Poprava francouzského krále Ludvíka XVI. se zapsala do dějin. Bylo to vůbec poprvé, co nechali poddaní svého panovníka popravit.
Francouzský král Ludvík XVI. a jeho neúspěšné pokusy o reformy
Budoucí král Francie přišel na svět dne 23. srpna 1754 na zámku ve Versailles, jako třetí dítě Ludvíka Ferdinanda Bourbonského a Marie Josefy Saské. Jeho dědečkem z matčiny strany byl polský král a saský kurfiřt Fridrich August II.
Když bylo Ludvíkovi šest let, zemřel jeho starší bratr, a tak měl být budoucím francouzským králem po svém otci. O pár let později, v prosinci 1765, zemřel i jeho otec. Ludvíkovi tehdy bylo pouhých jedenáct let a měl se stát příštím panovníkem Francie, po svém dědečkovi, králi Ludvíkovi XV.
V květnu roku 1770 se konala svatba korunního prince Ludvíka a habsburské princezny Marie Antoinetty. Ludvíkovi tehdy bylo patnáct let, Marii čtrnáct. Sňatek byl čistě politický a strategický. Jak je známo, Marie Antoinetta byla dcerou Marie Terezie a Františka I. Štěpána Lotrinského. Jednalo se tak o spojení významných rodů – Bourbonů a Habsburků.
Manželé spolu později měli celkem čtyři děti – dva syny a dvě dcery. Zřejmě však manželství nebylo příliš šťastné, a to především z důvodu naprosto odlišných povah partnerů. Zatímco o Ludvíkovi by se dalo hovořit jako o uzavřeném a tichém samotáři, jeho manželka byla prý velmi veselá a povrchní. Oba však potkal stejný osud – gilotina.
Ludvík nastoupil na francouzský trůn v roce 1774, tedy v době, kdy byla země finančně a hospodářsky na dně. Spolu se svými rádci začal král situaci řešit. Zrušeny byly „zbytečné“ úřady, omezeny byly finance putující na armádu, zavedeny měly být daně také pro šlechtu (která je do té doby neplatila), zrušit se měla robota a cechy. Došlo k obnovení parlamentu. Ovšem kvůli reformám velice poklesla obliba francouzského krále. Ludvík XVI. parlament několikrát rozpustil.
Napjatá situace vyústila ve Velkou francouzskou revoluci v roce 1789. Ta trvala až do roku 1799, kdy se moci ujal Napoleon Bonaparte. To už ale předbíháme.
Ludvíkův pád a jeho poprava
V roce 1791 se Ludvík XVI. rozhodl se svou rodinou opustit neklidnou Francii, kde byl nepřítelem číslo jedna. Královská rodina však byla dopadena nedaleko města Varennes. Celý útěk měl údajně zhatit poštmistr jménem Jean-Baptiste Drouet. Jeho malá dcerka totiž podle mince poznala tehdejšího francouzského panovníka. Král byl tedy prozrazen, zatčen, převezen i s rodinou zpět do Paříže, kde ho sesadili z trůnu a prohlásili za vlastizrádce.
Od roku 1792 byla královská rodina držena v pařížském Templu. Konvent pak v lednu roku 1793 odsoudil panovníka k trestu smrti pod gilotinou. O popravě rozhodl pouhý jeden hlas! Král se rozhodnutí o trestu smrti dozvěděl pouhý jeden den před popravou. Snažil se ze všech sil získat více času, aby se rozloučil se svými blízkými, ale marně.
Francouzskému králi byla servírována poslední večeře dne 20. ledna 1793. Aby se nepokusil o sebevraždu, nedostal nůž ani vidličku. Večer se také naposledy vyzpovídal, rozloučil se se svou manželkou a dětmi.
Ráno 21. ledna 1793 sepsal svou poslední vůli a po krátké mši nastoupil do kočáru, který ho za zvláštních bezpečnostních opatření dopravil na popraviště. Popravy se ujal kat Charles-Henri Sanson. Kapesníkem svázal panovníkovi ruce, rozepnul mu límec u košile a ostříhal vlasy. Král pronesl svá poslední slova:
„Umírám nevinný ze všech zločinů, které mi jsou přičítány. Odpouštím autorům mé smrti. Modlím se k Bohu, aby krev, kterou prolijete, nikdy nepadla na Francii.“
Poté se jeho hlas ztratil ve vřavě bubnů. Krátce před půl jedenáctou dopoledne byl král popraven. Jeho smrt byla vzápětí přítomným davem oslavována. Tělo Ludvíka XVI. bylo potupně pohřbeno v neoznačeném hrobě s vápnem, jeho hlavu zřízenci umístili k jeho nohám. Teprve v lednu roku 1815 došlo k přemístění jeho ostatků do baziliky Saint-Denis. O rok později byla panovníkova hrobka doplněna na přání jeho bratra mramorovou sochou v klečící podobě.
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Blinken poradil Netanjahuovi, co by měl udělat po smrti Sinvára
před 59 minutami
Rusko se bouří proti nové základně NATO. Kritizuje Německo, Washington i Brusel
před 1 hodinou
Vyslání severokorejských vojáků na Ukrajinu je důkazem zoufalství, míní Finsko
před 1 hodinou
Izraelská armáda zabila nástupce vůdce Hizballáhu Nasralláha
před 3 hodinami
Nástup zimního počasí už na konci října? Meteorologové řekli, zda může sněžit
včera
Namočili se i princové? V kauze rappera Diddyho zazněla jména Harryho a Williama
včera
Slovenskou politikou otřásá smír s Babišem. Šutaj Eštok je v ohrožení
včera
Vražedné běsnění lékaře na Plzeňsku. Policie oznámila posun ve vyšetřování
včera
Severokorejští vojáci na Ukrajině? Začněte s tím něco dělat, tlačí Zelenskyj na Západ
včera
Evropa se potřebuje spolehnout sama na sebe. Washington nemusí přispěchat na pomoc
včera
Nový Zéland baví internet. Omezil objímání
včera
BRICS: Ramaphos označil Rusko za cenného spojence a přítele. Módí vyzval k míru na Ukrajině
včera
OSN spočítala, kolik lidí kvůli válce uteklo z Ukrajiny
včera
Zelenskyj vysvětlil svůj výrok o jaderných zbraních na Ukrajině
včera
Opičí neštovice už jsou u českých hranic. Německo potvrdilo první případ
včera
Jurečka chystá zásadní změny. Chcete dávky? Doložte příjmy i majetek
včera
Jižní Korea zvažuje, že vyšle vojáky na Ukrajinu
včera
Vražda na Tachovsku se poprvé řešila u soudu. Obviněný míří do vazby
včera
Uniklé dokumenty ukazují, jak měl Izrael zaútočit na Írán. Zjišťovali jsme podrobnosti
včera
Izraelské letectvo popírá útok na univerzitní nemocnici v Libanonu
Izraelské letectvo provedlo v pondělí večer úder na cíl Hizballáhu poblíž Univerzitní nemocnice Rafíka Harírího v libanonském Bejrútu. Izraelská armáda uvedla, že samotná nemocnice nebyla cílem útoku. Informace přinesl deník Times of Israel.
Zdroj: Libor Novák