Státní hrad Karlštejn patří k nejznámějším a nejnavštěvovanějším českým hradům. Již dávno se stal pomyslnou středověkou ikonou českých zemí a symbolem dávné slávy z časů jeho stavitele Karla IV. Byť se badatelé tomuto objektu věnují již desítky let, dodnes zůstává otázkou jeho přesná doba založení a především účel, kvůli kterému vznikl.
Pro hrad samotný bylo zvoleno zvláštní staveniště, které potřebovalo značnou úpravu. Kněží hora, která dnes stojí přímo naproti hradu, se původně pozvolna svažovala až ke kopci, na kterém hrad stojí. Celá jeho stráň byla v tomto směru odkopána, aby se zamezilo snadnému přiblížení ke hradu. Celkově bylo staveniště z obranného hlediska na poněkud nepříhodném místě, jelikož všechny okolní kopce samotný hrad převyšují. Dané místo ale splňovalo celou řadu jiných podmínek. Byla to například podmínka dostupnosti, kdy cesta z Prahy na nový hrad trvala přibližně půl dne koňmo, nebo též vizuální efekt, který umožňoval právě charakter daného místa.
K zahájení jeho výstavby mělo dojít v roce 1348, byť se toto datum v odborném literatuře nachází s dodatkem „pravděpodobně“. Nejčastěji se tak objevuje datum 10. června 1348, kdy se měl slavnostního zahájení stavby spolu s Karlem IV. účastnit i první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Stavba samotná probíhala nejspíše mezi lety 1348–1357, ale kompletní byl hrad až v roce 1365, kdy byla dokončena vnitřní výzdoba hradu především v podobě krásných fresek. Stavba i s jeho kompletním vnitřním vybavením tak trvala přibližně 17 let.
Během výstavby získal Karlštejn poměrně unikátní a atypickou podobu. V době, kdy hradní architektura vedla především ke vzniku kompaktních a pohodlných hradů, byl Karlštejn záměrně stupňovitě rozčleněn na několik samostatných částí. V dolní části se nacházel vedle studniční věže purkrabský palác, následně královský palác, o něco výš střední tzv. Mariánská věž a na nejvyšším stupni pak tzv. Velká věž. Všechny tyto jednotky stály odděleně a samostatně, propojené můstky. Co bylo tedy účelem této stavby? Jednalo se o královu soukromou rezidenci, o novou královskou pevnost v rámci Přemyslovského hvozdu, nebo snad o místo uložení svátostí?
Někteří autoři v rámci podoby hradu odkazovali na jeho archaické provedení a viděli v tom snahu Karla IV. o propojení a navázání na starší hradní architekturu Přemyslovců, k nimž se velký král a císař hrdě hlásil a s kterými se tak snažil najít symbolické propojení. Velká role symboliky je na tomto hradě zřejmá, ovšem k jeho konkrétní podobě vedly více pragmatické důvody. Zde je důležité dodat, že původní plán a koncept byl během výstavby několikrát upraven.
O tom, že se nejednalo jen o soukromou rezidenci, jasně vypovídá výběr komplikovaného skalnatého terénu, který neumožňoval běžnou jednoduchou komunikaci mezi jednotlivými stavebními jednotkami například prostřednictvím prostorného nádvoří či pohodlných nástupních schodišť.
Hrad Karlštejn byl nejpravděpodobněji zakládán jako místo pro uložení říšských korunovačních klenotů. Zde se Karel nejspíše inspiroval u Rudolfa Habsburského, který též údajně nechal klenoty odvézt na rodový hrad. Inspiraci pro podobu hradu a jeho výbavu – pokladnici, soukromé pokoje a kapli, pak našel nejspíše při svých návštěvách papežského paláce v Avignonu.
Že byl původní stavební koncept hradu jiný, dokazují stavební úpravy některých jeho částí. Stavební úpravy se dotkly například tzv. Mariánské věže, která byla původně koncipována jako obytná věž, následně zde byla umístěna kaple. U Velké věže o změně hovoří vlámání tělesa schodišťového přístavku do jižní zdi, které bylo vázané až na rozhodnutí o umístění kaple v druhém patře. Zdá se tedy, že původně se se sakrální funkcí věže nepočítalo. Věž přitom v čele disponuje 7 metrů tlustou zdí.
Její situování v čele hradu ve směru ke Kněží hoře, odkud byl hrad nejohrozitelnější, z ní činilo pomyslný štít, kdy chránila celý hrad za sebou. To a další aspekty hovoří o Karlštejně jako o pomyslné pokladnici říšských korunovačních klenotů a nejrůznějších svátostí, které Karel během svého života nasbíral. Samotné sakrální prostory v podobě kaplí pak hradu dávaly v pojetí středověkých lidí další, vyšší ochranu. Karlštejn též svým provedením a výbavou patřil mezi nejdražší světské stavby své doby.
1. května 2024 13:10
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , Hrad Karlštějn , architektura
Aktuálně se děje
včera
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
včera
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
včera
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
včera
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
včera
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
včera
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
včera
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
včera
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
včera
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
včera
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
včera
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
včera
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
včera
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
včera
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
včera
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
včera
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
včera
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
včera
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
včera
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno včera
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
Rusko v moskevském památníku s názvem Park vítězství odhalilo novou venkovní expozici, která však nemá nic společného s vítězstvím ve druhé světové válce, které se zde obvykle slaví. Pro veřejnost jsou zde vystavena vojenská vozidla a technika západních armád, která byla ukořistěna ruskou armádou ve válce na Ukrajině, kterou Rusko způsobilo. Tyto válečné trofeje slouží jako demonstrace síly a Rusko se rozhodlo je zde prezentovat veřejnosti.
Zdroj: Radek Novotný