Délka lidského života se prodlužuje a podle vědců není nereálné, aby se lidé stále častěji dožívali sta let. Co k tomu potřebují a co jejich život ovlivňuje? Podle odborníků to nejsou ani peníze, ani láska, ani strava či geny. Ale něco úplně jiného.
Ačkoliv schopnost dožít se vysokého věku výrazně ovlivňuje zdraví či finanční zabezpečení, jedním z nejdůležitějších faktorů jsou sociální kontakty. Díky dobrým přátelům jsme schopni povznést se nad existenčními či zdravotními problémy, zjistilo londýnské Centrum pro důstojné stáří. Pokud totiž máme dostatek sociálních kontaktů, budeme mít i více aktivit a důvodů chodit ven.
Výzkumníci analyzovali míru štěstí u lidí nad 50 let, které rozdělili do několika skupin. Do první skupiny zařadili 21 procent testovaných osob ve věku nad 50 let, kteří byli dostatečně finančně zajištění, měli relativně dobrý zdravotní stav a silné společenské kontakty. Svůj pocit štěstí ohodnotili devíti body z deseti.
Další skupinu (opět 21 procent) tvořili pesimističtější lidé, kteří svůj pocit štěstí hodnotili jako poloviční, přestože měli peníze i zdraví. Tvrdili, že mohli některé věci udělat jinak a litovali zmeškané životní příležitosti.
Třetí skupinu (19 procent lidí) tvořili nejstarší lidé, kteří měli více zdravotních problémů, nedostatek financí a prošli těžkými životními zkouškami, jakou je například ztráta partnera. Přesto se cítili dobře a měli pozitivní vztah k životu. Současně měli i dostatek přátel.
Ti, kteří tvořili skupinu nejstarostlivějších lidí (13 procent), měli jen průměrné zdraví a méně sociálních vazeb. Byly společensky izolováni a bylo jim nepříjemné žádat druhé o pomoc.
Mezi testovanou skupinou se našli i lidé (14 procent), kteří vykazovali nejnižší skóre štěstí. Většina z nich byla celý život ve špatném zdravotním stavu a trpěla i finanční nejistotou. Tato skupina měla povětšinou špatné sociální kontakty.
Na základě dalšího pozorování vědci zjistili, že aktivní společenský život je jednou z nejdůležitějších podmínek štěstí i dlouhověkosti, protože lidé, kteří si celý život pěstovali silné sociální kontakty, byly i ve vyšším věku šťastní navzdory stresu, průměrnému zdraví a nižšímu finančnímu zajištění.
Související
Rady na extrémně teplý víkend. Víme, kteří lidé by vůbec neměli chodit na slunce
Odmítnutí švýcarského populačního stropu je mírně pozitivní zprávou i pro Česko
Lidé , Vědci , důchodci, senioři
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví
před 2 hodinami
Wimbledon ovládly Češky. Díky nekompromisnosti nakonec slaví Nosková
před 3 hodinami
Trump se dočkal další pocty. Na Floridě přejmenovali letiště
před 4 hodinami
Pavel by byl rád, kdyby se spor mezi ním a Babišem uklidnil
před 5 hodinami
Princ Harry potěšil britského krále. Meghan mu přivezla ukázat vnoučata
před 6 hodinami
Hlavní nádraží čeká důležitá oprava. Omezí provoz na magistrále
před 7 hodinami
Kuba zažila druhý blackout za pět dní. Energetická krize se prohlubuje
před 8 hodinami
V Česku je přes 300 tisíc řidičáků s končící platností, upozornil úřad
před 8 hodinami
Ajatolláha pomstíme, přislíbil mladší Chameneí spoluobčanům
před 9 hodinami
Teplé počasí úřaduje. Nebezpečí požárů se rozšířilo na další oblasti
před 10 hodinami
Poslanci schválili novelu stavebního zákona. Proces má zrychlit a zjednodušit
před 11 hodinami
Putin by teď na mír nepřistoupil, naznačují informace z Kremlu
před 12 hodinami
Sucho je mimořádné a prohloubí se, varují meteorologové před tropickou vlnou
před 12 hodinami
Trump vyhrožuje Íránu úplným zničením
před 13 hodinami
Hasiči nadále zasahují ve Zlíně. Stupeň poplachu se dále snížil
před 14 hodinami
Babybox zachránil život ve středních Čechách. Chlapec se jmenuje Libor
před 15 hodinami
Írán má problém. Američané budou mít na jednáních jasné požadavky
před 16 hodinami
Počasí: Tropické teploty se příští týden vrátí, oteplí se už o víkendu
včera
CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory
včera
Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?
Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688.
Zdroj: Libor Novák