Proč rána do brňavky tak bolí? Můžete i ochrnout

Praštit se do brňavky není žádná sranda, ač se brňavka anglicky řekne „funny bone", tedy legrační kost. Navíc ono typické nepříjemné zabrnění nevychází z kosti. Na vině je krom nešikovnosti loketní nerv, který vede od páteře až do malíčku ruky. Je uložen hluboko v paži a chrání ho vrstva svalů. Problém nastane v lokti.

Tam nerv prochází za kulovitým zakončením kosti pažní (humerus), kterému se odborně říká mediální epikondyl. Pak putuje jen čtyři milimetry dlouhým kanálkem (kubitální tunel), jenž se nachází hned vedle tzv. olecranonu, tedy výběžkem loketní kosti (ulna). Olecranon si můžete sami nahmatat. Ano, a přesně u něj se nachází brňavka, místo, kde není loketní nerv ničím chráněn. Pokud se tam v pravém úhlu bouchnete, přitlačíte tím nerv na mediální epikondyl. A protože je to nerv, nikoli kost, odkud bolest pochází, ucítíte brnění až na konečcích prstů, uvedl server bbc.com.

Jestliže se udeříte do brňavky, stačí si chvíli masírovat loket a bolest zmizí. Představte si ale život, kdy vás brňavka trápí neustále. I to se může stát a jedná se o syndrom kubitálního tunelu, méně známé dvojče syndromu karpálního tunelu v zápěstí.

„Brňavkový syndrom" je peklo a v extrémních případech pacient nemůže hýbat rukou. Vzniká v situacích, když máte loket dlouho a opakovaně ohnutý, například ve spánku nebo když telefonujete. Někdy se také stane, že nerv „skáče" sem a tam přes epikondyl, jak loket ohýbáte a natahujete.

S léčbou je potíž. Většina doktorů volí konzervativní léčbu, při níž se musí postižený naučit žít tak, aby loket co nejméně zatěžoval. Jak už vám patrně došlo, není to právě jednoduché. V případě telefonování používat hands-free. Spát s rukou (či rukama) v dlaze nebo si ji alespoň obalit ručníkem (polštářem). Nepraktické, ale syndrom kubitálního tunelu je tak bolestivý, že uvítáte cokoli, aby se vám ulevilo.

V opravdu těžkých případech se přistupuje k chirurgickému zákroku. Při něm se nerv přesune před loket nebo se odstraňují části kostí, o které nerv zadrhává. Podle Americké společnosti pro chirurgii ruky bylo v minulém století provedeno 2000 takových operací.

Dosud ale nepanuje shoda, která z metod je účinnější. Lékař A Lee Dellon z amerického Baltimoru k tomu už v roce 1989 řekl: „V případě léčby syndromu kubitálního tunelu se názory odborníků pohybují od mantinelu k mantinelu. Podle jedné skupiny se má syndrom vždy operovat, podle jiných je naopak vhodná neinvazivní léčba." Chytřejší nejsme ani dnes. Odborníci z Allegheny General Hospital v Pittsburghu v roce 2014 uvedli: „Stále neexistuje standardní chirurgická metoda pro léčbu tohoto syndromu. Není k dispozici dostatek přesvědčivých důkazů, která z technik je nejlepší."

Takže až se zase jednou bouchnete do brňavky o futra, opěradlo, roh stolu či dveře od auta, řekněte si, že by to mohlo být i horší...