Kapitáni obou lodí se neúspěšně pokusili naznačit signalizací, kudy poplují a následné pokusy o úhybné manévry dostaly obě lodi do kolizního kurzu. V 08:45 místního času narazila Imo do pravého boku Mont Blancu, kde vznikl požár. Posádka stihla opustit hořící loď, kterou proud odnesl k přístavu v Halifaxu, kde se shromáždil velký dav lidí. K požáru byli přivoláni hasiči, pomáhaly i další lodě. Marně varovali francouzští námořníci přihlížející dav před hrozícím nebezpečím. Nikdo jim totiž nerozuměl.
V 09:04 Halifaxem a jeho okolím otřásl výbuch, jehož sílu překonala až exploze atomové bomby nad japonskou Hirošimou v roce 1945. Výbuch v Halifaxu se rovnal přibližně síle 3000 tun TNT, Hirošimu zasáhl pro srovnání výbuch o síle 15.000 tun.
Trosky létaly do výšky více než 300 metrů a do vzdálenosti až pěti kilometrů, exploze byla slyšet v okruhu 320 kilometrů. Halifax i protější dartmouthská strana Úžin byly zničeny, neštěstí si vyžádalo kolem 2000 obětí a přes 9000 raněných. Kolem 250 obětí se nepodařilo identifikovat. Asi 700 lidí utrpělo úrazy očí, asi padesátka z nich oslepla.
Zkázu umocnila přívalová vlna způsobená výbuchem a sněhová bouře, které se přehnala nad Halifaxem následující den. Zcela zničeno nebo vážně poškozeno bylo 12.000 budov. Přes 6000 lidí zůstalo bez střechy nad hlavou. Halifax měl v té době kolem 60.000 obyvatel. Do města začala proudit humanitární pomoc z celého světa.
Z odpovědnosti za neštěstí byla nejdříve obviněna posádka Mont Blancu, později kanadský nejvyšší soud rozhodl o tom, že podíl na vině nesou posádky obou lodí. Nikdo však nebyl odsouzen.
Související
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák