Známe to všichni. Najíme se a za pár minut máme hlad znovu. Kvůli váze nechceme jíst několikrát po sobě, pocit prázdného žaludku ale také není dvakrát příjemný. Vědci na základě těchto pocitů zjistili, že hlad nemusí vždy souviset zrovna s nedostatkem jídla. Pocit hladu podle nich může vyvolat celá spousta faktorů.
Hlad může vyvolat celá řada příčin – málo spánku, hodně stresu. Velkou roli hrají i hormony. Záleží také na tom, jaký druh jídla jste snědli. Některé potraviny totiž mohou vyvolat ještě větší „chutě“.
„Hlad není jen jednoduchý, nejde jen o to naplnit fyzickou potřebu,“ vysvětluje pro magazín Time Aner Tal, asistent výzkumu na Cornell University, který se specializuje na jídlo. „Existuje mnoho různých psychologických, biologických a environmentálních faktorů, které ovlivňují hlad."
V neposlední řadě záleží, jaké jsou vaše stravovací návyky, říká Tal. „Pokud jste zvyklí jíst oběd každý den ve 14:00, budete cítit potřebu jíst ve 14:00, i když v tu chvíli nemáte biologický požadavek," vysvětluje. Pokud jíte nepravidelně a celý den, bude vaše tělo jídlo vyžadovat celý den.
Důležitý je výběr potravin
Jak říká doktorka Belinda Lennerzová, endokrinoložka a výzkumnice z Bostonské dětské nemocnice a Harvard Medical School, roli hraje také výběr potravin. „Základní úlohou hladu je donutit nás hledat a konzumovat potraviny s cílem udržet si stabilní množství dostupné energie v naší krvi," říká Lennerzová. „V takovém případě je účinnější, když konzumujeme jídlo vyšším obsahem tuku, bílkovin a vlákniny, které se pomalu tráví."
Zatímco tyto potraviny pomáhají našemu tělu dosáhnout a udržet si dostatečně dobře vyvážený stav celé hodiny mezi jídly, jiné potraviny naopak vyvolají metabolické výkyvy, které nás pošlou zpátky do kuchyně mnohem dříve. Jde o potraviny s vysokým obsahem sacharidů.
Její kolega a výzkumník, doktor David Ludwig Lennerz, uvádí, že mezi nejpopulárnější jídla s velkým obsahem sacharidů patří třeba bílé pečivo, bramborové výrobky, cukrem slazené nápoje, sušenky, chipsy nebo snídaňové cereálie. „Tyto potraviny zmatou přirozené kontrolní systému těla, které v nás spouští hlad.
Problém je, že jídlo vidíme všude
Na rozdíl od zdravých tuků a na vlákninu bohatých potravin, třeba řeckého jogurtu, listové zeleniny a luštěnin, které jsou v těle zpracovávány pomalu, jsou cukrovinky a potraviny plné sacharidů zpracovány rychle – a tím dříve potom máme opět hlad. Dochází zároveň k uvolňování velkého množství inzulínu do krevního oběhu, aby se normalizovala stoupající hladina cukru v krvi.
Kalorie z jídla se proto ukládají, čímž vznikají tukové polštáře. To podporuje nejen nabírání na váze, tělo si pak také myslí, že potřebuje více energie. Lennerz poukazuje, že dnes je jídlo velmi snadno a bez průtahů dostupné, občerstvení nebo fast-foody najdeme na každém rohu. Pouhý pohled na jídlo nebo jeho vůně, přitom dokáže v těle vyvolat v těle pocit „nakrm mě“. Stačí se tak dívat na pořad o vaření a člověk má hned potřebu dát si alespoň sušenku nebo něco malého na zakousnutí.
A co se s tím dá dělat? Prvním krokem by podle vědců mělo být nahrazení potravin s vysokým množstvím cukru jinými potravinami bohatými na vlákninu nebo bílkoviny. Dalším doporučením je samozřejmě i pohyb – chůze, cvičení či další fyzické aktivity. A v neposlední řadě – dejte jídlo pryč z vašeho dohledu. Tím, že nebudete mít pamlsky stále na očích, se vyhnete neustálé chuti na jídlo.
Související
Víme, co pijeme? Vědce znepokojil nový objev, čistírny vody v jednom případě nedokáží zničit viry a bakterie
Největší biologická konference OSN v historii skončila fiaskem. Politikům je příroda ukradená, tvrdí vědci
Aktuálně se děje
včera
Hradecký asistent Vácha zná trest za rasismus. Vedle dvouměsíční stopky zaplatí 40 000 korun
včera
Slovácko představilo nového trenéra Smetanu. Přišel z Ružomberoku za 100 000 eur
Aktualizováno včera
Ve StarDance padla první třicítka. Soutěž opustila Jana Paulová
včera
COP29 selhal, oči se upírají k summitu G20. Jednejte, nebo přijde zkáza, vyzvala státy OSN
včera
Sbohem, X, vítej, Bluesky. Nad Muskovou sociální sítí se stahují mračna, čelí hromadnému exodu
včera
Svět se učí od Ukrajiny. Válka proti Rusku přináší zkušenosti, do světa je posílá malý tým vojáků
včera
Mír za každou cenu? Bývalý Trumpův poradce prozradil, jak chce dosáhnout konce války
včera
Ruské jednotky v Doněcké oblasti obsadily další vesnice
včera
Německé lékařství v krizi. Situace se zhoršuje každým rokem
včera
ISS čelí vážnému problému. USA se bojí, Rusko ho neřeší
včera
Válka se pro Kyjev nevyvíjí dobře. Rusko upevňuje své postavení, Ukrajina zažívá jednu vlnu teroru za druhou
včera
Zelenskyj: Putinovi nejde o mír, dialog s ním Ukrajina prohraje. Válku musíme ukončit příští rok
včera
Výcvik ukrajinských vojáků v Polsku: Jak přesně probíhá a co se důstojníci učí?
včera
Prestižní deník si posvítil na Fica. Odhalil skutečné směrování a postoje Slovenska
včera
Politico: O počasí tady vůbec nešlo. Trumpova přesilovka zastínila klimatický summit
včera
CNN: COP29 je fraška. Boj proti klimatické krizi se změnil v divadlo plné bojkotů a oslav fosilních paliv
včera
Migrant zaútočil v Německu na policisty. Jedné z nich ukousnul ucho
včera
Počasí v Česku: Meteorologové počítají se změnou charakteru počasí
15. listopadu 2024 21:08
Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc
15. listopadu 2024 19:43
Ceny másla řeší ÚOHS. Fiala se pustil do Babiše, ten označil premiéra za klauna
Ceny másla jsou v Česku už nějaký čas velkým tématem, které se přeneslo i do nejvyšších pater české politiky. Premiér Petr Fiala (ODS) a jeho předchůdce Andrej Babiš (ANO) se přou o to, jak velký je podíl Agrofertu z Babišových svěřenských fondů na trhu. Máslem se mezitím začal zabývat i antimonopolní úřad.
Zdroj: Jan Hrabě