Druhý svátek vánoční je tady. Jaké jsou tradice spojené se svátkem sv. Štěpána

Kdo byl svatý Štěpán?

Svatého Štěpána řadíme k první generaci křesťanů. A je také vůbec prvním křesťanským mučedníkem. Hlásal, že Ježíš Kristus byl syn Boha, čímž si znepřátelil tehdejší židovské autority. Kvůli svým názorům byl nakonec Štěpán v roce 37 umučen, ukamenován. Kdy přesně však Štěpán zemřel, na to se názory odborníků různí. Podle některých zdrojů zemřel dne 26. prosince, kdy se dnes slaví jeho svátek. Existují však také názory, že k jeho umučení došlo již v srpnu a v prosinci byly objeveny jeho ostatky.

Kult svatého Štěpána se později velmi rychle šířil po celé Evropě. Štěpán se stal světcem, kterého měli v oblibě němečtí králové i císaři. Uherští panovníci ho začali považovat za národního světce a patrona (můžeme tak Štěpána přirovnat k našemu svatému Václavovi). Ne náhodou nese Svatoštěpánská koruna Uherského království své pojmenování.

Obliba tohoto světce se pak šířila i díky námořníkům, kteří ho považují za svého patrona. Dále je svatý Štěpán považován za patrona koní. Ještě dnes kněží požehnávají dne 26. prosince koním například v Bavorsku.

Lidové zvyky a tradice

První křesťanský mučedník je po Vánocích připomínán asi ve všech zemích Evropy. A s 26. prosincem je spojeno několik lidových zvyků a tradic.

Dodnes se v mnohých českých domácnostech na druhý svátek vánoční tradičně peče husa nebo kachna. Tento zvyk je poměrně starý. Dříve lidé věřili, že v den svatého Štěpána musí být podávána drůbež. Pekla se tak kachna, husa nebo kuře.

Na svatého Štěpána také většinou končila čeledínům a děvečkám služba. Ti buď smlouvu s pánem prodloužili, nebo odešli pracovat jinam. Za dobře odvedenou celoroční práci byly zpravidla obdarováváni, a to nejčastěji koláčem pečeným speciálně pro tuto příležitost. Koláč se zdobil ořechy, rozmarýnem a barevnými pentlemi.

Den svatého Štěpána byl v našem prostředí však spojen především s koledou. Kdo by neznal říkanku Koleda, koleda, Štěpáne? Původně koledování úzce souviselo se starými pohanskými zvyklostmi. Věřilo se, že právě pomocí koledy je možné změnit svůj osud. Vykoledované předměty pak symbolizovaly právě budoucnost. S vlivem křesťanství tato symbolika postupně z koledování vymizela a na koledu začaly chodit hlavně děti. Až do 19. století bychom koledu v našich zemích mohli nazvat jakousi významnou společenskou událostí spojenou s návštěvami příbuzných. Koledníci pak byli nejčastěji obdarováváni něčím dobrým k snědku nebo drobným finančním obnosem.

Jak již bylo zmíněno, v Bavorsku je na svatého Štěpána tradičně žehnáno koním. Tento zvyk se objevuje i v jiných zemích a je spojen také s oslavami či trhy. Ve Vestfálsku a Württembersku dříve dne 26. prosince dostával každý žebrák a chudák chléb. A dodnes je v těchto oblastech pečen svatoštěpánský chléb.

Jako bylo v Německu žehnáno na Štěpána koním, tak bylo ve Francii žehnáno vinné révě. Aby byla dobrá úroda, byly vinice zalévány také vínem nebo posypány svěcenou solí. Tradičně přicházeli dne 26. prosince vinaři do kostela s kalichem červeného vína, do kterého vložili kámen – ne náhodou! Kámen symbolizoval ukamenování světce, červené víno pak jeho krev. Víno kněz požehnal, vinař měl poté kalich vypít do dna a kámen položit do hlíny na vinici, aby si tak zajistil bohatou úrodu na příští rok.