Češi seděli u večeře, za pár sekund vše zmizelo. Z příběhu největší laviny v historii dodnes mrazí

Nebezpečí lavin si většina lidí, která neholduje zimním radovánkám, nedokáže moc dobře představit. Ti, kteří ji zažili na vlastní oči či kůži, ale vědí, že jen máloco může být horší, než uvíznutí pod tunami sněhu. Své o tom ví desetitisíce lidí, kteří byli zasypáni největší lavinou v novodobé historii.

Je 10. ledna roku 1962 večer a pod peruánskou horou Huascarán se lidé v rekreačních střediscích baví, večeří a chystají se ke spánku. Poté, co se ručička hodin přehoupne přes půlnoc, Se pod nimi otřese země. Utrhne se totiž kus nedaleké vyhaslé sopky, který váží až šest milionů tun.

Za doprovodu ohromné rány se masa sněhu začne valit dolů. Většinou trvá i desítky minut, než se tak masivní kus sněhu dokutálí do nížiny, v tomto případě ale lidé tolik času na záchranu nemají. Během sedmi minut je pohltí masa sněhu o velikosti několika mrakodrapů a dvě města jsou srovnána se zemí. 

Celé údolí pokryla dvanáctimetrová vrstva ledu, sněhu a bahna. Všude je tma, zima a zranění lidé. Lavina se ale valí dál a odnáší pryč těla dalších lidí. Většina z nich neměla šanci tragédii obřího rozsahu přežít.

Úsvit ukázal, jak ohromné škody katastrofa napáchala. Pod ledem a sněhem našlo smrt 4000 lidí, některé lavina odnesla i 100 kilometrů daleko. Pro Peru se jedná o nejhorší novodobou tragédii vůbec a jen málokdo tuší, že už za pár let se odehraje další, která tuto hravě strčí do kapsy.

31. května 1970 se na následky zemětřesení ze západní stěny Huascaránu uvolnila ledová masa, která způsobila mohutný sesuv ledu, kamení a bahna. Bez varování se do údolí začala rychlostí 200 km/h valit několikakilometrová masa ledu a sněhu, která ničila vše, co jí přišlo do cesty.

Sesuv na cestě do údolí pohřbil města Yungay a Huaraz. V Yungay se v té době nacházelo zhruba 18 000 lidí, v Huarazu asi 2 000 obyvatel. Všichni byli během několika sekund mrtví. Tím ale řádění laviny zdaleka neskončilo.

Vlna sněhu se valila dál a i v dalších částech pohoří Bílé Kordillery zabíjela. Další města a tábory, další desetitisíce mrtvých. Už nyní je jasné, že katastrofu nemohlo přežít na 50 000 lidí, ale lavině to nestačí. 

Tou dobou se pod horou nacházela i československá horolezecká expedice Peru '70, jejímž cílem bylo dobytí nejvyššího vrcholu Huascarán Sur. Výprava čítala 14 lidí a chilského průvodce. Jen několik hodin před katastrofou rozdělali členové expedice tábor a chystali se na večeři a příjemné chvíle strávené pod horou. O pár hodin později všichni pod masou sněhu zahynuli. 

Celková výše škod se nikdy nepodařila vyčíslit. Optimistické odhady hovoří o nejméně 66 tisících mrtvých. Podle mnohých pramenů ale mohla největší lavina v historii zabít až 100 tisíc lidí. 

Související

Zemětřesení, ilustrační foto

Přírodní katastrofy letos způsobily výrazně nadprůměrné škody

Hurikán Ian a další přírodní katastrofy způsobily od začátku letošního roku pojištěné škody v odhadované výši 115 miliard USD (téměř 2,7 bilionu Kč). To je vysoko nad desetiletým průměrem, který činí zhruba 81 miliard dolarů. Uvedla to dnes švýcarská zajišťovna Swiss Re, která patří k největším na světě.

Více souvisejících

katastrofy Laviny

Aktuálně se děje

před 8 minutami

OSN

Rusko organizovaně mučí civilisty, potvrdila OSN. Situace je horší, než se myslelo

Organizací spojených národů podporovaní experti ve čtvrtek potvrdili, že mučení ukrajinských civilistů a válečných zajatců ruskými silami představuje zločin proti lidskosti. Podle šéfa nezávislé komise pro vyšetřování porušování lidských práv na Ukrajině, Nora Erika Mseho, panel již dříve označil rozšířené a systematické používání mučení za válečný zločin. Nyní ale došel k závěru, že jde o zločin s ještě širšími důsledky.

před 35 minutami

katedrála Notre-Dame

Paříž stanovila datum otevření Notre-Dame. Macron přednese nezvyklý projev

Katedrála Notre Dame v Paříži, ikona francouzské kultury a architektury, se po pěti letech oprav znovu otevře veřejnosti 7. prosince. Hlavním řečníkem při této slavnostní události bude podle médií francouzský prezident Emmanuel Macron, čímž se vrátí k závazku, který dal po ničivém požáru 15. dubna 2019. 

