Velký mozek a tři prsty? Vědci popsali, jak bude člověk vypadat v budoucnu

Před miliony let se namísto člověka po planetě Zemi procházeli dinosauři a savci. Ještě dříve se obojživelníci pokoušeli vylézt na souš. A před nimi existovalo vše živé pouze ve formě buněk. Teď obývají naši planetu lidé, a ti jsou jakožto vládci potravního žebříčku předurčeni vládnout ji do doby, než matka příroda rozhodne jinak. Problém je tom, že i my se vyvíjíme, a za stovky let budeme vypadat úplně jinak, než dnes.

Vědci z celého světa se už dlouho zamýšlí nad tím, jak budeme v budoucnu vypadat. A kupříkladu odborníci z Institutu klinických výzkumů v kanadském Montrealu zjistili, že v minulosti měli lidé mnohem více prstů, přičemž v budoucnu budou mít jen tři.

Z výzkumu kanadských odborníků vyplývá, že se život na Zemi bude přizpůsobovat klimatickým změnám. Není tajemstvím, že se lidské končetiny vyvinuly z rybích ploutví, které se přizpůsobily životu na souši prostředí.

Odborníci dodnes nedokáží přesně vysvětlit, proč má člověk právě 5 prstů. Podle nich tento znak pochází od společného předka z období devonu, který žil ve vodě, a po přesunu na souš se u něj objevilo šest až sedm prstů. 

Vědci se nyní domnívají, že by lidé mohli budoucnu o další 2 prsty přijít. Člověk by mohl přijít o malíčky na nohách, protože dříve lidé chodili více než dnes a bez bot, tudíž prsty na nohách jim pomáhaly udržet rovnováhu. 

To ale není jediná velká změna, která nás čeká. S největší pravděpodobností dojde vytvoření jedné, globální rasy. Už dnes se v praxi uplatňuje multikulturalismus ve velkém a v budoucnu tomu nebude jinak. Dříve či později tedy dojde k tomu, že Zemi bude obývat pouze jedna lidská rasa.

Podle vědců také přijdeme o imunitní systém. Se stále se zlepšující hygienou naše tělo přestává na vnější podněty reagovat a pokud selže a onemocní, vyléčí jej léky. Tělo tak nemá potřebu budovat si imunitu, kterou postupem času ztratí.

Přežitkem budou také svaly. Těžkou práci dnes v řadě oborů nahrazují stroje a zatímco naše vědecké chápání a mozková kapacita poroste, svalstvo postupně ochabne. Někteří proto věří, že budoucí člověk bude mít větší hlavu a menší tělo oproti stávajícímu poměru. Může dojít i ke zvětšení očí, které se pro nás staly nejdůležitějším smyslovým orgánem.

Nutno dodat, že ačkoliv budeme slabší, vyrosteme a porosteme stále dál. Naši předci nedosahovali takových rozměrů jako my a průměrná výška člověka se za posledních 150 let zvýšila o 10 centimetrů. Tento trend bude pokračovat i v budoucnu.

Pravděpodobně také přijdeme o vlasy, které už dnes svou ochrannou funkci většinou neplní, a zmenší se nám zuby. Jídlo dnes spíše žvýkáme než trháme, některé zuby jako třeba špičáky proto prakticky ani nepotřebujeme.

Jak bude ve výsledku člověk 2.0 vypadat zatím není jisté a veškerá tvrzení jsou pouze domněnky založené na pozorování a dosavadních evolučních zkušenostech a předpokladech. Jisté je, že pokud se toho lidstvo dožije, nedojde k těmto změnám dříve, než za tisíce, možná desítky tisíc let.

Související

Severní bílý nosorožec

Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor

Lidstvo se jako živočišný druh zatím o svou budoucnost bát nemusí. Na sedmi kontinentech nás žije 8,2 miliardy a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na téměř 10 miliard. Ostatní obyvatelé planety jsou na tom však podstatně hůře. Podle Střediska pro biologickou rozmanitost se předpokládá, že do stejného roku 2050 překročí hranici vyhynutí přibližně 30 % známých druhů. Nyní se však objevuje způsob, jak je chránit – nebo alespoň uchovat jejich genomy, aby se v budoucnu mohli na Zemi znovu vrátit.
Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

Více souvisejících

Vědci Lidé

Aktuálně se děje

včera

včera

Filip Turek (Motoristé) na jednání vlády ČR (9.2.2026)

Motoristé navrhnou nového ministra životního prostředí. Má dělat vše co mu Turek řekne

Vládní strana Motoristé sobě je připravena učinit zásadní ústupek v rámci vleklého sporu o obsazení postu ministra životního prostředí. Poslanec Filip Turek, který byl dosavadním a jediným kandidátem strany na tento úřad, v neděli vpodvečer oznámil, že hnutí nabídne premiéru Andreji Babišovi jiné jméno. Tímto krokem chtějí Motoristé vyřešit několik měsíců trvající patovou situaci.

včera

Lisa Vitozziová

Vitozziová získala ve stíhačce první italské olympijské biatlonové zlato. Voborníková sahala po TOP 10

Po mužském stíhacím závodě jeli svůj stíhací závod v rámci nedělního programu Zimních olympijských her i biatlonistky. Zatímco mezi muži nejlepší Češi uzavírali první dvacítku, v ženském závodě to vypadalo z českého pohledu po většinu času nadějněji, jelikož Tereza Voborníková byla blízko umístění v elitní desítce. To si ale odstřelila dvěma chybami na poslední střelecké položce a nakonec se musela spokojit s 18. místem. Pro nečekané italské zlato si dojela střelecky bezchybná Lisa Vitozziová, která tak pro svou zemi získala první italské olympijské zlato z tohoto sportu.

včera

Eva Adamczyková

Další medaile pro Česko ze snowboardové disciplíny byla daleko. Oba české týmy skončily ve čtvrtfinále

Stalo se zvykem díky posledním Zimním olympijským hrám očekávat cenné kovy pro české sportovce i ze snowboardových disciplín a to především zásluhou Evy Adamczykové a Ester Ledecké. Proto možná mnohé pohledy českých fanoušků směřovaly v neděli i na svah v Livignu v době, kdy se tam jel týmový závod ve snowboardcrossu. Aby také ne, jelikož poprvé v historii nasadila česká výprava do tohoto závodu hned dva páry – Kryštof Choura-Eva Adamczyková a Radek Houser-Karolína Hrůšová. Tentokrát ale naděje třeba i finále s dvojím českým zastoupením zhasly už po čtvrtfinálových jízdách.

včera

včera

Česko na Staroměstském a Václavském náměstí mohutně demonstruje na podporu Pavla

Česko zažije v březnu demonstraci na Letné, oznámil Minář

Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář oznámil na sociální síti X ambiciózní plán uspořádat 21. března masivní shromáždění na pražské Letné. Tato akce je podmíněna získáním jednoho milionu podpisů pod výzvu „Stojíme za prezidentem“, k čemuž má spolek aktuálně velmi blízko. K dnešnímu dni se pod petici podepsalo již téměř 770 000 občanů, což organizátory naplňuje optimismem ohledně dosažení stanoveného cíle.

včera

Michal Krčmář

Stíhací závod biatlonistů zvládl nejlépe Švéd Ponsiluoma. Nejlepší Češi uzavírali první dvacítku

Vzhledem k tomu, že ve sprinterském závodě mužů byl nejlepším Čechem až dvacátý Vítězslav Hornig a další Češi do nedělního stíhacího závodu vystartovali až ze zadních pozic, nedalo se bohužel ani v tomto závodě čekat, že se čeští fanoušci získají na této olympiádě v Miláně a Cortině d´Ampezzo první české biatlonové medaile. Nakonec se museli spokojit s dvěma umístěními v elitní dvacítce, neboť nejlepším Čechem byl nakonec Michal Krčmář na 18. místě a jen o místo za ním se umístil Hornig. V tomto závodě byla přerušena francouzsko-norská dominance Švédem Martinem Ponsiluomou, který se ke zlatu vyšvihl ze sedmého místa.

včera

Český hokejový tým

České hokejisty čeká složitější cesta k bojům o medaile. Se Švýcary prohráli v prodloužení

Poslední zápas ve skupině A hokejového turnaje v rámci právě probíhajících Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d´Ampezzo mezi Českem a Švýcarskem byl o tom, kdo z těchto týmů bude mít lehčí cestu k bojům o medaile. Bylo tak důležité ho zvládnout. Svěřenci Radima Rulíka začali dobře, když po první třetině vedli 1:0 po krásné akci zakončené Chlapíkem. V závěru druhé třetiny ale přišel podobný blackout jako v zápase s Francií a do třetiny třetiny tak vstupovali Švýcaři s vedením 2:1. Závěr zápasu se Češi snažili soupeře dotáhnout, na první vyrovnání ještě Švýcaři odpověděli, na to druhé v samotném závěru našli odpověď soupeři s helvetským křížem bohužel až v prodloužení. Znamená to tedy, že Češi budou mít složitější cestu k případným medailím.

včera

Česko mohutně demonstruje na podporu Pavla

Tisíce lidí opět vyšly do ulic. Na stovkách míst demonstrují na podporu Pavla

V neděli odpoledne se Česká republika opět stala dějištěm rozsáhlých občanských protestů. Lidé vyšli do ulic ve více než 400 lokalitách, od velkých krajských metropolí až po ty nejmenší vesnice, aby vyjádřili svou podporu prezidentu Petru Pavlovi. Akce, kterou inicioval spolek Milion chvilek pro demokracii, plynule navázala na masivní shromáždění z počátku února v Praze, kde se sešlo na 90 tisíc občanů.

včera

Christine Lagardeová, šéfka Evropské centrální banky

Evropa dostala od Trumpa kopanec do zadku, rozhodně ale nečelí civilizačnímu zániku, shodli se lídři

V rámci Mnichovské bezpečnostní konference vystoupila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s ráznou obhajobou evropských hodnot. Reagovala tak na dřívější kritiku amerického ministra zahraničí Marca Rubia, přičemž s jistou dávkou ironie prohlásila, že „woke dekadentní Evropa“ rozhodně nečelí civilizačnímu zániku. Jako důkaz uvedla neutuchající zájem mnoha zemí o vstup do tohoto evropského „klubu“, a to i ze stran států mimo kontinent, jako je například Kanada.

Aktualizováno včera

Ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová

Macinka se na MSC střetl s Clintonovou, obhajoval Trumpovu politiku

Sobotní večerní program Mnichovské bezpečnostní konference vyvrcholil prestižní panelovou diskuzí, která se věnovala hlubokému rozkolu uvnitř západní společnosti. Hlavními aktéry ostré názorové výměny se stali ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Tématem nebyla jen bezpečnostní situace, ale především střet mezi konzervativním viděním světa a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech ovládl veřejný prostor na Západě.

včera

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka

Ostuda, mnichovský trapas, truhlík z okresního přeboru vyhořel... Opozice tepe Macinku za hádku s Clintonovou

Mnichovská bezpečnostní konference se v sobotu večer stala dějištěm mimořádně ostrého diplomatického střetu. V rámci panelové diskuze o rozkolu západní společnosti proti sobě stanuli český ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Debata se rychle stočila od bezpečnosti k hlubokému ideologickému sporu mezi konzervatismem a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech zcela ovládl západní veřejný prostor.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU zatím nemůže nabídnout Ukrajině datum vstupu, shodují se někteří lídři

Evropská unie není v tuto chvíli připravena nabídnout Ukrajině konkrétní datum vstupu do bloku. Shodli se na tom lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během bezpečnostní konference v Mnichově. Ačkoliv oba zdůrazňují, že Ukrajina do Evropy patří, proces naráží na potřebu vyřešit širší geopolitické souvislosti a vnitřní připravenost členských států.

včera

Hokejisté Slovenska

Hokejisté Slovenska nečekaně postupují přímo do čtvrtfinále, i přes svou prohru se Švédy

Svým dalším hracím dnem pokračoval v olympijském Miláně hokejový turnaj. Tou asi nejvýznamnější zprávou je, že dalším přímým postupujícím do čtvrtfinále tohoto ostře sledovaného turnaje je vedle Kanady i Slovensko. Stalo se tak paradoxně poté, co naši východní sousedé prohráli svůj poslední zápas ve skupině B se Švédskem 3:5, ovšem právě rozdíl dvou branek byla pro přímý postup důležitá. Definitivně o slovenském přímém postupu rozhodla vysoká výhra Finska nad Itálií 11:0. Lotyšům se povedlo ve skupině C otočit a zvítězit v zápase s Německem. USA pak večer porazila Dánsko 6:3, i když ze začátku měly se svým severským soupeřem potíže.

včera

Marco Rubio

Rubio na MSC vyzval Evropu, aby se připojila k Trumpovu novému světovému řádu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval Evropu, aby se připojila k úsilí Trumpovy administrativy o přetvoření globálního řádu. Podle šéfa americké diplomacie by se nový systém měl zaměřit na suverenitu, reindustrializaci a vojenskou sílu. Rubio ve svém sobotním projevu neprojevil lítost nad snahami Washingtonu o anexi Grónska ani nad ostrou kritikou kontinentu, zvolil však smířlivější tón a zdůraznil touhu „oživit staré přátelství“.

včera

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Zelenskyj v Mnichově formuloval podmínky, za kterých Ukrajina přistoupí k podpisu mírové dohody

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově jasně formuloval podmínky, za kterých je jeho země ochotna přistoupit k podpisu mírové dohody. Klíčovým požadavkem je bezpečnostní záruka ze strany Spojených států na minimálně 20 let. Tato podmínka přichází před důležitými trilaterálními jednáními mezi Ukrajinou, Ruskem a USA, která mají začít příští týden.

včera

Marco Rubio

Úleva, pak vystřízlivění. Rubio sklidil za svůj projev vřelý potlesk, Evropa přitom dostala tvrdé ultimátum

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vystoupil na 62. mnichovské bezpečnostní konferenci s projevem, který sice navenek působil přátelsky, ale nesl v sobě tvrdé ultimátum. Ačkoliv ho publikum odměnilo bouřlivým potleskem, když označil Spojené státy za „dítě“ Evropy a zdůraznil vzájemnou propojenost, jeho politické poselství bylo neúprosné. Evropští představitelé tleskali především s úlevou, že se nedočkali tak ostrých útoků, jaké loni předvedl JD Vance.

včera

14. února 2026 21:28

Alexej Navalnyj

Epibatidin. Jak funguje neurotoxin, který podle evropských spojenců zabil Navalného?

Britská vláda a její evropští spojenci přišli s přelomovým odhalením týkajícím se smrti Alexeje Navalného. Podle závěrů mezinárodního vyšetřování byl tento nejvýraznější kritik Vladimira Putina otráven vzácným toxinem epibatidinem, který se přirozeně vyskytuje v kůži ekvádorských pralesniček. Tato zjištění, zveřejněná u příležitosti druhého výročí jeho úmrtí, staví do nového světla oficiální verzi ruských úřadů, které po celou dobu trvaly na přirozené příčině smrti v důsledku srdeční arytmie.

14. února 2026 20:18

Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci

Americká armáda využila model umělé inteligence Claude společnosti Anthropic při utajované operaci ve Venezuele, jejímž cílem bylo zajetí prezidenta Nicoláse Madura. Informaci přinesl list Wall Street Journal s tím, že jde o jeden z nejvýraznějších případů nasazení komerční AI v rámci přímých vojenských akcí Pentagonu. Model byl v operaci dostupný díky partnerství Anthropicu se společností Palantir Technologies, která dlouhodobě spolupracuje s americkým ministerstvem obrany a bezpečnostními složkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy