Jednou z důležitých rolí středověkých hradů byla především obrana hradního pana, jeho rodiny, majetku a též posádky. I proto byly středověké hrady obehnány vysokými hradbami, které měly chránit pohodlné sídlo za nimi. Nemluvě o demonstrační a symbolické funkci byly hradby nedílnou fortifikační součástí středověkého hradu. Jak a kdy u nás kamenná hradba vznikla a jak se dál vyvíjela?
Kamenná hradba se na našem území objevuje de facto s prvními kamennými hrady. Použití kamenné hradby je však známé i ze staršího období, kdy se u nás stavěla hradiště. Ta byla opevněna hlinito-kamennou hradbou, mnohdy obsahující dřevěnou konstrukci pro zpevnění ohromné masy materiálu. Kamennou část pak tvořila pouze čelní plenta z vyskládaných kamenů. Nejstarší kamennou hradbu se zatím podařila plně doložit pouze na hradišti ve Staré Boleslavi a to už z časů Boleslava I., tedy zhruba z 1. poloviny 10. století.
První kamenné hrady a s ním spojené jednotlivé části, jako byl palác, věž a hradba, se začínají hojněji objevovat až během 13. století. Zatím co palácová stavba či věžové stavení má nejrůznější variace a nemusí se vždy na daném hradě vyskytovat, kamenná hradba je téměř pravidlem, byť se také objevují hrady, které užívají starší fortifikační prvky jako je val či palisáda.
Samotná hradba byla pasivním prvkem obrany, podobně jako val či příkop. Šlo o to klást útočníkovi do cesty různé překážky, aby se zamezil, nebo alespoň zpomalil jeho přístup k hradu. Pokud by útočník překonal val, většinou vynesený před příkopem, následně samotný příkop, často vytesaný do skály, stála před ním mnohdy nejtěžší překážka, samotná kamenná hradba. Tu bylo možné buď poddolovat, nebo nějakým způsobem prorazit, což by vedlo k jejímu sesunutí. Dalším způsobem bylo překonání hradby pomocí žebříků.
I z tohoto důvodu bylo technologické a stavební provedení hradeb různého charakteru. Nejčastěji měla hradba sílu zdiva od 1,2 do 2,5 m. Zakončená byla cimbuřím skládajícího se ze zubů a proluk. Toto řešení hradby umožňovalo prostor pro palebné postavení obránců a jejich krytí. Mnohdy byla hradba korunována i dřevěným, dopředu vyneseným dřevěným ochozem, z kterého bylo možné lépe ostřelovat útočníky a též na ně seshora házet například kameny a srazit je dolů při snaze zdolat hradby.
V mladším období se také objevuje tzv. pultová hradba, která se již nespoléhá na pravidelně řešené cimbuří ani ochoz. Jde vzhledově o jakýsi pult, mající ostrou hranu. Když se tedy útočníkovi podařilo vylézt až nahoru, musel se dostat před samotnou hradbu. Zde si však dosti nepohodlně dosedl na zmíněný hrot. Jelikož zde nebyl ochoz, uvízl zde ve značné výšce a byl snadným cílem pro úder od obránců hradu.
Samotnou hlavní hradbu často doplňovala ještě parkánová hradba. Ta obíhala zpravidla celý areál hradu a vytvářela tzv. parkán. Jednalo se o prostor, kde se mohla pohybovat obranná složka daného hradu, popřípadě se zde nacházelo doprovodné, pomocné stavení. Parkánová hradba byla často menších rozměrů, ovšem představovala další účinný prvek pasivní obrany. V některých případech byla položená hluboko ve svahu. Když se útočníkům podařilo ji prolomit, vysypal se na ně kus svahu.
Hrady ale byly ohrozitelné i na dálku nejrůznějšími obléhacími stroji. Patří mezi ně například mangonel, ale asi nejznámější a nejužívanější byl trebuchet, představující v podstatě velký prak. V období husitských válek jsou navíc doplněny o palné zbraně, jako byly houfnice či bombardy, představující pro hrady smrtelně vážné ohrožení.
Již během 13. století vlivem inspirace z rakouských zemí, tak u nás vznikají i tzv. štítové zdi. Šlo o hradby značné výšky a mohutnosti. Jejich šířka dosahovala od 3,5 až 7,5 m. Zpravidla stály v čele hradu ve směru možného útoku a chránily tak všechny hradní stavby za sebou jako pomyslný štít. V jiných případech byly takové hradby stavěny v týlu hradu a chránily jej před útokem z blízké převyšující planiny. K užívání štítových zdí u nás dochází především během 14. a 15. století. Mezi ukázky patří například hrad Střílky, Orlík nad Vltavou, Ralsko, Bechyně, Templštejn či Helštýn.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , technologie
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Největší solární bouře za 20 let narušila funkci družic Starlink
před 1 hodinou
Rusko tvrdí, že na Ukrajině obsadilo šest dalších vesnic
před 2 hodinami
OSN: Izraelský pozemní útok na Rafah by způsobil humanitární katastrofu
před 3 hodinami
Chtěli vzdorovat pandemickým opatřením, založili ozbrojenou skupinu. Teď Němci stanou před soudem
před 3 hodinami
Izraelská armáda vyzvala k dalším evakuacím z východní části Rafahu
před 4 hodinami
Izrael opatrně rozšířil operace v Rafahu, Nechce naštvat Bidena
před 4 hodinami
Bohatý Kuvajt se topí v politické krizi. Podle expertů zažívá historické chvíle
před 5 hodinami
Jakou má pivo ve skutečnosti trvanlivost? Experti našli odpověď
před 6 hodinami
Valné shromáždění doporučilo přijmout Palestinu do OSN. Česko bylo proti, Slovensko pro
před 7 hodinami
Polární záře v Česku: Zemi zasáhla nejsilnější geomagnetická bouře za 20 let
před 7 hodinami
Švýcaři si v úvodu bez potíží poradili s Nory, Němci dali Slovákům lekci z produktivity
před 8 hodinami
Předpověď počasí bez sluníčka. Teploty přesto půjdou přes 20 stupňů
před 14 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.
Zdroj: Matěj Bílý