Chléb již tradičně patří mezi základní druhy pečiva i základní potraviny. Připravovali si ho již naši pravěcí předci. Jak první chléb asi vypadal? Co nám o jeho pečení v minulosti říkají archeologické a písemné prameny?
Obilné placky
Ještě předtím, než lidé začali péct chleba, připravovali z nadrceného obilí a vody placky, které opekli nad ohništěm nebo na rozpáleném kameni. Ve starověkém Řecku byly oblíbené i nepečené placky, kterým se říkalo máza. Jednalo se o usušené obilné placky. Pečené i nepečené placky se připravovaly většinou ve velkém do zásoby. Před konzumací se pak jenom navlhčily.
Archeologické doklady pečení těchto placek se zpravidla nedochovaly. Výjimku tvoří pozůstatky švýcarského pravěkého sídliště Twann z mladší až pozdní doby kamenné, kde byly zjištěny jakési placičky z obilí.
Chlebové placky byly nekvašené a připravovaly se buď z drceného obilí a vody, nebo z uvařené obilné kaše. O pšeničných plackách pečených nad ohněm se zmiňoval třeba Plinius. Tento autor rovněž psal, že placky byly konzumovány jenom teplé, a nepekly se tedy do zásoby. Ovšem některé písemné prameny zase tvrdí pravý opak.
Kvašený chléb
Na lokalitě Twann (tedy tam, kde se našly obilné placky) archeologové objevily také vůbec nejstarší doklady pečení kvašeného chleba. V roce 1976 zde byl nalezen malý bochník, který je zhruba o dvě stě let mladší než zmíněné obilné placky. Protože na sídlišti byly objeveny rovněž zbytky obilné kaše, odborníci soudí, že právě z ní byl zdejší chléb upečen.
V období pravěku nebyl chléb pečen běžně, ale spíše výjimečně. Už jenom z toho důvodu, jak náročná byla tehdy příprava mouky. Až díky vynálezu rotačního mlýnku na obilí ve 3. století před naším letopočtem se začal chleba péct častěji, a to zejména v římském prostředí. Písemné zprávy o pečení kvašeného chleba nám opět podává Plinius. Ten také doporučoval připravovat nejlepší kvásek z namleté pšenice či prosa a moštu. Díky Pliniovi rovněž víme, jaké přísady se do chleba přidávaly – například olej, sýr, tvaroh, vosk, mák, mléko nebo třeba med. Starověké a pravěké chleby byly menší než ty dnešní a většinou kulatého tvaru. Chléb pak nebyl nikdy krájen nožem, ale lámán, což ostatně známe z Bible. Kvůli snadnějšímu lámání byl chléb ještě před upečením opatřen zářezy.
Chléb prokazatelně pekli i staří Keltové, díky kterým se masivně rozšířilo používání rotačního mlýnku na obilí. Běžně pak chleba již připravovali Slované. Na našem území pocházejí archeologické doklady o pečení chleba Slovany z hradiště Klučov nedaleko Českého Brodu.
Středověké chleby již byly větší než ty pravěké a velmi se podobaly těm dnešním. Tehdy představoval chléb základní potravinu, a to jak pro bohaté, tak pro chudé. Také vznikla celá řada druhů tohoto pečiva. Postupem času se rozmáhaly speciální pekárny, kde pekaři-specialisté chléb připravovali. Ve venkovském prostředí však stále převládala domácí výroba chleba.
V radách mistra Pavla Žídka z Prahy Jiřímu z Poděbrad bychom se mohli dočíst, jaké druhy chleba se tenkrát pekly:
„Chléb je rozličný a dobře dvacaterý, totiž chléb žemlový, tj. nejčistší. Pod ním vláskový, nebo rovně v Římě jest vláskový, potom žitný, húscový, potom pecnový, nakyslý, potom mazancový, v mnoha rozdielích, mezi kterými nejlepší jest kořenný, čistě připravený. Jest chléb ječný, preclíkový, prosný, z žaluduov, jáhlový, pohankový, z rejže, oplatkový, koláčový, perníkový, ale nejlepší jest žemlový a z režného chleba húscový.“
Od pozdního středověku se již chléb přestal lámat, ale začal se krájet. Z krajíců pak byly připravovány jakési topinky, na kterých bylo servírováno maso. Takový opečený krajíc chleba pak mnohdy sloužil spíše jako talíř a nebyl k masu konzumován.
Související
Jak se za posledních 30 let změnily naše stravovací návyky?
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 28 minutami
Čtvrtý taneční večer StarDance začal. Soutěž dnes opustí další pár
před 2 hodinami
Izraelské buldozery údajně zničily sídlo agentury OSN
před 2 hodinami
Kyjev sabotuje výměnu zajatců, tvrdí Rusko
před 3 hodinami
Amerikou hýbe falešné volební video. Rusko od něj dává ruce pryč
před 4 hodinami
Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA
před 5 hodinami
Dva mladí Češi jeli na střeše vídeňského metra. Jeden zemřel, druhý bojuje o život
před 6 hodinami
Medveděv opět vyhrožuje: Když nás budete ignorovat, bude třetí světová válka
před 6 hodinami
Američtí experti pro EZ vysvětlili, proč lidé volí Trumpa, když hrozí opakování útoku na Kapitol
před 7 hodinami
Rakouský myslivec, který vraždil u hranic s Českem, je po smrti
před 7 hodinami
"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy
před 8 hodinami
Severokorejští vojáci na Ukrajině jsou hrozbou nejen pro Evropu, varují státy
před 9 hodinami
Írán chce rozpoutat válku na Blízkém východě? Do konfliktu se snaží zatáhnout i Irák
před 10 hodinami
EXKLUZIVNĚ: Šéfka volební komise v USA pro EZ popsala, jak hurikán ovlivní volby
před 10 hodinami
Zelenskyj vyzval svět, aby začal něco dělat se severokorejskými vojáky na Ukrajině
před 11 hodinami
Respirační onemocnění v Česku nabývají na síle. Stoupá počet lidí s covidem i černým kašlem
před 12 hodinami
Íránská hrozba sílí. Zvýší dolet balistických střel, může přehodnotit i jadernou doktrínu
před 14 hodinami
Výhled počasí na listopad. Předpověď budí obavy i jinde v Evropě
včera
Izraelci teď nejsou v bezpečí nikde, ukazuje případ ze Švédska
včera
Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa
včera
Policisté budou protestovat i za vyšší platy. S udělováním pokut se nepočítá
Státní policisté se příští týden chystají protestovat a chtějí dosáhnout zvýšení platů. Do protestní akce by se mohly zapojit tisíce příslušníků, přičemž je avizováno, že některé přestupky se namísto pokuty budou řešit dohodou.
Zdroj: Jan Hrabě