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Postaráme se o chapadla i hlavu chobotnice, vzkazuje Netanjahu Íránu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že poslední útoky výrazně oslabily vojenskou kapacitu Íránu, což umožňuje Izraeli zasáhnout íránské cíle „prakticky kdekoli podle potřeby“. Tento vývoj, jak uvedl deník Times of Israel (TOI), je klíčový pro snahu Izraele zabránit Íránu získat jaderné zbraně, což je dlouhodobý cíl izraelské vlády.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Kamala Harrisová a Tim Walz

Budoucnost NATO i války na Ukrajině? Ve volbách v USA se rozhodne

Blížící se prezidentské volby v USA mohou výrazně ovlivnit budoucnost transatlantické spolupráce v rámci NATO a přístup k podpoře Ukrajiny, která od roku 2022 čelí ruské agresi. Jak uvádí Simon Miles, odborník z Dukeovy univerzity, kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump představují odlišné vize v těchto klíčových otázkách.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Severokorejští vojáci bojují na Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko prostřednictvím kanálů západních tajných služeb potvrdilo nasazení severokorejských vojáků ve válce proti Ukrajině. Podle serveru CNN už tam navíc bojují.

včera

Smog

Jak Evropa bojuje se změnami počasí? Emise rapidně klesají, ani zdaleka to ale nestačí

Evropská unie učinila v oblasti snižování emisí skleníkových plynů významný krok, když v roce 2023 došlo k poklesu o osm procent. Údaj zveřejněný Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a ukazuje, že emise jsou nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. Nicméně dosažený pokles stále zaostává za ambiciózními cíli, které si Unie stanovila.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Jak sledovat volby prezidenta USA 2024?

Americké prezidentské volby každé čtyři roky přitahují pozornost z celého světa, ať už jde o kandidáty, kampaně nebo samotný volební den. Přinášíme vám přehled, jak sledovat volby, co očekávat a na co se zaměřit, aby vám nic důležitého neuteklo.

včera

Válka v Izraeli

Ve válce mezi Izraelem a Hamásem se schyluje k zásadnímu zvratu

Diplomatická snaha o příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás, které vládne v Pásmu Gazy, dostává konkrétnější obrysy. Zprostředkovatelé z USA, Kataru a Egypta připravují návrh měsíčního příměří, který by zahrnoval i výměnu rukojmí a zvýšení humanitární pomoci pro obyvatelstvo v Pásmu Gazy. Tento diplomatický plán přichází v době, kdy je konflikt v oblasti na nebezpečné úrovni, a naděje na zlepšení vztahů jsou křehké.

včera

včera

Donald Trump

Volby v USA: Nastane zvrat v zahraniční politice? Přední expert Jirušek pro EZ odhalil možné scénáře

Americké prezidentské volby se neúprosně blíží, předčasné hlasování už probíhá. Možné dopady zvolení republikánského exprezidenta Donalda Trumpa nebo demokratické viceprezidentky Kamaly Harrisové na zahraniční vztahy Washingtonu exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal přední český expert na mezinárodní vztahy Martin Jirušek z brněnské Masarykovy univerzity.

včera

včera

včera

Kamala Harrisová

Kamala nebo Trump? Expert prozradil, kdo by byl pro Česko výhodnější

Pro malé státy jako Česko nebo Slovensko by bylo výhodnější, kdyby v amerických prezidentských volbách zvítězila Kamala Harrisová. Podle amerikanisty a vedoucího Katedry severoamerických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Jana Hornáta by totiž Harrisová více dbala na multilateralismus a mezinárodní právo. „Z dlouhodobého hlediska by to bylo výhodnější pro malé státy, a tedy i pro Českou republiku,“ uvedl Hornát v rozhovoru pro TASR.

včera

Dmitrij Peskov

Rusko skrývá nervozitu? Kvůli Tomahawkům se vysmívá Ukrajině

Kyjev se obrací na USA s žádostí o rakety dlouhého doletu Tomahawk, což podle Kremlu odráží nervozitu ukrajinského vedení z aktuálního vývoje na frontové linii. S prohlášením přišel mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, jak informovala agentura Reuters. Podle něj jsou ukrajinské kroky reakcí na ruský postup, který byl v posledních měsících nejrychlejší od začátku konfliktu před více než dvěma lety.

včera

Situace v Pásmu Gazy je kritická. Statisícům lidí hrozí hladomor

Světový potravinový program (WFP) vyzval k okamžitým opatřením, aby se zabránilo hrozícímu hladomoru v Pásmu Gazy, kde humanitární krize stále narůstá. WFP upozornil na zhoršující se situaci, která je způsobena i přísnými omezeními na dovoz humanitární pomoci. Podle zprávy agentury Reuters varoval WFP, že kvůli vojenským operacím v regionu se přístup k pomoci dále komplikuje, což může mít katastrofální následky. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy