Světu hrozí pandemie nevídaných rozměrů. Je vůbec možné se jí vyhnout?

Podle některých vědců žijeme ve stínu hrozící pandemie neurologických nemocí, které se týkají lidí vyššího věku, jako je třeba Parkinsova choroba. „V roce 2040 budeme skutečně mluvit o pandemii, která povede ke zvýšení lidského utrpení i zvýšení cen ve zdravotnictví,“ konstatuje novinář Patrik Brundin.

Počet pacientů s Parkinsovou chorobou se během následujících 20 let zdvojnásobí, možná i ztrojnásobí. Podobné to může být i s demencí nebo Alzheimerovou chorobou, protože tyto nemoci úzce souvisí s rostoucí délkou dožití. Ještě větším problémem je fakt, že toho o vývoji těchto nemocí nevíme mnoho.

Parkinsonova choroba je známá od první poloviny 19. století, dnes jí trpí kolem 6 milionů lidí po celém světě. Ještě v roce 1990 byl počet pacientů poloviční. Toto onemocnění ale není samo o sobě smrtelné, k předčasné smrti přispěje jen asi ve dvou stovkách tisíc případů. Čísla se však budou zvyšovat, protože za 20 let může být pacientů i více než 12 milionů.

Navíc už zhruba před 50 lety výzkum prokázal, že k vývoji Parkinsonovy choroby přispívá i užívání tabáku. Statistika je však v lecčems matoucí, u dlouhodobých kuřáků je prý riziko jen kolem 40 procent. Podle vědců mohou k budoucí pandemii přispět i některé vedlejší produkty industrializace.

Vědci ale nemají jen špatné zprávy. „V minulém století se společnost vypořádala s hrozícími pandemiemi obrny, rakoviny prsu nebo viru HIV,“ připomíná neurolog Ray Dorsey z univerzity v Rochesteru. „Klíčem k úspěchu byl téměř bezuzdný aktivismus,“ dodává.

Právě proto se Dorsey snaží zvýšit povědomí o Parkinsonově chorobě, mluví o známých formách prevence a pokouší se získat prostředky pro další výzkum a vznik potřebných léčiv. Podle vědců navíc pandemie není nevyhnutelná. Je však potřeba, aby lidé společně napnuli síly.