Více než 70 uplynulo od konce nejkrvavějšího konfliktu v dějinách Evropy. Druhá světová válka za sebou nechala stopy hrůz, které jsou patrné dodnes. České dějiny se ale zaměřují převážně na tuzemské, německé či polské stopy nacismu, častokrát proto opomíjí například koncentrační tábory zřízení v Pobaltí. I zde končily desetitisíce Čechů, a velká část z nich se už domů nikdy nevrátila.
Dějiny holokaustu českých a moravských Židů jsou většinou spojeny s pojmy ghetta v Terezíně a koncentračními a vyhlazovacími tábory Osvětim, Majdanek či Treblinka. Stranou zůstávají deportace do ghett, táborů nucených prací a koncentračních a vyhlazovacích táborů v oblasti Pobaltí či Běloruska.
Tam byla během jediného roku násilně odvezena více než polovina všech českých a moravských Židů, 48.991 jich bylo zavražděno, přežilo pouhých 549. První transport Židů z Protektorátu do táborů na území okupovaného Běloruska vypravila německá správa 16. listopadu 1941.
Židé z Protektorátu, ale i z Německa a Rakouska, byli převáženi do minského ghetta či vyhlazovacího táboru v Malém Trostinci. Místo pro ně Němci zajistili tím, že krátce před jejich příchodem povraždili zde internované běloruské Židy. Z celkem 6981 deportovaných Židů z Protektorát se konce války v nelidských podmínkách dožilo jen 22.
Nacistické "konečné řešení židovské otázky" začalo v Protektorátu Čechy a Morava 16. října 1941 prvním transportem Židů z Prahy do Lodže. Celkem zahynulo za války 80.000 Židů z Čech a Moravy; z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350.000 osob, zahynulo 250.000 Židů.
Další Židé nejen z Generálního gouvernementu, ale též ze Slovenska, Protektorátu Čechy a Morava, Německa, Holandska a Francie, byli deportováni do Sobiboru. Vyhlazovací tábor nacisté vybudovali nedaleko vesničky Sobibor, která se nachází na východní hranici dnešního Polska. Během války patřil do lublinské oblasti. Na jeho výstavbě se podíleli místní obyvatelé spolu s několika desítkami Židů z blízkých ghett.
Do likvidace tábora v říjnu 1943 zde bylo zabito na 250.000 lidí, převážně Židů. Poslední transporty přijely do Sobiboru z několika likvidovaných ghett. V říjnu 1943 vypuklo v táboře povstání, většina vězňů ale byla zabita na útěku nebo nepřežila přechod přes minové pole. Tábor byl poté zlikvidován. Válku přežilo asi 50 vězňů.
Další čeští občané končili v táboře Terezín. Židovským ghettem zde prošlo na 155.000 Židů z českých zemí a dalších zemí Evropy, z nichž na 118.000 zahynulo. První transport do Terezína přijel z Prahy 24. listopadu 1941. Bylo v něm 342 mladých mužů, jejichž úkolem bylo připravit objekty ve městě pro přijet dalších transportů, které začaly do vznikajícího ghetta proudit od 30. listopadu 1941.
Na konferenci ve Wannsee v lednu 1942 nacisté rozhodli do Terezína deportovat zejména staré Židy i z dalších zemí Evropy. První transporty na východ (do Rigy) odtud odjely v lednu 1942; poslední z celkem 63 transportů odjel v říjnu 1944.
Související
Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
před 36 minutami
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
před 1 hodinou
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
před 1 hodinou
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
před 2 hodinami
Oscar pro dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Pomohli s ním i Češi
před 2 hodinami
Půjde národní tým do příští sezóny s novým trenérem? Rulík měl dostat nabídku trénovat Kladno
před 3 hodinami
Fico požaduje, aby EU zatlačila na Ukrajinu ohledně dodávek ropy
před 3 hodinami
Jedna z pražských dominant. Petřínská rozhledna slaví 135 let
před 3 hodinami
Tři rány pro reprezentaci krátce za sebou. Před baráží jsou zranění Šulc, Vitík i Schick
před 4 hodinami
Feri opět stanul před soudem. Zaskočil ho nečekaným požadavkem
před 5 hodinami
Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová
před 6 hodinami
Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko
před 7 hodinami
Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa
před 8 hodinami
Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona
před 9 hodinami
Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru
před 10 hodinami
Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede
před 10 hodinami
IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?
před 11 hodinami
Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Libanonu
před 12 hodinami
Pokud nepomůžete s Íránem, bude to mít velmi negativní dopad na NATO, varoval Trump
před 13 hodinami
Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?
Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.
Zdroj: Libor Novák