Poklad ze Slezské Středy: Financoval Karel IV. politiku šperky své ženy?

Poklad ze Slezské Středy je soubor středověkých cenností nalezených v letech 1985 a 1988 během stavebních prací v historickém centru polského města Slezské Středy (polsky Środa Śląska, německy Neumarkt).  Objev způsobil docela poprask. Vysoká úroveň zpracování artefaktů a jejich hodnota naznačuje, že poklad musel původně patřit jednomu z předních evropských aristokratických rodů. Nikdo jiný by si totiž takové šperky nemohl dovolit. Uměleckohistorický rozbor naznačuje příbuznost některých šperků s dílnou pařížského mistra, jak se cennosti vzaly ve Slezsku?

Vděčit za to můžeme nejspíše Lucemburkům, kteří měli velmi dobré vazby na francouzský královský dvůr.  Díky Janovi Lucemburskému bylo navíc Sleszko přičleněno k české koruně, což by vysvětlovalo ohromné množství českých mincí v pokladu. Převážně šlo o pražské groše, mezi nimi se objevilo i několik zlatých florénů, které jasně ukazují na Jana Lucemburského.

Poklad byl nalezen na území bývalé středečské židovské čtvrti. Že se cennosti ocitl v rukou židů příliš nepřekvapí, protože židé se ve středověku mohli zabývat jenom nečestnými profesemi. Většina z nich proto skončila u půjčování peněz. Dávalo by proto smysl, že šperky byly použity jako zástava za dluh některého z členů zdejší židovské komunity. Proč právě Slezská středa a zdejší židovská obec? Těžko říct, celkem racionální se zdá úvaha, že toto spojení zprostředkoval královský kancléř Jan ze Středy. Jak už jeho přídomek napovídá, byl to totiž rodák ze Slezské Středy a tak měl patrně dobré kontakty na místní židy.

Dokonce z listin víme, že Jan ze Středy v roce 1348 zajišťoval půjčku. Ovšem nikoli pro Jana Lucemburského, který se do dějepisných příruček zapsal jako "král cizinec" ale jeho syna, "otec vlasti" Karla IV. Ten ve Slezské Středě získal půjčku značné finanční hotovosti od židovského lichváře se jménem Mosche. Věřitel byl i s rodinou velkoryse odměněn, například osvobozením od placení daní. Možná právě s touto transakcí souvisela i zástava zlaté koruny, nádherné spony a několika prstenů i cenností z osobního majetku panovníka nebo lépe řečeno panovnice, protože šperky byly určeny pro královnu.

 Není vyloučeno, že to byl právě Moše, kdo poklad ukryl kvůli obavám z pogromů, které doprovázely tehdejší morovou epidemii. Už v roce 1349 proběhl pogrom v nedaleké Vratislavi. Židovská obec ve Slezské Středě byla poté vyvražděna a rozptýlena v roce 1362. V nejisté době pogromů v letech 1348–1350 bylo schováno mnoho židovských cenností po celé střední Evropě.  Velmi snadno se proto mohlo stát, že člověk, který poklad schoval už nedostal možnost ho znovu vyzvednout. Šperky díky tomu čekaly na své znovuobjevení přes pět set let.

Poklad kromě ohromného množství mincí obsahuje 11 středověkých zlatnických předmětů. Mimo jiné ženskou segmentovou korunu z počátku 14. století, brož s kamejí ze 13. století, dva páry přívěsků, jednu sponu, tři prsteny a zlatý ozdobný pás. Nejvýznamnější součástí pokladu je bezesporu nádherná zlatá koruna s osmdesáti šesti drahými kameny a šestadvaceti perlami. Výrazným dekorem vzácného díla jsou figurky orlů, které v zobácích drží zlaté prsteny. Některé interpretace tvrdí, že jde o starý byzantský symbol dobré věštby, která má zabezpečit spravedlivou a štědrou vládu v království. Zlatá křídla orlů jsou zdobena safíry a spinely, jejich oči tvoří červené rubíny.

Podle názoru odborníků byla koruna ve 14. století určena na korunovace českých královen a soudě podle různých dobových oprav se asi často používala. Nejčastěji se za její původní majitelky udávají české královny Blanka z Valois, Eliška Přemyslovna nebo Eliška Rejčka. Vzhledem k k francouzským uměleckým vlivům se nejpravděpodobněji jeví varianta, že si ji s sebou na českou korunovaci přivezla první Karlova manželka. Uvažuje se i o tom, že se do Prahy koruna dostala až druhotně. Předtím mohla sloužit jako svatební korunka císařského rodu Štaufů, kteří orla či orlici měli ve svém znaku a často je uplatňovali při výzdobě svých uměleckých děl. Otázkou zůstává, čím byly korunovány další Karlovy manželky, když slavný panovník korunu zastavil u židů a už ji nikdy nezískal zpět? Jak vidno dluhy neminuly ani největšího Čecha.