Intrikán z Císařova pekaře: Komoří Lang opravdu existoval, skončil neslavně

Celý příběh Langova vzestupu je o to výjimečnější, že svým původem byl Žid. Pravda, v politice se začal angažovat až jako křesťanský konvertita, stigma problematického původu nikdy zcela nesmylo. Svědčí o tom posměšek, který koloval ve Svaté říši římské národa německého, když byl Lang u moci – říkalo se totiž, že vedle Habsburka vládne ještě "židovský král“.

Navzdory rozšířenému stereotypu o bohatých židech, Lang penězi zrovna neoplýval. Velmi mu tak pomohla svatba s komornou Filipiny Velserové (utajované manželky Ferdinanda Tyrolského). Díky tomu se také stal komořím tyrolských Habsburků. Na dvoře vedlejší větve Habsburského rodu si ho zjevně oblíbili, protože roku 1580 byl povýšen do šlechtického stavu s přídomkem von Langenfels. Ze služeb tyrolského Habsburka přešel ke dvoru samotného císaře Rudolfa a roku 1601 se objevuje poprvé mezi císařskými komořími.Zanedlouho skončil první komoří, rytíř Jeroným Makovský z Makova v nemilosti (pravděpodobně intrikami samotného Langa), což uvolnilo cestu k Langovu dalšímu povýšení. V postavení prvního komořího si získal neomezenou důvěru Rudolfa, kterého záležitosti státu příliš nezajímaly, čímž se stal prakticky nejmocnějším mužem na císařském dvoře. Kupodivu Lang nikdy úplně nezapomněl na svůj židovský původ, a často podporoval židovskou komunitu v celém soustátí.

Císař evidentně na posměšky příliš nedal a svého služebníka dál vesele odměňoval. V lednu 1604 byl na žádost císaře přijat mezi rytíře i českými stavy. O rok později dostal od Rudolfa II. panství rakouského benediktinského kláštera v Pernau, opuštěného během tureckých válek. Odměny panovníka však nebyly jediným zdrojem jeho příjmů. Lang velice agilně využíval svého postavení prvního komořího, díky kterému mohl určovat, kdo se dostane na audienci k císaři. Pokud někdo toužil dosáhnout u Rudolfa II. nějakého privilegia, úřadu, povýšení či milosti, musel si Langa předcházet. A velmi rychle se rozkřiklo, že pan komoří slyší zejména na tučné úplatky.

Z pramenů dokonce víme, kolik Langovy služby stály. Například Těšínský kníže Václav musel, za slyšení u císaře zaplatit 4000 zlatých. Karel z Lamberka zase za své dosazení na uprázdněný arcibiskupský stolec vysázel Langovi 6000 zlatých. Pokud někdo měl hluboko do kapsy, k císaři se vůbec nedostal. Někdy ovšem nestačil ani úplatek. Když byl maršál Russworm zatčen za zabití Františka Belgiosioho, kterého omylem zabil v zakázaném souboji na místo jeho bratra, správce Uher Jana Jakuba Belgiosiho.

Vzhledem k tomu, že Russworm moc dobře věděl, jak to u dvora chodí, okamžitě učinil Langovi nabídku. Jenomže nabídl málo - pouhých tisíc dvě stě tolarů. Když se o tom dozvěděl Belgioioso, nezaváhal a Russworma přeplatil. Nabídl totiž dvacet tisíc. V ten moment nebylo na co čekat a Heřman Kryštof hrabě Russworm byl okamžitě odsouzen a popraven na Staroměstské radnici. Téhož dne (podle některých zpráv jen hodinu po popravě) Rudolf II. poslal na radnici zprávu, ve které byla Russwormovi udělena milost. Jenomže to už bylo pozdě a velkou zásluhu na tom měl komoří Lang.

Svými korupčními praktikami si Lang celkem pochopitelně nadělal spoustu nepřátel, přesto byly po dlouhou dobu marné všechny pokusy sesadit ho. Mocný komoří to definitivně přehnal, když se zapletl do spiknutí vedeném Rudolfovým bratrem Matyášem. V červnu roku 1608 byl zbaven svého úřadu a uvězněn. Během vyšetřování vyšly různé korupční praktiky najevo a jeho ohromné jmění bylo zkonfiskováno. Lang sám zemřel ve vězení na souchotiny. Dlouho spekulovalo i o tom, že by jeho smrti pomohl někdo z jeho početných nepřátel. Kupodivu ale panovník ušetřil jeho syny. Ti zůstali i po Langově smrti ve svých úřadech a potomci jejich rodu žijí dodnes.