Středověk se v obecném povědomí stal temnou epochou dějin, plnou násilí, nemocí a drastické úmrtnosti. Nedávné výzkumy ale tuto představu vyvrací - lidé raného středověku byli zdravější než jejich potomci z 19. století.
Interdisciplinární tým složený z ekonomů, archeologů a antropologů shromáždil data z posledních dvou tisíciletí evropských dějin v nebývalé rozsáhlém bioarcheologickém výzkumu. Vědci z Univerzity z´v Tubingen a University of Durham a Ohio state university vytvořili rozsáhlou databázi lidských hrobů napříč evropskými zeměmi. Tým 75 antropologů poté během deseti let prozkoumal na 15 tisíc kosterních pozůstatků ze všech koutů Evropy (celkem to bylo přes stovku jednotlivých lokalit) z rozmezí od 3. století do poloviny 19. století. Jejich hlavním cílem bylo sledovat dopady globálních klimatických a socioekonomických změn na lidské zdraví a kvalitu života.
Antropologové hodnotili zejména stav zubů, který vypovídá o kvalitě stravy a celkový stav kostry, který zase vypovídá o velikosti fyzické námahy. Do výzkumů zahrnuli i sledování stop po násilném úmrtí, jakými jsou traumatické poskožení koster a zejména lebky. Výsledek byl, jak jinak, překvapivý. Podle všechno největší zdravotní katastrofou v evropských dějinách byl slavný Justiniánův Velký mor z 6. století, a ne slavná středověká Černá smrt. Paradoxně generace, které se narodily po morové epidemii byly celkově v nejlepší zdravotním stavu. Darwinismus tady zafungoval nečekaně silně a přežili proto jen jedinci z nejsilnějším imunitním systém. Podle vědců navíc měli k dispozici mnohem větší zdroje k obživě ve srovnánni s jejich předchůdci. To, že se dostali k lepší stravě se příznivě projevilo i na jejich celkovém zdravotním stavu.
Z tohoto poznatku plyne i povaha druhého překvapivého zjištění. Od těchto několika generací po Justiniánově moru se zdravotní stav lidstva postupně zhoršoval, a to dokonce až do průmyslové revoluce 19. století. Do jisté míry to tak potvrdilo závěry nechvalně proslulého ekonoma Thomase Malthuse z 18. století, který se obával nerovnoměrnosti vývoje lidské populace. Ta podle něj roste geometrickou řadou, zatímco možnostmi pěstování jídla mohou narůstat pouze aritmetickou řadou. Jinými slovy, lidí přibývá rychleji než jídla pro ně. Ovšem Malthusem navrhované řešení tohoto problému bylo více než drastické – schvaloval prakticky jakékoli zákroky jejichž výsledkem byl úbytek populace, které tuto nerovnováhu napravovaly. Jeho názory se potom odrazily i v nauce sociálního darwinismu. jeho zastánci odmítali altruistické zásahy státu i jedinců, které by vedly k zlepšení postavení nejnižších vrstev společnosti. Podle sociálních darwinistů tím totiž dochází k narušení darwinistického principu evoluce spočívající v přežití nejsilnějších. Stav evropské populace po Justiniánově moru by těmto tezím na první pohled nasvědčoval. Jenomže Malthus a sociální darwinisté nepočitali s takovým rozvojem vědy a techniky, takže dlouho dobu už se jejich názory považují za překonané.
Ne až tak překvapivým, ale o to důležitějším byly výsledky výzkumu v oblasti násilných úmrtí. Autoři studie došli k celkem jednoznačnému závěru, že se stoupající úrovní civilizace úměrně klesá množství násilných smrtí. Rozvinutější vláda a společenské vazby mají větší možnosti prevence i vykonání trestu za páchání násilných činů, což se projevuje kvantitativním úbytkem vražd. Tyto závěry potvrzuje i starší studie z prostředí střední Ameriky vedená Richardem H. Stecklem, který našel velmi podobnou korelaci mezi nárůstem organizovanosti společnosti a úbytkem násilných činů u předkolumbovských civilizací indiánů v Mexiku.
Související
Rh faktor v těhotenství: Co se může stát, když si krev „nesedne“?
Čínské děti postihuje ve velkém zápal plic. WHO po konzultacích uklidňuje svět
zdraví , Životní úroveň , věda , historie
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek