Chléb již tradičně patří mezi základní druhy pečiva i základní potraviny. Připravovali si ho již naši pravěcí předci. Jak první chléb asi vypadal? Co nám o jeho pečení v minulosti říkají archeologické a písemné prameny?
Obilné placky
Ještě předtím, než lidé začali péct chleba, připravovali z nadrceného obilí a vody placky, které opekli nad ohništěm nebo na rozpáleném kameni. Ve starověkém Řecku byly oblíbené i nepečené placky, kterým se říkalo máza. Jednalo se o usušené obilné placky. Pečené i nepečené placky se připravovaly většinou ve velkém do zásoby. Před konzumací se pak jenom navlhčily.
Archeologické doklady pečení těchto placek se zpravidla nedochovaly. Výjimku tvoří pozůstatky švýcarského pravěkého sídliště Twann z mladší až pozdní doby kamenné, kde byly zjištěny jakési placičky z obilí.
Chlebové placky byly nekvašené a připravovaly se buď z drceného obilí a vody, nebo z uvařené obilné kaše. O pšeničných plackách pečených nad ohněm se zmiňoval třeba Plinius. Tento autor rovněž psal, že placky byly konzumovány jenom teplé, a nepekly se tedy do zásoby. Ovšem některé písemné prameny zase tvrdí pravý opak.
Kvašený chléb
Na lokalitě Twann (tedy tam, kde se našly obilné placky) archeologové objevily také vůbec nejstarší doklady pečení kvašeného chleba. V roce 1976 zde byl nalezen malý bochník, který je zhruba o dvě stě let mladší než zmíněné obilné placky. Protože na sídlišti byly objeveny rovněž zbytky obilné kaše, odborníci soudí, že právě z ní byl zdejší chléb upečen.
V období pravěku nebyl chléb pečen běžně, ale spíše výjimečně. Už jenom z toho důvodu, jak náročná byla tehdy příprava mouky. Až díky vynálezu rotačního mlýnku na obilí ve 3. století před naším letopočtem se začal chleba péct častěji, a to zejména v římském prostředí. Písemné zprávy o pečení kvašeného chleba nám opět podává Plinius. Ten také doporučoval připravovat nejlepší kvásek z namleté pšenice či prosa a moštu. Díky Pliniovi rovněž víme, jaké přísady se do chleba přidávaly – například olej, sýr, tvaroh, vosk, mák, mléko nebo třeba med. Starověké a pravěké chleby byly menší než ty dnešní a většinou kulatého tvaru. Chléb pak nebyl nikdy krájen nožem, ale lámán, což ostatně známe z Bible. Kvůli snadnějšímu lámání byl chléb ještě před upečením opatřen zářezy.
Chléb prokazatelně pekli i staří Keltové, díky kterým se masivně rozšířilo používání rotačního mlýnku na obilí. Běžně pak chleba již připravovali Slované. Na našem území pocházejí archeologické doklady o pečení chleba Slovany z hradiště Klučov nedaleko Českého Brodu.
Středověké chleby již byly větší než ty pravěké a velmi se podobaly těm dnešním. Tehdy představoval chléb základní potravinu, a to jak pro bohaté, tak pro chudé. Také vznikla celá řada druhů tohoto pečiva. Postupem času se rozmáhaly speciální pekárny, kde pekaři-specialisté chléb připravovali. Ve venkovském prostředí však stále převládala domácí výroba chleba.
V radách mistra Pavla Žídka z Prahy Jiřímu z Poděbrad bychom se mohli dočíst, jaké druhy chleba se tenkrát pekly:
„Chléb je rozličný a dobře dvacaterý, totiž chléb žemlový, tj. nejčistší. Pod ním vláskový, nebo rovně v Římě jest vláskový, potom žitný, húscový, potom pecnový, nakyslý, potom mazancový, v mnoha rozdielích, mezi kterými nejlepší jest kořenný, čistě připravený. Jest chléb ječný, preclíkový, prosný, z žaluduov, jáhlový, pohankový, z rejže, oplatkový, koláčový, perníkový, ale nejlepší jest žemlový a z režného chleba húscový.“
Od pozdního středověku se již chléb přestal lámat, ale začal se krájet. Z krajíců pak byly připravovány jakési topinky, na kterých bylo servírováno maso. Takový opečený krajíc chleba pak mnohdy sloužil spíše jako talíř a nebyl k masu konzumován.
Související
Jak se za posledních 30 let změnily naše stravovací návyky?
Aktuálně se děje
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
včera
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
včera
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
včera
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
včera
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho.
Zdroj: Jan Hrabě