Dne 16. května roku 1929, tedy před devadesáti lety, byl udělen první Oscar – prestižní ocenění v oblasti filmu. Slavnostní událost, kterou každoročně pořádá americká Akademie filmového umění a věd, patří k tem nejvýznamnějším (nejen) v Hollywoodu.
Akademie filmového umění a věd byla založena v roce 1927. Cílem této organizace bylo rozvíjení kinematografie a nejrůznějších filmových odvětví. A právě tato Akademie přišla s tradicí oceňování toho nejlepšího, co se v minulém roce ve filmovém průmyslu povedlo. První cena Akademie byla udělena 16. května roku 1929, místem předávání se stal hotel Roosevelt v Los Angeles.
První udílení Oscarů mělo oproti tomu dnešnímu poměrně skromnou podobu. Jednalo se o jakýsi větší večírek, kterého se zúčastnilo zhruba 250 lidí, z nichž většina navíc musela zaplatit za vstupenku. V roce 1929 se oceňovaly filmové počiny z předešlých dvou let. Na večírku nebylo ani tak velkým překvapením, kdo cenu obdrží – to bylo totiž veřejně prohlášeno již několik měsíců před jeho konáním. Oscara tehdy dostali například herec Emil Jannings (a to výjimečně před slavnostním udílením) nebo slavný Charles Chaplin, kterého Akademie ocenila nejen coby herce ve filmu Cirkus, ale také za režii, scénář a produkci zmíněného snímku. Dalšího Oscara dostal Charles Chaplin až v roce 1972, kdy bylo oceněno jeho celoživotní dílo. Tehdy publikum legendě tleskalo dlouhých pět minut, což se zapsalo do dějin udílení Oscarů jako vůbec nejdéle trvající potlesk.
Dnes se jména oceněných zveřejňují až při slavnostním předávání Oscarů, kdy jsou otevírány zapečetěné obálky. Tento systém byl zaveden roku 1941, aby se předešlo tomu, že média zveřejní výsledky ještě před slavnostním vyhlášením, což se skutečně stalo v roce 1940. Roku 1942 se začalo upouštět od banketu a udílení Oscarů se pomalu stávalo velkou americkou událostí. O dva roky později se udílení také přesunulo z prostoru hotelu do divadla, tedy většího prostoru. Roku 1953 se poprvé oceňování Oscary dostalo do televizního vysílání ve Spojených státech amerických a v Kanadě. Až v roce 1969 mohli udílení Ceny Akademie sledovat diváci u svých televizních obrazovek po celém světě.
Zpočátku byla cena určena pouze pro „hlavní“ filmové kategorie, tedy hlavní filmové role, scénář nebo režii. Později se oceňované kategorie přidávaly – roku 1937 vedlejší herecká role, v roce 1942 dokument, roku 1949 kostýmy nebo roku 1982 masky.
Notoricky známá zlatá soška Oscara má svůj oficiální název, jedná se o Cenu Akademie za zásluhy. Proč se tedy ceně Oscar říká? O tom existuje hned několik verzí. Podle jedné z nich knihovnice Akademie jménem Margaret Herrick v sošce spatřila podobu svého strýčka Oscara. Další verze za autorku přezdívky pro cenu uvádí herečku a zároveň ředitelku Akademie Bette Davis, která zase sošku připodobňovala ke svému muži. Jistý je pouze fakt, že označení Oscar se pro sošku objevilo v tisku v roce 1934, a to ve článku novináře jménem Sidney Skolsky. O pět let později se už zcela běžně hovořilo o předávání Oscarů coby filmových cen.
Autory podoby sošky jsou umělci Cedric Gibbons a Gerge Stanley. Jedná se o zlatou sošku muže s mečem, který je umístěn na filmovém pásu. Ten má pět kruhů, což symbolizuje pět filmových profesí – herec, producent, režisér, technik a scénárista. Cena váží bezmála čtyři kilogramy! V období druhé světové války byly sošky však mnohem lehčí, protože se z úsporných důvodů zhotovovaly ze sádry. Po skončení válečného konfliktu dostali ocenění umělci sošky kovové.
Největší počet Oscarů má na svém kontě za své filmy Walt Disney, který získal 22 sošek. Nejlepší herečkou v hlavní roli pak byla Katharine Hepburn, která si odnesla Oscary čtyři. Jednoho z nich v roce 1969, kdy byly poprvé a také naposledy oceněny ve stejné kategorii dvě herečky – s Katharine Hepburn Oscara dostala i Barbra Streisand.
Kromě kategorií, jako je nejlepší film nebo režie či herecký výkon, lze Oscara obdržet dnes třeba také za kameru, střih, masky, vizuální efekty, animaci, hudbu nebo píseň.
Související
Hollywood odtajnil nominace na Oscara. Nejvíce šancí má snímek Síla psa
České želízko v ohni. Do boje o nominaci na Oscara půjde film Šarlatán
Americký Oscar , Americká Akademie filmového umění a věd
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 1 hodinou
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 2 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 3 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 4 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 6 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
včera
Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio
včera
Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej
včera
Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?
Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.
Zdroj: Libor Novák