Nechali Einstein a Tesla cestovat torpédoborec časem? Konspirační teorie známá jako Filadelfský experiment

Americký torpédoborec USS Eldridge byl poprvé spuštěn na vodu v roce 1943. Ačkoliv jej armáda o tři roky později vyřadila, za dobu své služby toho stihl více, než jiné válečné lodě. Podporoval spojenecké síly v severní Africe a v Evropě a údajně také dokázal cestovat časem, a to díky Filadelfskému experimentu, nejslavnějšímu vědeckému pokusu všech dob, který dodnes nebyl úspěšně prokázán ani vyvrácen.

V dobách druhé světové války patřila námořní doprava ze Spojených států do Británie a Francie k nejdůležitějším zásobovacím trasám. Spojení mezi Amerikou a Evropou ale narušovaly nacistické ponorky a hlubinné miny, které potápěly stovky vojenských i civilních lodí. Američtí inženýři se proto snažili vymyslet systém, který by naváděná torpéda a miny dokázal odklonit z dráhy, čímž by lodě mohly proplout skrze Atlantický oceán bez úhony.

Výsledkem měl být Filadelfský experiment, pokus, kolem kterého se točí celá řada konspiračních teorií. Zejména ale pokus, který se podle americké armády nikdy ve skutečnosti nestal, ačkoliv se na něm podle spekulací měli podílet nejslavnější fyzikové světa Albert Einstein a Nikola Tesla. Pojďme se ale nejdříve podívat, co vše mu předcházelo.

Masivní kovové lodě slouží na moři jako magnet. Není proto nijak obtížné zasáhnout je torpédy vypálenými z ponorek, nebo minami, které byly rozesety pod vodní hladinou. Vědci proto měli dostat za úkol učinit lodě pro tyto zbraně neviditelné, a s tehdejšími znalostmi fyziky se jevilo jako nejlepší řešení vytvoření elektromagnetického pole. Jednotná teorie pole, na kterém měl být pokus postaven, zahrnuje elektromagnetické záření a gravitaci. Elektromagnety ale také měly ohýbat světelné paprsky kolem lodi a učinit ji tak neviditelnou.

Vzhledem k tomu, že neexistují takřka žádné dobové materiály, které by údajný pokus popisovaly, lze se jen stěží domnívat, co přesně mělo být cílem experimentu. Podle některých chtěla armáda lodě zabezpečit pouze proti zbraním a neviditelnost se tedy měla pohybovat mimo viditelnou úroveň na bázi elektromagnetické, jiné teorie ale hovoří o neviditelnosti jako takové, tedy zmizení lodi z pozorovatelného spektra. Všechny teorie se ale shodují v tom, že loď byla obalena elektrickými kabely, do kterých měl být puštěn proud, čímž mělo dojít k vyřazení elektromagnetického pole.

Experiment měl proběhnout 22. července 1943 na Filadelfské námořní základně. Zatímco za provozu čítala posádka USS Eldridge na dvě stovky námořníků, v průběhu experimentu jich na palubě lodi mělo být přítomno jen několik, aby byli schopni loď obsluhovat. Poté, co byl do lodi puštěn elektrický proud, se ale údajně stalo něco, co dodnes nikdo nevysvětlil. Něco, v čem se všechny konspirační teorie rozcházejí.

Spisovatel a teoretik Andrew Hochheimer ve své knize Filadelfský experiment od A do Z tvrdí, že loď zahalila hustá zelená mlha a poté celé plavidlo zmizelo. Následně se po zastavení experimentu opět objevilo na svém místě a námořníci byli dezorientovaní. Jiné teorie uvádí, že se loď stala neviditelnou, další tvrdí, že se teleportovala do 320 km vzdáleného Norfolku ve Virginii. Loď přitom měla navíc cestovat v čase.

To, co následovalo poté, je o dost děsivější. Námořníci údajně měli být zapuštěni do trupu lodi, tedy alespoň někteří. Jiní byli zmatení, nevěděli kde jsou ani co se děje. Alfred Bielek, samozvaný námořník a údajný přeživší Filadelfského experimentu, tvrdí, že se loď ocitla v roce 2137. Jiní námořníci jednoduše zmizeli.

Konspirační teorie o experimentu má několik zásadních trhlin. První z nich staví na prosté časové dezinterpretaci. Loď totiž nemohla být použita k experimentu v červenci roku 1943, do provozu totiž byla uvedena až o měsíc později a z domovského přístavu v New Yorku vyplula dokonce až v září.

Pokud by k takovému pokusu opravdu došlo, začalo by se o něm hovořit už dříve. První zmínky o něm se ale objevily až v roce 1955, kdy neznámá osoba vystupující pod jménem Carlos Allende zaslala několik dopisů ufologovi Morrisi Jessupovi. A od té doby se teorie v tom, co se údajně mělo odehrát, neshodují. Jedna z nich dokonce uvádí, že se experiment opakoval o tři měsíce později, opět se stejným účinkem.

Teorie se s realitou neshodují ani v případě osob, které se na experimentu měly podílet. Nikola Tesla totiž zemřel 7. ledna 1943, jen stěží tak mohl spolupracovat na experimentu, který se měl uskutečnit v červenci téhož roku. A nelze ani pominout fakt, že z vědeckého a fyzikálního hlediska je údajný výsledek experimentu také nereálný.

Filadelfský experiment je jednou z největších konspiračních teorií a největší záhadnou druhé světové války. Ačkoliv byl několikrát úspěšně vyvrácen, stále má řadu zastánců, kteří věří, že k němu opravdu došlo. Na jeho motivy byl dokonce natočen stejnojmenný film.

Nutno přiznat, že Spojené státy pokusy s elektromagnetickým polem kolem lodí opravdu prováděly, ale až v padesátých letech. Účastnila se jich například loď USS Timmerman, která se ale neteleportovala, nezneviditelnila ani necestovala v čase.

Související

Více souvisejících

Konspirační teorie

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 53 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny

Ukrajina čelila na začátku druhého prosincového víkendu dalšímu ruskému útoku ze vzduchu. Drony a rakety způsobily zranění několika lidí a zastavení dodávek energií na mnoha místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že Moskvě nejde o ukončení války. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Martin Kupka

Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu

Čeští političtí konkurenti i zahraniční média už reagují na slova nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše (ANO), který dal najevo, že Česko pod jeho vedením nehodlá financovat Ukrajinu. Podle Martina Kupky (ODS) půjde o zjevný obrat v české zahraniční politice, který bude proti národním bezpečnostním zájmům.

před 3 hodinami

Český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček předal prezidentu Donaldu Trumpovi pověřovací listiny (24. dubna 2017), foto: Účet Hynka Kmoníčka

Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka

Česko se až v pondělí dočká kompletní nové vlády, ačkoliv Andrej Babiš (ANO) byl jmenován premiérem už v úterý. Jednotliví ministři ale budou uvedeni do úřadů až na začátku příštího týdne. Obsazení některých důležitých pozic ale zůstává nejasné. 

před 4 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0

Ani na pátý pokus se fotbalistům pražské Slavie nepodařilo skórovat v rámci probíhajícího ročníku Ligy mistrů. Nutno však přiznat, že tentokrát proti svěřencům kouče Jindřicha Trpišovského stál další z velice kvalitních soupeřů, londýnský Tottenham. Přestože se Pražané se svým věhlasným soupeřem snažili držet dlouho krok, nakonec postupem času ukázaná platila a nejen díky větší kvalitě v zakončení, ale i kvůli zbytečným slávistickým faulům ve své šestnáctce nakonec Slavia odjíždí z britských ostrovů s porážkou 0:3.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Filip Turek

Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé

Motoristé i nadále počítají s vládním angažmá poslance Filipa Turka. Potvrdil to jeho kolega Boris Šťastný v sobotním vysílání televize Nova. Strana s Turkem počítá do čela ministerstva životního prostředí, v pondělí ale k jeho jmenování členem vlády nedojde. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

před 8 hodinami

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Boris Šťastný

Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) nebude jediným členem vládního kabinetu, který se musel podřídit zákonu o střetu zájmů. Poslanec Boris Šťastný (Motoristé), jenž se stane ministrem sportu, prevence a zdraví, v pátek oznámil, že přerušuje živnost. 

před 11 hodinami

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy