Masakr v Blacksburgu se zapsal do historie. Amerika už nikdy nebyla jako dřív

Student z Jižní Koreje Čo Sung-hu přichází 16. dubna 2007 jako každý den několikátým rokem ráno do Virginského polytechnického institutu a státní univerzity v Blacksburgu. Všichni věděli, že je jiný, nebaví se s lidmi, odsedá si, a nemá rád společnost. Nikoho by ale nenapadlo, že se z něj zanedlouho stane masový vrah. Do doby, než se areálem rozezní výstřely. A desítky lidí padají mrtví k zemi.

Střelec nejprve zastřelil dva studenty na kolejích, asi o hodinu a půl později vtrhl do poslucháren a zabil 30 lidí. Mezi oběťmi byli i dva učitelé - jeden z Izraele a druhý z Indie, zbytek tvořili studenti. Dalších 17 lidí střelec zranil a šest studentů se zranilo při pokusu dostat se z třídy ven skokem z okna.

Pachatel byl v posledním ročníku bakalářského studia angličtiny a bydlel na jedné z tamních kolejí. Do USA přijel se svými rodiči jako malý chlapec z Jižní Koreje a měl ve Spojených státech legální pobyt, jeho spolubydlící ho téměř neznali. V jídelně sedal prý sám a obecně se stranil ostatních.

Mezi prvním a druhým útokem zaslal americké televizi NBC manifest, ve kterém byly desítky fotografií, videoklipů a prohlášení o 23 stránkách. Ve vzkazu vyjádřil nenávist vůči bohatým a křesťanství a prohlásil, že se krveprolití v Blacksburgu dalo zabránit.

"Zahnali jste mě do kouta a ponechali jste mi jedinou možnost. Měli jste stovky miliard šancí a způsobů jak zabránit dnešku. Rozhodnutí bylo na vás. A vy jste se rozhodli prolít mou krev. Teď musíte žít s tím, že na vašich rukách ulpěla krev, kterou nikdy nesmyjete...Vaše mercedesy vám nebyly dost, vy spratci. Vaše zlaté náhrdelníky vám nebyly dost, vy snobové. Vaše svěřenecké fondy vám nestačily. Nestačily vám vodka a koňak. Všechno vaše hýření vám nestačilo na ukojení vašich požitkářských potřeb. Měli jste všechno," vzkázal světu.

Na záběrech, které obletěly svět, byl zachycen se zbraněmi v rukou v khaki vestě ve vojenském stylu, s černými rukavicemi, trikem a batohem a černou baseballovou čepicí obrácenou dozadu. Vzdal také hold dvěma studentům z Columbine, kteří v roce 1999 zastřelili 12 spolužáků a učitele a pak spáchali sebevraždu.

Čo byl již v roce 2005 shledán duševně nemocným s potřebou psychiatrické léčby. Soud ho proto poslal na nedobrovolnou ambulantní léčbu. Čo nicméně nebyl z ničeho obviněn a důvodem umístění na kliniku prý byly jeho hrozby sebevraždou. Soud ani místní zdravotní úřady dál naplnění soudního rozhodnutí nesledovaly a Čo léčbu nenastoupil. V minulosti také napsal dvě školní literární práce plné násilí.

Čo vraždil dvěma poloautomatickými pistolemi, Walther P22 a Glock 19, které si koupil v měsících před útokem. Jeho vražedné řádění začalo jeho odchodem z mateřské koleje Harper kolem 7:00 ráno. V 7:15 už byla policie povolána k vraždě dvou studentů do sousední koleje West Ambler Johnston, Čo se z ní nepozorovaně vytratil a odešel na poštu odeslat svůj manifest. Po podání balíku kolem 9:00 zamířil Čo k posluchárnách Norris. Tam dorazil asi v 9:15, řetězy uzamkl tři hlavní vchody a umístil tam lístek s tím, že v případě pokusu dveře otevřít, dojde k explozi.

Pak odešel do druhé patra poslucháren, kde začal své vražedné dílo. Za asi deset minut zastřelil Čo v různých učebnách 30 lidí, vystřílel celkem přes 170 ran. Sám se zastřelil kolem 9:50 v učebně francouzštiny.

V prosinci 2007 Kongres Spojených států schválil kvůli masakru zákon, který rozšířil kontrolu zájemců o koupi střelných zbraní. Nová norma byla první větší legislativní změnou v kontrole zbraní od roku 1994.

Přeživší a rodiny obětí vražedné střelby nakonec vysoudili 11 milionů dolarů (asi 175 milionů Kč). Studenti a jejich rodiče obviňovali vedení školy, že pozdě varovalo před vrahem v areálu univerzity. Dostali varovný e-mail až dlouho po první střelbě, tedy v době, kdy vrah střílel už podruhé.

Související

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?

Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) střelba

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Alena Schillerová

Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě přijal ministryni financí Alenu Schillerovou, aby společně projednali návrh státního rozpočtu na letošní rok. Hlavním tématem jejich debaty byly plánované výdaje na obranu, které hlava státu podrobila kritice. Navzdory výhradám však prezident nehodlá rozpočet se schodkem 310 miliard korun vetovat ani jakkoli zdržovat jeho podpis.

před 1 hodinou

Prezident Trump přijal britského premiéra Keira Starmera.

Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko

Britský premiér Keir Starmer během pondělního dopoledního brífinku na Downing Street představil strategii, jakou hodlá Spojené království čelit dopadům války na Blízkém východě. Ve svém vyjádření propojil domácí pomoc s mezinárodním úsilím o stabilitu, přičemž zdůraznil, že vláda se snaží reagovat na situaci, jejíž délku i důsledky lze v tuto chvíli jen těžko odhadnout.

před 1 hodinou

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa

Německá vláda se v pondělí ostře ohradila proti požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že probíhající konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně odmítl poskytnout vojenskou podporu pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu s tím, že NATO nemá v této válce své místo.

před 3 hodinami

Filip Turek, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona

Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání schválila několik zásadních legislativních změn, které se dotknou každodenního života v Česku. Mezi hlavní body patřila rozsáhlá novela cizineckého zákona a nová pravidla pro spotřebitelské úvěry. Ministři se rovněž zabývali regulací návykových látek a transformací stavebního řízení.

před 4 hodinami

Ropná rafinerie

Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru

Ceny ropy na světových trzích v pondělí opět zamířily vzhůru. Reagují tak na víkendovou eskalaci násilí na Blízkém východě, zejména na americké údery proti klíčovému íránskému exportnímu uzlu na ostrově Charg. Severomořská ropa Brent si během ranního obchodování připsala 1,8 % a vyšplhala se na 104,98 dolaru za barel, což prohlubuje obavy o stabilitu globálních dodávek energií.

před 4 hodinami

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede

Prezident Donald Trump dva týdny před plánovanou cestou do Pekingu přitvrdil v diplomatické hře a stanovil si novou podmínku: Čína musí pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Podle analýzy CNN je však nepravděpodobné, že by na tuto hru Peking přistoupil. Trump dokonce pohrozil, že pokud Čína neposkytne součinnost, mohl by svou návštěvu a summit s vůdcem Si Tin-pchingem odložit.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) se dohodla na historicky největším uvolnění strategických ropných rezerv, aby čelila prudkému nárůstu cen vyvolanému válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. Celkem 32 členských států uvolní na trh 400 milionů barelů ropy, přičemž největší podíl ponesou Spojené státy. Navzdory tomuto rekordnímu kroku však ceny suroviny neklesají a trhy zůstávají v napětí.

před 6 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily zahájení „omezené a cílené“ pozemní operace v jižním Libanonu. Cílem této akce jsou klíčové bašty hnutí Hizballáh, přičemž jednotky mají za úkol zlikvidovat teroristickou infrastrukturu a vytlačit bojovníky hnutí dále od hranic. Armáda tak reaguje na útoky Hizballáhu, které začaly začátkem tohoto měsíce v souvislosti s probíhající válkou s Íránem.

před 7 hodinami

Donald Trump

Pokud nepomůžete s Íránem, bude to mít velmi negativní dopad na NATO, varoval Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje diplomatický tlak na své spojence i globální mocnosti v souvislosti s krizí v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro Financial Times varoval, že pokud členské státy NATO nepomohou Spojeným státům zajistit tuto klíčovou námořní cestu, bude to mít velmi negativní dopad na budoucí fungování celé Aliance. Podle Trumpa je nezbytné, aby se na ochraně podíleli ti, kteří z bezpečného průjezdu přímo profitují.

před 8 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?

Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí

Maďarsko zažilo v neděli zásadní střet politických sil. Jen čtyři týdny před klíčovými parlamentními volbami svolali premiér Viktor Orbán a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar do ulic Budapešti konkurenční shromáždění. Stovky tisíc lidí v hlavním městě demonstrovaly sílu obou táborů v souboji, který rozhodne o dalším směřování země.

včera

Abbás Arakčí

Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v sobotním rozhovoru pro stanici MS NOW potvrdil, že Rusko a Čína poskytují Teheránu v probíhajícím válečném konfliktu se Spojenými státy a Izraelem „vojenskou spolupráci“. Arákčí označil obě mocnosti za strategické partnery Íránu a zdůraznil, že jejich kooperace se odehrává nejen v politické a ekonomické rovině, ale zahrnuje i úzké vazby mezi armádami.

včera

SMS, ilustrační fotografie

Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“

Válka se Spojenými státy a Izraelem uvrhla Írán do hluboké izolace, a to nejen fyzické, ale i digitální. Úřady v zemi během bojů drasticky omezily internet i telefonní sítě, což statisíce lidí odřízlo od jejich rodin v zahraničí. Íránci se však nevzdávají a hledají kreativní, byť extrémně drahé způsoby, jak informační blokádu obejít.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk

Kolem zdravotního stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího se množí znepokojivé nejasnosti. Podle nejnovějších zpráv byl klíčový muž teokratického režimu tajně převezen do Ruska, kde měl podstoupit naléhavou operaci. Informace přinesl kuvajtský deník Al-Jarida a katarský server Al-Džazíra, které s odvoláním na zdroje blízké vedení země tvrdí, že transport proběhl za přísného utajení na palubě ruského vojenského letadla.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů

Izraelská armáda potvrdila, že její operace v Íránu zdaleka nekončí a bude trvat nejméně další tři týdny. Podle vyjádření pro stanici CNN zůstávají na íránském území „tisíce cílů“, na které se izraelské síly hodlají v nadcházejících dnech zaměřit. Tato zpráva přichází v době, kdy obě země pokračují ve vzájemných úderech a americký prezident Donald Trump prohlásil, že v tuto chvíli není připraven s Teheránem vyjednávat o dohodě, která by válku ukončila.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot

Válka v Íránu uvrhla globální energetické trhy do stavu nejistoty, která může vyhnat ceny ropy nad historické maximum z roku 2008, kdy barel stál 147,50 USD. Hlavním ohniskem napětí se stal korálový ostrov Charg, přes který proudí devět z deseti barelů íránské ropy. Americký prezident Donald Trump nařídil o víkendu útok na toto strategické centrum, což označil za odvetu za íránskou blokádu Hormuzského průlivu. Trump navíc v rozhovoru pro NBC News varoval, že pokud Teherán průliv neotevře, může na ostrov udeřit znovu „jen tak pro radost“.

včera

Teroristé Hamásu

Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu

Izraelský útok v jiholibanonské oblasti Sidon zabil v neděli brzy ráno vysokého představitele hnutí Hamás. Informaci potvrdil agentuře AFP zdroj z tohoto palestinského ozbrojeného hnutí, který si přál zůstat v anonymitě. 

včera

Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot

V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se rozhořela ostrá debata o energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s aktuální krizí na Blízkém východě. Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura přišel s návrhem, aby se stát v případě prohlubující se ropné krize nebál nákupu ruské ropy. Jako příklad uvedl postup Slovenska a Maďarska, které tuto cestu využívají k udržení nižších cen pro své občany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy