Málokterý pořad se stal takovým fenoménem, jako Věřte nevěřte. Americký seriál vysílaný společností Fox v letech 1997 až 2002 díky své temné a záhadné tématice získal na takové popularitě, že si jej řada států po celém světě upravovala k obrazu svému nebo jej dokonce celý přetáčela. Jak to ale bylo s příběhy, které měly být skutečné?
Představovat koncept seriálu je zřejmě zbytečné. Dodnes běží na televizních obrazovkách nejen v Česku, ale jeho opakování do televizního vysílání stále zařazuje mnoho zemí světa.
Samotná tématika je přitom až jednoduše geniální. Každý díl pořadu představí divákům pět příběhů se záhadným a mnohdy až magickým příběhem, který zdánlivě nelze vysvětlit racionálními způsoby. Diváci mají hádat, který z příběhů se skutečně odehrál a který je pouze scénáristická fikce. Na konci pořadu se to dozví.
Seriál se dočkal pouhých čtyř sérií a měl dohromady něco málo pod 50 dílů, přesto se stal celosvětovým fenoménem. Nejedna země si jej předabovala, navzdory tomu, že v zahraničí je dabing spíše výjimkou. V Německu mu dokonce vytvořili vlastní znělku a v Rusku seriál celý přetočili, dostal totiž vlastního moderátora.
Diváky fascinovaly nejen samotné příběhy, ale i práce moderátora. Uvaděč pořadu, James Brolin a později Jonathan Frakes, vždy na úvodu epizody ukázal nějaký optický klam a před jednotlivými příběhy tajemně nastínil jejich téma.
Celkově bylo odvysíláno 225 příběhů, z nichž 132 příběhů pravdivých a 93 příběhů vymyšlených. Většina těch skutečných byla sesbírána spisovatelem Robertem Tralinsem, který má na svém kontě řadu především science fiction knih.
Díky mnohdy neuvěřitelným příběhům ale pořad budil kontroverze. Mnoho lidí pátralo především po tom, jestli se ony příběhy prezentované jako pravdivé skutečně odehrály a pokud ano, tak kdy a jak.
Moderátoři totiž nikdy neopomněli zmínit, že v pořadu si u pravdivých příběhů pozměnili nejen jména, ale i samotnou událost si upravili k obrazu svému. Mnoho skutečných příběhů přitom vycházelo z legend a bájí nebo z novinových článků. Do novin ale mohl zejména v zapadlých amerických městech v 70. a 80. letech říci kdokoliv skoro cokoliv.
Debaty o tom, jak moc byly údajně pravdivé příběhy reálné, lze pozorovat už od prvních dílů pořadu. Jeden z nejslavnějších příběhů byl odvysílán hned ve druhém díle a věnuje se příběhu chlapce, který se bál strašidla ve skříni.
Spolužáci vedení jeho bratrem o jeho strachu vědí a trýzní jej, jednou se ale rozhodnou ukázat mu, že ve skříni ve skutečnosti nic není. Tyranský bratr do ní vleze, zavře a už se nikdy neobjeví. Policie potvrdí, že ze skříně se žádným způsobem dostat nemohl, ale dveřmi ven také nevyšel. Následně moderátor prozradí, že zmizelého chlapce už nikdy nikdo neviděl.
Je to jeden z příběhů, který se skutečně odehrál. Bohužel ale jinak, než pořad prezentuje. Scénáristé až po dlouhých letech přiznali, že ve skutečnosti se tyranský bratr ze skříně dostal ven šachtou a schoval se u svého kamaráda, kde ho po pár dnech našli.
Ve světle těchto okolností už příběh nevypadá natolik záhadně a mysticky, není ale první ani poslední z těch pravdivých, které si tvůrci pořadu podobným způsobem upravili k obrazu svému. Většina z povídek, které se skutečně odehrály, se dá podobným způsobem racionálně vysvětlit, pak by ale ztratily ono tajemné kouzlo. A to je něco, co scénáristé nemohli dopustit. A proto si pravdu vždy mírně upravili.
Související
Vědci na dně oceánu objevili záhadnou zlatou kouli připomínající neznámé vejce. Neví, co to je
Záhada kolem bájného hradu na hoře Blaník. Podle pověsti tu dřímají rytíři
tajemství záhady , Věřte nevěřte
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Slovensko zasáhlo poměrně silné zemětřesení
před 1 hodinou
Curleři zakončili olympiádu výhrou nad Švédy, sdruženáři osmí. Hokejistky si rozdělily medaile
před 1 hodinou
Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump
před 2 hodinami
Olympijský Milán uvidí očekávané zámořské hokejové finále. Slováci budou obhajovat bronz
před 3 hodinami
Počasí se mění. Hrozí ledovka a povodně, varují meteorologové
před 3 hodinami
Rychlobruslař Jílek byl na patnáctistovce tentokrát daleko za nejlepšími
před 4 hodinami
Tragédie na českých horách. Lyžařka nepřežila srážku v Harrachově
před 4 hodinami
Zemřel seriálový herec Eric Dane. Hvězda Chirurgů podlehla nemoci ALS
před 5 hodinami
ANO by vyhrálo sněmovní volby. Motoristům už šlape na paty hejtman Kuba
před 6 hodinami
Krčmář ve svém posledním olympijském závodě senzačně bojoval o medaili. Masák ovládl Nor
před 6 hodinami
Britové chtějí zařídit, aby se Andrew za žádných okolností nestal králem
před 7 hodinami
Shiffrinová prolomila olympijské prokletí, Klaebo získal desáté zlato. Curleři zapsali druhou výzvou
před 8 hodinami
Počasí: Mrazy končí, jaro se blíží. Příští týden se citelně oteplí
včera
Co v praxi změní soudní rozhodnutí o zrušení cel? Návrat do normálu se ani zdaleka nekoná
včera
Slováci mohou po Pekingu získat další olympijskou hokejovou medaili. Poperou se o ni i USA a Finsko
včera
Původní cla platí, oznámil Trump a obratem zavedl další. Soudce označil za hlupáky
včera
Babiš vyřešil střet zájmů. Vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust
včera
„Vítězství amerického lidu.“ Rozhodnutí soudu oslavují demokraté i republikáni
včera
Nejvyšší soud Spojených států zrušil Trumpova cla
včera
Může boj s extrémním počasím fungovat? Stačilo málo a nedaleký stát zachránil tisíce lidských životů
Krakov, který byl dlouhá léta přezdíván „hlavním městem smogu v Polsku“, se stal důkazem, že razantní politická rozhodnutí mohou zachraňovat životy. Podle aktuálního hodnocení odborníků z European Clean Air Centre vedl pokles hladiny sazí od roku 2013 k odvrácení téměř 6 000 předčasných úmrtí během uplynulého desetiletí. Klíčovým momentem bylo oznámení zákazu spalování uhlí a dřeva v domácnostech, který město začalo prosazovat už před více než deseti lety.
Zdroj: Libor Novák