Černá skvrna lidské historie: Zničení Aralu je katastrofou černobylských rozměrů

Ekologická katastrofa, kterou lze v historii Sovětského svaz podle vědců srovnat jen s havárií černobylského reaktoru. Dříve zvané Aralské "moře" bývalo kdysi čtvrtým největším jezerem na světě, dnes je navždy pryč. Jeho zánik přinesl desítky let trvající zkázu nejen pro životní prostředí, ale třeba i pro rybáře, které živilo. Dnes je někdejší velikán dávno pryč, ale malý kousek se přece podařilo zachránit. A konečně se do něj vrací ryby.

Aralské moře v celé své velikosti a kráse už se pravděpodobně nikdy nevrátí. Projekt na záchranu jeho severní části byl však úspěšný a letos v létě se do něj konečně vrací i možnost komerčního rybaření pro přilehlá kazašská města a vesnice.

Aral byl téměř kompletně zničen sovětským plánem na podpoření produkce bavlny. Kvůli tomu byly odkloněny řeky Amudarja a Syrdarja - jeho jediné dva zdroje vody. Sovětům zřejmě nedošlo, že když jezeru seberou jeho zdroje vody, pravděpodobně vyschne. Nebo je to prostě nezajímalo.

Konstrukce zařízení na řekách začaly ve 40. letech minulého století a už v 60. letech ustupovalo pobřeží každý rok o tři metry. Pro agenturu Reuters to řekl čtyřiaosmdesátiletý Sagnai Zhurimbetov, který byl 56 let aralským rybářem a nyní žije v bývalém pobřežním městě. 

„Když odešla voda, začali jsme dělat co jsme mohli, abychom přežili,“ popsal Zhurimbetov. „Týmy rybářů procestovaly celý Kazachstán za ostatními jezery,“ uvedl starý rybář. Jiní pak pověsili živnost na hřebík a jali se například chovat na bývalém mořském dně velbloudy. Další odešli úplně. Velké plochy bývalého jezera pokrývá bílá slaná skořápka. Skrz tu se farmaří jen velmi složitě.

Když pak v roce 1990 došlo k rozpadu Sovětského svazu, území Aralského jezera se rozdělilo na několik částí. Kazachstán se soustředil na záchranu toho svého (severního) dílu, který leží celý na jeho území. Ty ostatní sdílí s Uzbekistánem.

Mnohaletá snaha

Nápad to byl jednoduchý - postavit přehradu, která bude dělit tzv. "Severní aralské moře" od jeho vysychajících zbytků a zvýší se tím i přítok řeky Syrdarji. Přehrada byla dokončena v roce 2005 a rybářský průmysl v oblasti se od té doby podle oficiálních statistik zvětšil téměř pětinásobně.

Pobřeží, které kdysi uteklo od někdejšího přístavního metra Aral do vzdálenosti 100 kilometrů je dnes pouhých 20-25 kilometrů daleko (jeho vzdálenost se mění v závislosti na ročním období). Některé vesnice se opět vrátily na pěší vzdálenost a voda je mnohem méně slaná, což umožňuje prospívání většímu počtu druhů ryb.

Rybáři z města Karanteren, kterému v poslední době výrazně roste populace, tahají z vody především kapry, cejny a candáty. Postupný návrat komerčního rybaření vytvořil práci nejen pro samotné rybáře, ale také ve zpracovatelských závodech, kde jsou ryby roztříděny a zamraženy. Jiné rodiny si vydělávají importem a prodejem člunů. 

Už to nikdy nebude stejné

I přes veškerou snahu jsou čluny, ve kterých dnes aralští rybáři jezdí lovit droboučké ve srovnání s obry, které před několika desítkami let brázdily vody Aralu a nyní jen zrezlé čekají na bývalém dně, až si je někdo rozebere do sběru.

„Malý Aral není opravdové moře,“ tvrdí Zhurimbetov. „To staré mívalo vlny, které byly 7 metrů vysoké,“ posteskl si stařec.

Související

Bern, Švýcarsko Komentář

Odmítnutí švýcarského populačního stropu je mírně pozitivní zprávou i pro Česko

Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.

Více souvisejících

Lidé Moře

Aktuálně se děje

včera

Paříž, ilustrační foto

Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud

Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.

včera

Pete Hegseth

Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth představil nový plán zaměřený na kontrolu hladiny hormonů u vojáků. Ministerstvo obrany zavede program screeningu nedostatku testosteronu pro příslušníky armády starší třiceti let. Cílem této iniciativy je zajistit, aby měli vojáci optimální hladinu tohoto hormonu pro podávání nejlepších možných výkonů. Hegseth to oznámil ve videu, které zveřejnil na sociální síti X.

včera

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

včera

včera

včera

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

včera

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

včera

včera

včera

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

včera

Aktualizováno včera

včera

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

včera

včera

včera

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

včera

včera

Počasí: Bouřky se objeví i v dalších dnech, o víkendu dorazí tropy

Vysoká oblačnost a bouřky budou pokračovat až do konce pracovního týdne, kdy dorazí tropické teploty. Ty se ale dlouho neudrží a během víkendu se opět ochladí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy