Nechali Einstein a Tesla cestovat torpédoborec časem? Konspirační teorie známá jako Filadelfský experiment

Americký torpédoborec USS Eldridge byl poprvé spuštěn na vodu v roce 1943. Ačkoliv jej armáda o tři roky později vyřadila, za dobu své služby toho stihl více, než jiné válečné lodě. Podporoval spojenecké síly v severní Africe a v Evropě a údajně také dokázal cestovat časem, a to díky Filadelfskému experimentu, nejslavnějšímu vědeckému pokusu všech dob, který dodnes nebyl úspěšně prokázán ani vyvrácen.

V dobách druhé světové války patřila námořní doprava ze Spojených států do Británie a Francie k nejdůležitějším zásobovacím trasám. Spojení mezi Amerikou a Evropou ale narušovaly nacistické ponorky a hlubinné miny, které potápěly stovky vojenských i civilních lodí. Američtí inženýři se proto snažili vymyslet systém, který by naváděná torpéda a miny dokázal odklonit z dráhy, čímž by lodě mohly proplout skrze Atlantický oceán bez úhony.

Výsledkem měl být Filadelfský experiment, pokus, kolem kterého se točí celá řada konspiračních teorií. Zejména ale pokus, který se podle americké armády nikdy ve skutečnosti nestal, ačkoliv se na něm podle spekulací měli podílet nejslavnější fyzikové světa Albert Einstein a Nikola Tesla. Pojďme se ale nejdříve podívat, co vše mu předcházelo.

Masivní kovové lodě slouží na moři jako magnet. Není proto nijak obtížné zasáhnout je torpédy vypálenými z ponorek, nebo minami, které byly rozesety pod vodní hladinou. Vědci proto měli dostat za úkol učinit lodě pro tyto zbraně neviditelné, a s tehdejšími znalostmi fyziky se jevilo jako nejlepší řešení vytvoření elektromagnetického pole. Jednotná teorie pole, na kterém měl být pokus postaven, zahrnuje elektromagnetické záření a gravitaci. Elektromagnety ale také měly ohýbat světelné paprsky kolem lodi a učinit ji tak neviditelnou.

Vzhledem k tomu, že neexistují takřka žádné dobové materiály, které by údajný pokus popisovaly, lze se jen stěží domnívat, co přesně mělo být cílem experimentu. Podle některých chtěla armáda lodě zabezpečit pouze proti zbraním a neviditelnost se tedy měla pohybovat mimo viditelnou úroveň na bázi elektromagnetické, jiné teorie ale hovoří o neviditelnosti jako takové, tedy zmizení lodi z pozorovatelného spektra. Všechny teorie se ale shodují v tom, že loď byla obalena elektrickými kabely, do kterých měl být puštěn proud, čímž mělo dojít k vyřazení elektromagnetického pole.

Experiment měl proběhnout 22. července 1943 na Filadelfské námořní základně. Zatímco za provozu čítala posádka USS Eldridge na dvě stovky námořníků, v průběhu experimentu jich na palubě lodi mělo být přítomno jen několik, aby byli schopni loď obsluhovat. Poté, co byl do lodi puštěn elektrický proud, se ale údajně stalo něco, co dodnes nikdo nevysvětlil. Něco, v čem se všechny konspirační teorie rozcházejí.

Spisovatel a teoretik Andrew Hochheimer ve své knize Filadelfský experiment od A do Z tvrdí, že loď zahalila hustá zelená mlha a poté celé plavidlo zmizelo. Následně se po zastavení experimentu opět objevilo na svém místě a námořníci byli dezorientovaní. Jiné teorie uvádí, že se loď stala neviditelnou, další tvrdí, že se teleportovala do 320 km vzdáleného Norfolku ve Virginii. Loď přitom měla navíc cestovat v čase.

To, co následovalo poté, je o dost děsivější. Námořníci údajně měli být zapuštěni do trupu lodi, tedy alespoň někteří. Jiní byli zmatení, nevěděli kde jsou ani co se děje. Alfred Bielek, samozvaný námořník a údajný přeživší Filadelfského experimentu, tvrdí, že se loď ocitla v roce 2137. Jiní námořníci jednoduše zmizeli.

Konspirační teorie o experimentu má několik zásadních trhlin. První z nich staví na prosté časové dezinterpretaci. Loď totiž nemohla být použita k experimentu v červenci roku 1943, do provozu totiž byla uvedena až o měsíc později a z domovského přístavu v New Yorku vyplula dokonce až v září.

Pokud by k takovému pokusu opravdu došlo, začalo by se o něm hovořit už dříve. První zmínky o něm se ale objevily až v roce 1955, kdy neznámá osoba vystupující pod jménem Carlos Allende zaslala několik dopisů ufologovi Morrisi Jessupovi. A od té doby se teorie v tom, co se údajně mělo odehrát, neshodují. Jedna z nich dokonce uvádí, že se experiment opakoval o tři měsíce později, opět se stejným účinkem.

Teorie se s realitou neshodují ani v případě osob, které se na experimentu měly podílet. Nikola Tesla totiž zemřel 7. ledna 1943, jen stěží tak mohl spolupracovat na experimentu, který se měl uskutečnit v červenci téhož roku. A nelze ani pominout fakt, že z vědeckého a fyzikálního hlediska je údajný výsledek experimentu také nereálný.

Filadelfský experiment je jednou z největších konspiračních teorií a největší záhadnou druhé světové války. Ačkoliv byl několikrát úspěšně vyvrácen, stále má řadu zastánců, kteří věří, že k němu opravdu došlo. Na jeho motivy byl dokonce natočen stejnojmenný film.

Nutno přiznat, že Spojené státy pokusy s elektromagnetickým polem kolem lodí opravdu prováděly, ale až v padesátých letech. Účastnila se jich například loď USS Timmerman, která se ale neteleportovala, nezneviditelnila ani necestovala v čase.

Související

Více souvisejících

Konspirační teorie

Aktuálně se děje

včera

Red Arrows proletěla nad Karlovým mostem Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Nebe nad Prahou ovládly legendární stíhačky Red Arrows

Pražské nebe ve čtvrtek zaplnila výjimečná letecká show. Nad Karlovým mostem se v rámci Dne Vzdušných sil AČR a k připomínce 80 let od konce druhé světové války představily v doprovodu britské akrobatické skupiny Red Arrows i české stíhačky JAS-39 Gripen.

včera

včera

včera

Zahájení poslední fáze kampaně koalice SPOLU Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Koalice SPOLU zahájila poslední fázi kampaně

Koalice SPOLU zahájila poslední fázi kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, které proběhnou 3. a 4. října. Lídři koalice zdůrazňují, že i přes tvrzení opozice je Česká republika úspěšnou zemí, které se daří ekonomicky, a je jen na voličích, zda tento trend bude pokračovat. Jejich program slibuje pevné ukotvení země na Západě, funkční stát a investice do obrany a infrastruktury.

včera

Gaza

OSN: Situace v Gaze není nic menšího než katastrofální

Situace v Gaze se stává podle OSN "nic menšího než katastrofální". V současné době izraelské tanky a jednotky pokračují v postupu, což vyvolává rostoucí mezinárodní odsouzení. Izraelská armáda provádí v Gaze pozemní ofenzivu, jejímž cílem je zničit infrastrukturu teroristů a eliminovat ozbrojence Hamásu, o nichž se domnívá, že jich je v Gaze až 3 000. Izraelští představitelé rovněž uvádějí, že se snaží osvobodit zbývající rukojmí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Putin mě zklamal, válka na Ukrajině se ale USA netýká

Ve svém dnešním prohlášení Donald Trump vyjádřil naději na brzké ukončení konfliktu na Ukrajině, ale dodal, že se tato situace Spojených států netýká. Zároveň připustil, že se řešení války ukázalo být složitější, než původně očekával, a že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal.

včera

včera

včera

včera

Předvolební meeting koalice SPOLU v čele s Petrem Fialou v Brně (11.09.2025)

Chcete od mladých lidí výkony a peníze? Tak si jejich problémů všímejte, drazí politici

Politici před volbami nadbíhají těm, kdo tvoří volební většinu – a mladí to nejsou. Přitom právě oni čelí nejisté budoucnosti, drahému bydlení, ignorovaným tématům a systému, který od nich očekává výkony, ale nic negarantuje. Ať už jde o důchody, rovnost, duševní zdraví nebo migraci, mladá generace zůstává mimo hru. A pokud se ozve, slyší hlavně: buďte vděční.

včera

včera

včera

Dominik Duka

Duka odsloužil mši za Kirka. Před atentátem ho podle svých slov neznal

Celým světem v minulém týdnu otřásla vražda aktivisty Charlieho Kirka. Zpráva rezonovala i v Česku, kde padlo rozhodnutí o konání zádušní mše. Sloužil ji kardinál Dominik Duka, akce se nicméně stala terčem kritiky. Podle Duky bylo důležité upozornit, že lidé se k sobě nemohou takhle chovat. 

Aktualizováno včera

včera

Daniela Ostrá

"Hanba by mě fackovala." Socdem už nejde zachránit, míní politoložka a někdejší členka Ostrá

Politoložka a někdejší členka Sociální demokracie Daniela Ostrá v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak vidí šance sociálních demokratů na kandidátních listinách komunistické koalice Stačilo. Podle ní má ke křeslu poslance nejblíže Lubomír Zaorálek, naopak lídryně Jana Maláčová je v překvapivě nejisté pozici. Zdůraznila však, že si Socdem vstupem do koalice s komunisty vykopala vlastní hrob. „Pocit zodpovědnosti za stranu, jejíž součástí jste téměř 20 let, se asi odbourává déle. Kandidaturu za Stačilo si samozřejmě představit nedokáži. Slovy mé babičky – ‚hanba by mě fackovala‘,“ říká Ostrá.

včera

Petr Fiala

Česko odmítá unijní klimatický cíl 2040. Vláda vyzývá k jeho přehodnocení

Česká vláda žádá přehodnocení klimatického cíle 2040, který v současné podobě považuje za příliš ambiciózní a málo realistický. Hledala proto podporu mezi dalšími členskými státy, aby se o klimatickém cíli vedla další komplexní jednání. O úspěšném vyjednávání informoval premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po středečním zasedání vlády. Kabinet také odsouhlasil finanční příspěvek Středočeskému kraji na výstavbu klíčových komunikací navazujících na budované nové úseky dálnice D3.

včera

včera

včera

včera

Počasí bude příští týden chladnější, navíc i zaprší

Zatímco o víkendu by podle ČHMÚ.cz mohly teploty dosahovat až těsně pod hranici 30 stupňů, příští týden se začne ochlazovat. Dorazí navíc deště a místy i bouřky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy