Hmyz místo masa. Dokážeme se někdy obejít bez burgerů či steaků?

Zaprvé když odhlédneme od morální stránky věci a zaměříme se na ekologické náklady, které obnáší produkce zvířecího masa, dojdeme k jednoznačnému závěru, že celou jednu šestinu emise skleníkových plynů, v jejímž důsledku se planeta otepluje, zabírá chov hospodářských zvířat, přičemž tato hodnota neustále stoupá. Pro většinu Američanů by tedy přechod na vegetariánství, nebo ještě lépe veganství mohl znamenat větší prevenci globálního oteplování, než omezování automobilového, či leteckého průmyslu.

Proti tomuto na první pohled racionálnímu a fakty podloženému argumentu by ale na druhou stranu mohl kdekdo namítat, že se Američané o tyto věci vůbec nezajímají. Vždyť dokonce i sám prezident Trump se ke klimatické dohodě a jiným ekologickým opatřením staví poměrně vágně. Sice určitá, ale v podstatě zanedbatelná, část americké veřejnosti na rozdíl od Bílého domu, tak optimistická není, a aktivně se snaží šířit osvětu na tomto poli, ale zatím neúspěšně. Dosud veškerou svou kampaň proti masu vede v následujícím duchu: "Když srovnáme veškeré výhody konzumace masa a s ním souvisejících přísunech bílkovin a vitamínu D, jíme-li ryby, s nevýhodami spočívající v morálním a ekologickém hazardu, dostaneme jasný nepoměr ve prospěch vegetariánů a veganů."

V roce 1970 byl každý průměrný Američan schopný sníst ročně 200 liber masa (cca 91 kg). Navzdory celým desetiletím, kdy se veškerá pozornost upínala na fotografie z chovných farem a hnutí za práva zvířat se spotřeba masových výrobků spotřebovalo o 20 liber (9 kg) ročně. Dnes 95 % Američanů přizná, že jí maso. Kde je tedy zakopaný pes?

Vzhledem k tomu, že na lidi nepůsobí ekologické a morální argumenty, začala se kampaň za bezmasou stravu zaměřovat na zdraví a na štíhlou linii. Moderní kulturní revoluce vykreslila vytěsňování masa z jídelníčku jako jeden z nejlepších způsobů držení diety, aniž by přiznávala, že v pozadí stojí i jiné faktory. Ani ta se však v USA neosvědčila, a tak se v poslední době objevují snahy vynalézt nějakou náhražku masa, která by dokázala maximálně uspokojit strávníka, aniž by musely příroda a zvířata trpět. Jedna v podstatě o jakýsi ekvivalent hledání alternativních zdrojů energií.

Na otázku, zda lze tímto způsobem zamezit ekologické katastrofě a týrání chovných zvířat, nám mohou odpovědět odborníci. Například ve výzkumné laboratoři R&B, ležící v blízkosti San Francisca, kde došli k závěru, že celkem dvě miliardy lidí na tomto světě běžně konzumují hmyz, což je přibližně stejně, jako je tomu v případě uživatelů smartphone a jiné moderní techniky. Ačkoliv je u nás něco takového považováno za nepřijatelné, už i v českém prostředí byla vydána kniha s názvem "Hmyz na talíři". Výjimkou nejsou recepty typu smažení cvrčci atd.

Asi těžko bychom mohli očekávat, že si Američan dá místo burgeru chrousta, ale přitom existuje jednoduché řešení. Co takhle zpočátku začít krmit hmyzem psy a kočky. Samotné konzervy pro domácí mazlíčky připadají na více, než 25 % celkové spotřeby masa v USA. Čím ale nahradit maso pro lidi? V dnešní době existuje řada potravinářských společností, jako je například Impossible Foods. Ta došla k jasnému závěru, že k maximálnímu uspokojení potřeb milovníku masa je potřeba vyrobit něco, co chutná a působí na lidský organismus maso jako, i když se jedná o pouhou napodobeninu.