Tajemná historie automobilky Škoda? V zahraničí vypátrali rodinu, bez které by nevznikla

Václav Laurin a Václav Klement. Mezi lidi, kteří se zasloužili o rozvoj automobilového průmyslu v Československu, bychom si však měli připojit i rodinu Hrdličkových. Do fungování automobilky Škoda začali její členové promlouvat už ve 30. letech minulého století, kdy československému autoprůmyslu akutně hrozil v souvislosti s finanční krizí zánik.

Mladoboleslavská automobilka krizi přežila díky prvnímu generálnímu řediteli Karlu Hrdličkovi, který se do čela firmy dostal v roce 1929 poté, co koncern Škoda převzal firmu Laurin & Klement.

„Nejvyšší šéf Škodovky Karel Lövenstein určil mého dědečka za šéfa mladoboleslavské fabriky. Dostal za úkol vybudovat serióvou výrobu a přinést nové produkty. Vzali si na to úvěr v Londýně,“ popisuje pro Aktuality.sk jeho vnuk Milan Hrdlička.

Karel Hrdlička byl přitom sirotkem z chudé rodiny, dostal však stipendium a mohl studovat na pražské ČVUT, kde později i učil. K jeho kolegům patřil i Albert Einstein, který tou dobou na univerzitě rovněž působil. Důležitější stopu však zanechal v mladoboleslavské automobilce.

Škodu vytáhl Hrdlička ze stínu Tatry a Aera a díky novým modelům Popular, Rapid, Favorit a Superb udělal ze „škodovky“ nejprodávanější značku na československém trhu. Pozici hegemona si zde automobilka drží dodnes. Hrdlička si navíc uvědomil, že je nutná i expanze do zahraničí. Už během jeho působení se auta značky prodávala i v Rusku nebo Argentině.

Nacisté jej však z vedení podniku odvolali, protože byl zapřisáhlým pacifistou a odmítal přijmout německé občanství. Firmu navíc převzala Reichswerke Hermanna Göringa. Po konci druhé světové války se už do čela podniku nevrátil, protože zase odmítal vstoupit do KSČ.

Jeho syn Petr však byl důstojným následovníkem, jehož cesta na vrchol ovšem byla velice komplikovaná. Kvůli svému původu se musel vyučit řemeslu na „škodováckém“ učilišti. Díky získaným schopnostem se nakonec propracoval na automobilovou průmyslovku v Mladé Boleslavi a na počátku 80. let dostal životní šanci.

Komunisté tehdy rozhodli, že je třeba vyvinout vozidlo nové generace a šéfem vývoje tohoto automobilu se stal Petr Hrdlička. Výsledkem byl legendární Favorit, který spatřil světlo světa v polovině 80. let. Právě ten přihrál automobilku Škoda po roce 1989 do rukou koncernu Volkswagen.

Pod německými majiteli nyní ve firmě pracuje vnuk prvního generálního ředitele Martin Hrdlička. Začínal jako vývojový pracovník, dnes už se propracoval na pozici šéfa vývoje podvozků, převodovek a motorů.

Martin je hrdý jak na práci dědečka, tak otce. Bez nich by totiž automobilka už dávno nemusela existovat. „V roce 1991 by Škodovka nepřežila bez silnějšího partnera. Měla jen omezenou produktovou řadu. Celoročně vyráběla 170 tisíc vozů, což by nestačilo na udržení se na globálním trhu,“ konstatuje pro Aktuality.sk.