Víte, kdy se mohou jíst zbytky a kdy je lepší jídlo raději vyhodit?

Mladík z Bruselu, o kterém média píší jako o „AJ“ snědl špagety, které mu doma v kuchyni ležely celých pět dní. AJ přišel ze školy a ohřál si staré špagety, pak si šel zasportovat. Za hodinu a půl už ho na cestě domů přepadla bolest břicha a hlavy a nevolnost. Příští ráno ho rodiče našli mrtvého.

Pitva odhalila, že zemřel na otravu z jídla způsobenou bakterií nazývanou bacillus cereus. Bacillus cereus je častý kontaminant potravin a může způsobovat otravu jídlem. Vyskytuje se zejména na rýži či v těstovinách. Pokud se tyto potraviny nechají delší dobu při pokojové teplotě, může nastat vegetativní růst bakterií, a ten pak vede k produkci emetického toxinu. Velké množství toxinů pak způsobilo selhání jater a smrt.

Příhoda je sice už z roku 2008, i dnes je ale aktuální. Zbytky jídla totiž jíme téměř denně. Abychom se vyhnuli zdravotním problémům, je třeba dodržovat několik základních pravidel.

Zbytky jídla můžete ohřát jen jednou. Proto ohřívejte pouze takové množství, které chcete opravdu sníst. Důkladně je ohřejte na 165 stupňů, aby se zabránilo případným problémům. Pokud ohřátou porci nedojíte, vyhoďte ji.

Pokud si vaříte do zásoby, dbejte na to, abyste jídlo snědli do čtyř dnů. Jídlo nikdy nenechávejte v pokojové teplotě a na přímém slunci. Ideální je lednice nebo chladný sklep. Pokud chcete uvařené jídlo zmrazit, měli byste tak učinit do dvou hodin od jeho uvaření. Zároveň je ale nutné se přesvědčit, že jídlo již úplně vychladlo.

Pečlivě přikryjte zbytky, abyste minimalizovali kontaminaci ze vzduchu a zároveň zabránili vysušení vašeho jídla. Nejlepší na skladování jsou skleněné a keramické nádoby s víčkem. Vhodná je třeba i plastová krabice, která dobře těsní. Jen se přesvědče, že neobsahuje organickou sloučeninu známou jako bisfenol A (BPA). Experti varují, že tato látka může mít negativní vliv na zdraví člověka.

BPA se navíc uvolňuje teplem, takže potraviny neohřívejte v plastu. A ani v plechovkách – i ty mohou obsahovat zmíněnou škodlivou sloučeninu.

Každá potravina má jinou skladovatelnost. Například mléko je o něco odolnější než mořské plody. V případě pochyb jídlo pořádně očichejte – i když ani to není záruka, že zbytky ještě budou jedlé. Ale eliminujete jídlo, které je opravdu nejedlé.