Nechali Einstein a Tesla cestovat torpédoborec časem? Konspirační teorie známá jako Filadelfský experiment

Americký torpédoborec USS Eldridge byl poprvé spuštěn na vodu v roce 1943. Ačkoliv jej armáda o tři roky později vyřadila, za dobu své služby toho stihl více, než jiné válečné lodě. Podporoval spojenecké síly v severní Africe a v Evropě a údajně také dokázal cestovat časem, a to díky Filadelfskému experimentu, nejslavnějšímu vědeckému pokusu všech dob, který dodnes nebyl úspěšně prokázán ani vyvrácen.

V dobách druhé světové války patřila námořní doprava ze Spojených států do Británie a Francie k nejdůležitějším zásobovacím trasám. Spojení mezi Amerikou a Evropou ale narušovaly nacistické ponorky a hlubinné miny, které potápěly stovky vojenských i civilních lodí. Američtí inženýři se proto snažili vymyslet systém, který by naváděná torpéda a miny dokázal odklonit z dráhy, čímž by lodě mohly proplout skrze Atlantický oceán bez úhony.

Výsledkem měl být Filadelfský experiment, pokus, kolem kterého se točí celá řada konspiračních teorií. Zejména ale pokus, který se podle americké armády nikdy ve skutečnosti nestal, ačkoliv se na něm podle spekulací měli podílet nejslavnější fyzikové světa Albert Einstein a Nikola Tesla. Pojďme se ale nejdříve podívat, co vše mu předcházelo.

Masivní kovové lodě slouží na moři jako magnet. Není proto nijak obtížné zasáhnout je torpédy vypálenými z ponorek, nebo minami, které byly rozesety pod vodní hladinou. Vědci proto měli dostat za úkol učinit lodě pro tyto zbraně neviditelné, a s tehdejšími znalostmi fyziky se jevilo jako nejlepší řešení vytvoření elektromagnetického pole. Jednotná teorie pole, na kterém měl být pokus postaven, zahrnuje elektromagnetické záření a gravitaci. Elektromagnety ale také měly ohýbat světelné paprsky kolem lodi a učinit ji tak neviditelnou.

Vzhledem k tomu, že neexistují takřka žádné dobové materiály, které by údajný pokus popisovaly, lze se jen stěží domnívat, co přesně mělo být cílem experimentu. Podle některých chtěla armáda lodě zabezpečit pouze proti zbraním a neviditelnost se tedy měla pohybovat mimo viditelnou úroveň na bázi elektromagnetické, jiné teorie ale hovoří o neviditelnosti jako takové, tedy zmizení lodi z pozorovatelného spektra. Všechny teorie se ale shodují v tom, že loď byla obalena elektrickými kabely, do kterých měl být puštěn proud, čímž mělo dojít k vyřazení elektromagnetického pole.

Experiment měl proběhnout 22. července 1943 na Filadelfské námořní základně. Zatímco za provozu čítala posádka USS Eldridge na dvě stovky námořníků, v průběhu experimentu jich na palubě lodi mělo být přítomno jen několik, aby byli schopni loď obsluhovat. Poté, co byl do lodi puštěn elektrický proud, se ale údajně stalo něco, co dodnes nikdo nevysvětlil. Něco, v čem se všechny konspirační teorie rozcházejí.

Spisovatel a teoretik Andrew Hochheimer ve své knize Filadelfský experiment od A do Z tvrdí, že loď zahalila hustá zelená mlha a poté celé plavidlo zmizelo. Následně se po zastavení experimentu opět objevilo na svém místě a námořníci byli dezorientovaní. Jiné teorie uvádí, že se loď stala neviditelnou, další tvrdí, že se teleportovala do 320 km vzdáleného Norfolku ve Virginii. Loď přitom měla navíc cestovat v čase.

To, co následovalo poté, je o dost děsivější. Námořníci údajně měli být zapuštěni do trupu lodi, tedy alespoň někteří. Jiní byli zmatení, nevěděli kde jsou ani co se děje. Alfred Bielek, samozvaný námořník a údajný přeživší Filadelfského experimentu, tvrdí, že se loď ocitla v roce 2137. Jiní námořníci jednoduše zmizeli.

Konspirační teorie o experimentu má několik zásadních trhlin. První z nich staví na prosté časové dezinterpretaci. Loď totiž nemohla být použita k experimentu v červenci roku 1943, do provozu totiž byla uvedena až o měsíc později a z domovského přístavu v New Yorku vyplula dokonce až v září.

Pokud by k takovému pokusu opravdu došlo, začalo by se o něm hovořit už dříve. První zmínky o něm se ale objevily až v roce 1955, kdy neznámá osoba vystupující pod jménem Carlos Allende zaslala několik dopisů ufologovi Morrisi Jessupovi. A od té doby se teorie v tom, co se údajně mělo odehrát, neshodují. Jedna z nich dokonce uvádí, že se experiment opakoval o tři měsíce později, opět se stejným účinkem.

Teorie se s realitou neshodují ani v případě osob, které se na experimentu měly podílet. Nikola Tesla totiž zemřel 7. ledna 1943, jen stěží tak mohl spolupracovat na experimentu, který se měl uskutečnit v červenci téhož roku. A nelze ani pominout fakt, že z vědeckého a fyzikálního hlediska je údajný výsledek experimentu také nereálný.

Filadelfský experiment je jednou z největších konspiračních teorií a největší záhadnou druhé světové války. Ačkoliv byl několikrát úspěšně vyvrácen, stále má řadu zastánců, kteří věří, že k němu opravdu došlo. Na jeho motivy byl dokonce natočen stejnojmenný film.

Nutno přiznat, že Spojené státy pokusy s elektromagnetickým polem kolem lodí opravdu prováděly, ale až v padesátých letech. Účastnila se jich například loď USS Timmerman, která se ale neteleportovala, nezneviditelnila ani necestovala v čase.

Související

Více souvisejících

Konspirační teorie

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Ropná rafinerie

Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru

Ceny ropy na světových trzích v pondělí opět zamířily vzhůru. Reagují tak na víkendovou eskalaci násilí na Blízkém východě, zejména na americké údery proti klíčovému íránskému exportnímu uzlu na ostrově Charg. Severomořská ropa Brent si během ranního obchodování připsala 1,8 % a vyšplhala se na 104,98 dolaru za barel, což prohlubuje obavy o stabilitu globálních dodávek energií.

před 1 hodinou

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede

Prezident Donald Trump dva týdny před plánovanou cestou do Pekingu přitvrdil v diplomatické hře a stanovil si novou podmínku: Čína musí pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Podle analýzy CNN je však nepravděpodobné, že by na tuto hru Peking přistoupil. Trump dokonce pohrozil, že pokud Čína neposkytne součinnost, mohl by svou návštěvu a summit s vůdcem Si Tin-pchingem odložit.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) se dohodla na historicky největším uvolnění strategických ropných rezerv, aby čelila prudkému nárůstu cen vyvolanému válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. Celkem 32 členských států uvolní na trh 400 milionů barelů ropy, přičemž největší podíl ponesou Spojené státy. Navzdory tomuto rekordnímu kroku však ceny suroviny neklesají a trhy zůstávají v napětí.

před 2 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily zahájení „omezené a cílené“ pozemní operace v jižním Libanonu. Cílem této akce jsou klíčové bašty hnutí Hizballáh, přičemž jednotky mají za úkol zlikvidovat teroristickou infrastrukturu a vytlačit bojovníky hnutí dále od hranic. Armáda tak reaguje na útoky Hizballáhu, které začaly začátkem tohoto měsíce v souvislosti s probíhající válkou s Íránem.

před 3 hodinami

Donald Trump

Pokud nepomůžete s Íránem, bude to mít velmi negativní dopad na NATO, varoval Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje diplomatický tlak na své spojence i globální mocnosti v souvislosti s krizí v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro Financial Times varoval, že pokud členské státy NATO nepomohou Spojeným státům zajistit tuto klíčovou námořní cestu, bude to mít velmi negativní dopad na budoucí fungování celé Aliance. Podle Trumpa je nezbytné, aby se na ochraně podíleli ti, kteří z bezpečného průjezdu přímo profitují.

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?

Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí

Maďarsko zažilo v neděli zásadní střet politických sil. Jen čtyři týdny před klíčovými parlamentními volbami svolali premiér Viktor Orbán a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar do ulic Budapešti konkurenční shromáždění. Stovky tisíc lidí v hlavním městě demonstrovaly sílu obou táborů v souboji, který rozhodne o dalším směřování země.

včera

Abbás Arakčí

Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v sobotním rozhovoru pro stanici MS NOW potvrdil, že Rusko a Čína poskytují Teheránu v probíhajícím válečném konfliktu se Spojenými státy a Izraelem „vojenskou spolupráci“. Arákčí označil obě mocnosti za strategické partnery Íránu a zdůraznil, že jejich kooperace se odehrává nejen v politické a ekonomické rovině, ale zahrnuje i úzké vazby mezi armádami.

včera

SMS, ilustrační fotografie

Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“

Válka se Spojenými státy a Izraelem uvrhla Írán do hluboké izolace, a to nejen fyzické, ale i digitální. Úřady v zemi během bojů drasticky omezily internet i telefonní sítě, což statisíce lidí odřízlo od jejich rodin v zahraničí. Íránci se však nevzdávají a hledají kreativní, byť extrémně drahé způsoby, jak informační blokádu obejít.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk

Kolem zdravotního stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího se množí znepokojivé nejasnosti. Podle nejnovějších zpráv byl klíčový muž teokratického režimu tajně převezen do Ruska, kde měl podstoupit naléhavou operaci. Informace přinesl kuvajtský deník Al-Jarida a katarský server Al-Džazíra, které s odvoláním na zdroje blízké vedení země tvrdí, že transport proběhl za přísného utajení na palubě ruského vojenského letadla.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů

Izraelská armáda potvrdila, že její operace v Íránu zdaleka nekončí a bude trvat nejméně další tři týdny. Podle vyjádření pro stanici CNN zůstávají na íránském území „tisíce cílů“, na které se izraelské síly hodlají v nadcházejících dnech zaměřit. Tato zpráva přichází v době, kdy obě země pokračují ve vzájemných úderech a americký prezident Donald Trump prohlásil, že v tuto chvíli není připraven s Teheránem vyjednávat o dohodě, která by válku ukončila.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot

Válka v Íránu uvrhla globální energetické trhy do stavu nejistoty, která může vyhnat ceny ropy nad historické maximum z roku 2008, kdy barel stál 147,50 USD. Hlavním ohniskem napětí se stal korálový ostrov Charg, přes který proudí devět z deseti barelů íránské ropy. Americký prezident Donald Trump nařídil o víkendu útok na toto strategické centrum, což označil za odvetu za íránskou blokádu Hormuzského průlivu. Trump navíc v rozhovoru pro NBC News varoval, že pokud Teherán průliv neotevře, může na ostrov udeřit znovu „jen tak pro radost“.

včera

Teroristé Hamásu

Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu

Izraelský útok v jiholibanonské oblasti Sidon zabil v neděli brzy ráno vysokého představitele hnutí Hamás. Informaci potvrdil agentuře AFP zdroj z tohoto palestinského ozbrojeného hnutí, který si přál zůstat v anonymitě. 

včera

Alena Schillerová

Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot

V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se rozhořela ostrá debata o energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s aktuální krizí na Blízkém východě. Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura přišel s návrhem, aby se stát v případě prohlubující se ropné krize nebál nákupu ruské ropy. Jako příklad uvedl postup Slovenska a Maďarska, které tuto cestu využívají k udržení nižších cen pro své občany.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá

Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nejsou připraveny uzavřít dohodu s Íránem. Přestože Teherán podle něj o vyjednávání usiluje, současné podmínky považuje šéf Bílého domu za nedostatečné. Trump zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda musí obsahovat jasný závazek Íránu k úplnému ukončení jaderných ambicí.

včera

včera

Írán

Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války

Napětí na Blízkém východě o víkendu prudce vzrostlo poté, co Írán pohrozil další eskalací válečného konfliktu. Teherán varoval, že se zaměří na jakékoli zařízení v regionu, které má vazby na Spojené státy. Tato reakce přišla poté, co americký prezident Donald Trump předpověděl, že „mnoho zemí“ vyšle své válečné lodě, aby podpořily americkou snahu o silové otevření Hormuzského průlivu.

včera

Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC zpochybnil, zda je nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vůbec naživu. Modžtaba, který je synem zabitého předchozího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, se totiž od svého jmenování před téměř týdnem neobjevil na veřejnosti. Svět i samotní Íránci zatím marně čekají, až spatří jeho tvář nebo uslyší jeho hlas v televizi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy