Spojenci za války vybombardovali Česko. Po útocích v Praze a v Brně umíraly stovky lidí

Historie bombardování Česka v roce 1945 se začala psát v noci ze 13. na 14. února, kdy Spojenci podnikli nálet na Drážďany. Centrum města se změnilo v trosky, zahynuly desetitisíce civilistů. I po 70 letech se diskutuje o tom, zda bombardování obytných čtvrtí bylo ospravedlnitelnou taktikou, letecký útok na saskou metropoli ale omylem pocítila i Praha.

Aby uspíšili konec války, vypracovali Američané a Britové plán plošných náletů na strategicky důležitá města. Jejich cílem bylo znemožnit přesun německých jednotek na východ, a usnadnit tak postup Rudé armádě. Na seznamu cílů se spolu s Berlínem či Lipskem ocitly i Drážďany, které byly významným železničním uzlem a zároveň sídlem několika továren zásobujících vojenským materiálem zbytky bojujícího Wehrmachtu.

První dávka zápalných a trhavých pum, dopravená těžkými bombardéry britského královského letectva, začala na Drážďany dopadat 13. února 1945 krátce po desáté večer. Druhá vlna náletu na tehdy sedmé největší německé město přišla zhruba o tři hodiny později.

Centrum Drážďan, tvořené úzkými uličkami a historickými budovami s dřevěnou konstrukcí, bylo ideálním prostředím pro vznik ohnivé bouře. Požár viditelný i ze stokilometrové vzdálenosti nabyl takové intenzity, že obyvatele často nedokázaly ochránit ani sklepy domů, do nichž se uchýlili.

Hned následující den, tedy 14. února 1945, se nad městem objevily bombardéry americké 8. letecké armády, jejichž cílem bylo seřaďovací nádraží.

V důsledku špatné viditelnosti, která znemožnila přesné vizuální zaměření, postihlo bombardování poměrně velkou plochu města. Z českého pohledu bylo podstatné, že část posádek ztratila během přeletu nad západní Evropou orientaci a svůj smrtonosný náklad omylem shodila na Prahu, kde exploze půltunových bomb zabily 701 osob.

Americké "létající pevnosti" B-17 se nad Drážďanami objevily ještě 15. února. Také při této příležitosti bylo bombardování nepřesné a zasáhlo také okolí města.

Nejde ale o první ani poslední bombardování na našem území. 8. dubna 1945 zažila ničivé bombardování města Cheb a Brno, zahynuly stovky lidí. Do 26. dubna, kdy bylo Brno osvobozeno, si nálety vyžádaly celkem 274 mrtvých a 333 zraněných.

8. dubna krátce po 15. hodině se nad městem začal ozývat dunivý zvuk leteckých motorů. Nikdo jim nevěnoval pozornost, neboť sirény nehoukaly. Skupina sovětských bombardérů mezitím severně obletěla město, a od Pisárek zaútočila na Staré Brno a střed města. Bez vyhlášení leteckého poplachu bylo v 15 hodin a osm minut centrum města zasypáno malými tříštivými bombami.

Po dalších náletech 12. dubna se v moravské metropoli definitivně zastavil veškerý veřejný život. Lidé přestali chodit do zaměstnání, od 13. dubna byly zavřeny i školy a město se připravovalo na příchod válečné fronty.

8. dubna 1945 zničil spojenecký nálet nádraží a další části města Chebu. Zahynulo na 800 lidí, třetina města lehla popelem, zcela zdemolováno bylo železniční nádraží. Na Cheb zaútočilo 111 bombardérů B-17 Flying Fortress z 3. letecké divize 8. letecké armády USA, které shodily 328 tun výbušnin.

Bombardování z 8. dubna nebylo prvním, které Cheb zažil. První těžší nálet město zasáhl už 23. října 1944. Intenzivní bombardování pak začalo v březnu 1945. Nejprve 14. března byly bombardovány letecké dílny v Chebu, 25. března pak kobercový nálet zasáhl nádraží, poštu, hotely a ulice města. Zemřelo tehdy na 800 lidí.