Konec dlouhé éry dinosaurů, kdy se po Zemi proháněli obrovští ještěři, přinesl asteroid. Dopad a následná zničená atmosféra připravily o život naprostou většinu života na planetě. Nyní vědci došli k tomu, že po dopadu byla Země přes rok zahalena v temnotě.
Asteroid, který ukončil vládu dinosaurů, dopadl na zem přibližně před 66 miliony lety. Po dopadu asteroidu se do atmosféry dostalo takové množství popela a sazí, že vyhubilo dvě třetiny všech rostlinných a živočišných druhů, dinosauři zemřeli všichni.
Nová studie nyní zjistila, jak dlouho vlastně trvala doba temna. Pokud nají pravdu, není překvapivé, že to dinosauři nepřežili. Vlastně je spíše překvapením, že vůbec něco kromě všudypřítomných bakterií přežilo.
Ještě před objevem Chicxulubského kráteru na poloostrově Yucatan v Mexickém zálivu vědci došli k názoru, že za vyhynutí dinosaurů může asteroid. Toto jim napovědělo množství iridia v usazeninách z období vyhynutí dinosaurů. Ty samé vrstvy obsahují obrovské množství uhlíku ve formě popela.
„Popel je ve stejné oblasti jako iridium, takže se tam musel dostat v době, kdy se iridium vymanilo z atmosféry a dosáhlo země,“ prohlásil Charles Bardeen z National Center for Atmospheric Research v Proceedings of National Academy of Sciences.
Studie se věnuje množství popela z asteroidu, který měl průměr 10 kilometrů, a požárům, které vypukly hned po dopadu, ne těm, které vznikly později. Odhady množství popela, který tato situace vytvořila, se liší. Vědci tedy počítali čas s pěti různými množstvími.
Ve výpočtech tedy zahrnovali množství od 750 Terragramů (830 milionů tun) po 35 000 Terragramů (39 miliard tun). Při výpočtech zkoušeli počítat s přítomností velkého množství vody, které provázelo popel do atmosféry, i bez něho.
Využili model klimatu, který vznikl ke zkoumání spojení mezi atmosférou, oceány a ledovce, a zjistili, že popel byl ohřátý sluncem. Díky tomu se velké množství popela vzneslo až do výšky 90 kilometrů. Předpoklady s největším množstvím popela by zahrnovaly spojení popela do větších částic a 90 % popela by kleslo k Zemi v období jednoho roku.
Nelze však zapomínat, že vznikaly různé požáry později. To znovu rozdmýchávalo starý i nový popel. Proto by se popel ve vzduchu udržel poměrně déle. Za předpokladu, že na Zemi bylo 35 Terragramů, slunce by bylo asi tak jasné, jako je dnes měsíc. Tento stav by podle vědců trval okolo dvou let.
Protože světlo bylo velmi slabé, téměř dva roky by neexistovala možnost fotosyntézy. Dokonce i model s nejmenším množstvím popela by zablokoval 90-95 % slunečního záření skoro na dva roky – rostly by jen rostliny zvyklé na stín. Ve všech modelech by klesly teploty o 28° na pevnině a o 11° Celsia v oceánech.
Studie uvádí, že se do atmosféry pravděpodobně dostaly i další látky a prvky, ovšem v bylo jich málo nebo se v atmosféře dlouho neudržely. Každopádně neměly nijak výrazný vliv na život na Zemi, ačkoliv ho určitě nezjednodušily.
Související
Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak
Češi věří vědě, Slováci konspiracím. Průzkum o placaté zemi ukazuje na tragický stav tamního vzdělávání
Aktuálně se děje
včera
Neobyčejný případ pro kriminalisty. Policie objasnila únos na Náchodsku
včera
Anderssonová nedala na padesátce nikomu šanci, Švédky ovládly i curling. U-rampu zase Číňanky
včera
Podvodníci mají novou metodu, upozornila ČSSZ
včera
Američané gólem v prodloužení potvrdili nadvládu nad světovým hokejem i na olympiádě
včera
Bývalý princ Andrew využil bodyguardy při večeři u Epsteina, ukazují emaily
včera
Töpfer se vyjádřil k obvinění estébáků, kteří ho pronásledovali. Sám nic neinicioval
včera
Trump ve zdánlivém ohrožení. Agenti v Mar-a-Lagu zastřelili mladého muže
včera
NASA znovu odložila misi k Měsíci. Po letech se tam mají podívat i lidé
včera
Zelenskyj oznámil zadržení člověka podezřelého z teroristického útoku ve Lvově
včera
Češi zřejmě nepocítili zemětřesení na sousedním Slovensku
včera
Českými vlajkonoši pro závěrečný ceremoniál budou rychlobruslaři Sáblíková a Jílek
včera
Novinky o počasí. Meteorologové rozšířili varování před povodněmi
včera
Jílek se s úspěšnou olympiádou rozloučil 14. místem v masáku, Klaebo jedenáctým zlatem
včera
Další rozměr kauzy bývalého prince Andrewa. Poslanci mohou zahájit vyšetřování
včera
Trump zase řeší Grónsko. Posílá loď, která se má postarat o nemocné
včera
Lvovem otřásly exploze. Zemřela policistka, spekuluje se o terorismu
včera
Finové si suverénně došli pro pátý hokejový olympijský bronz. Slováky porazili 6:1
včera
Výhled počasí na příští víkend. Nejtepleji bude v Čechách
21. února 2026 21:52
Apple pracuje na novém modelu iPhone. Ceny už jsou předmětem spekulací
21. února 2026 21:06
Pro skicrossařky bylo maximem osmifinále, v short tracku nedojela Vaňková. Zdráhalová čtrnáctá
V pátečním programu zimních olympijských her se kromě českých biatlonistů v závodu s hromadným startem představila například rychlobruslařka Nikola Zdráhalová, která se sice ukázala na své oblíbené patnáctistovce, ale i proto, že i ona musela projít během olympijských her karanténou a nenacházela se v optimální formě, umístila se nakonec až na 14. místě. Česká reprezentantka se objevila i na shorttratckové trati, konkrétně na její nejdelší možné distanci na 1500 metrů. Petra Vaňková však nedokončila svou čtvrtfinálovou jízdu a skončila jednatřicátá. Osmifinále pak bylo konečnou pro české skicrossařky Dianu Cholenskou a Lucii Krausovou. V akrobatickém lyžování byl k vidění svěřenec olympijského vítěze Aleše Valenty Nicholas Novák, jemuž se v kvalifikaci nevedlo.
Zdroj: David Holub