Češi seděli u večeře, za pár sekund vše zmizelo. Z příběhu největší laviny v historii dodnes mrazí

Nebezpečí lavin si většina lidí, která neholduje zimním radovánkám, nedokáže moc dobře představit. Ti, kteří ji zažili na vlastní oči či kůži, ale vědí, že jen máloco může být horší, než uvíznutí pod tunami sněhu. Své o tom ví desetitisíce lidí, kteří byli zasypáni největší lavinou v novodobé historii.

Je 10. ledna roku 1962 večer a pod peruánskou horou Huascarán se lidé v rekreačních střediscích baví, večeří a chystají se ke spánku. Poté, co se ručička hodin přehoupne přes půlnoc, Se pod nimi otřese země. Utrhne se totiž kus nedaleké vyhaslé sopky, který váží až šest milionů tun.

Za doprovodu ohromné rány se masa sněhu začne valit dolů. Většinou trvá i desítky minut, než se tak masivní kus sněhu dokutálí do nížiny, v tomto případě ale lidé tolik času na záchranu nemají. Během sedmi minut je pohltí masa sněhu o velikosti několika mrakodrapů a dvě města jsou srovnána se zemí. 

Celé údolí pokryla dvanáctimetrová vrstva ledu, sněhu a bahna. Všude je tma, zima a zranění lidé. Lavina se ale valí dál a odnáší pryč těla dalších lidí. Většina z nich neměla šanci tragédii obřího rozsahu přežít.

Úsvit ukázal, jak ohromné škody katastrofa napáchala. Pod ledem a sněhem našlo smrt 4000 lidí, některé lavina odnesla i 100 kilometrů daleko. Pro Peru se jedná o nejhorší novodobou tragédii vůbec a jen málokdo tuší, že už za pár let se odehraje další, která tuto hravě strčí do kapsy.

31. května 1970 se na následky zemětřesení ze západní stěny Huascaránu uvolnila ledová masa, která způsobila mohutný sesuv ledu, kamení a bahna. Bez varování se do údolí začala rychlostí 200 km/h valit několikakilometrová masa ledu a sněhu, která ničila vše, co jí přišlo do cesty.

Sesuv na cestě do údolí pohřbil města Yungay a Huaraz. V Yungay se v té době nacházelo zhruba 18 000 lidí, v Huarazu asi 2 000 obyvatel. Všichni byli během několika sekund mrtví. Tím ale řádění laviny zdaleka neskončilo.

Vlna sněhu se valila dál a i v dalších částech pohoří Bílé Kordillery zabíjela. Další města a tábory, další desetitisíce mrtvých. Už nyní je jasné, že katastrofu nemohlo přežít na 50 000 lidí, ale lavině to nestačí. 

Tou dobou se pod horou nacházela i československá horolezecká expedice Peru '70, jejímž cílem bylo dobytí nejvyššího vrcholu Huascarán Sur. Výprava čítala 14 lidí a chilského průvodce. Jen několik hodin před katastrofou rozdělali členové expedice tábor a chystali se na večeři a příjemné chvíle strávené pod horou. O pár hodin později všichni pod masou sněhu zahynuli. 

Celková výše škod se nikdy nepodařila vyčíslit. Optimistické odhady hovoří o nejméně 66 tisících mrtvých. Podle mnohých pramenů ale mohla největší lavina v historii zabít až 100 tisíc lidí. 

Související

Ilustrační foto

Politico: Státy se připravují na možnost klimatické katastrofy. Chtějí zjistit, kdy přijde konec světa

Někteří odborníci se domnívají, že bychom mohli brzy narazit na klimatické "tipping pointy" – kritické momenty, po jejichž překročení by mohla následovat katastrofa. Velká Británie se spolu se zbytkem světa připravuje na možnost klimatické katastrofy, a to s pomocí vědeckých expertů a vlády financovaného výzkumného centra, které bylo založeno bývalým poradcem Downing Street, Dominicem Cummingsem.

Více souvisejících

katastrofy Laviny

Aktuálně se děje

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň

V říjnu se uskuteční volby do obecních zastupitelstev a jedné třetiny Senátu. Kromě standardní volební přípravy a metodické pomoci samosprávám realizovalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Digitální a informační agenturou zátěžový test eDokladů a připravilo pro podzimní volby edukační kampaň. Ministerstvo o kampani informovalo na webu. 

včera

včera

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci

Důchodci mohou až do 30. září požádat o zaslání valorizačního oznámení v tištěné podobě pro nadcházející lednovou valorizaci. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Klienti, kteří již v minulosti o zasílání tištěného oznámení požádali, nemusí žádost podávat znovu. 

včera

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem

V úvodu nové fotbalové sezóny 2026/27 nezažívají sparťané nejúspěšnější začátek. Naopak ten nejhorší, který dokonce překonává i ten z nechvalně proslulé sezóny s trenérem Andreou Stramaccionim. Fanoušci ji přičítají pozdním nákupům a přestavbě mužstva, což dávají za vinu především sportovnímu řediteli Tomáši Rosickému. Jenže ten zatím ve vedení pražské Sparty zůstává a naopak ukázal na jiné lidi, kteří tak špatný vstup do sezóny odnesli. 

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce

Washington může opět zvýšit tlak na Rusko v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek přijal v Kramářově vile jordánského krále Abdalláha II. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jednali o aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a o dalším rozvoji hospodářské a obranné spolupráce. Představitelé obou zemí hovořili také o možnostech spolupráce ve zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti a vodním hospodářství.

včera

Alpy, ilustrační fotografie.

Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi

Před 35 lety, dne 19. září roku 1991, nalezli turisté v Alpách na hranicích Rakouska a Itálie lidské ostatky, které byly přirozeně mumifikované. Že se nejedná o žádného zesnulého horolezce, ale o tělesné pozůstatky staré tisíce let, to vyšlo najevo až za několik dní. A mumie dostala podle místa nálezu jméno Ötzi. Co všechno o něm po 35 letech od nálezu jeho těla víme?

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska

Americký prezident Donald Trump se dočkal nové dohody ohledně americké vojenské přítomnosti v Grónsku. Washington podle jeho slov zvýší vojenskou přítomnost na ostrově, zvolené řešení označil za skvělé pro všechny strany i americké spojence.

včera

Ilustrační foto

Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky

Česko čeká v úvodu příštího týdne chladné a větrné počasí doprovázené přeháňkami, které zasáhnou zejména sever a severovýchod území. Postupně však bude oblačnosti i srážek ubývat a v polovině týdne přijdou jasné noci s ojedinělými přízemními mrazíky. V závěru týdne se pak teploty začnou vracet k příjemnějším hodnotám a denní maxima dosáhnou až k jednadvaceti stupňům Celsia.

18. září 2026 21:06

Ilustrační fotografie.

Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky

Ruská armáda stále častěji útočí na ukrajinské osobní i nákladní vlaky pomocí drony s proudovým pohonem. Tento stupňující se tlak přímo ohrožuje železniční síť, která je klíčová pro fungování ukrajinské ekonomiky, vojenskou logistiku i pohyb obyvatelstva. Od začátku celoplošné invaze ruské údery poškodily nebo zničily již více než pět set lokomotiv. Nadpoloviční většina z nich byla zasažena během posledních osmi měsíců, přičemž ukrajinské dráhy přicházejí měsíčně až o čtyřicet strojů.

18. září 2026 19:48

CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy