Příznivci tzv. populistických stran ve větší míře než běžná populace věří konspiračním teoriím. Jaké jsou ale jejich neoblíbenější? To odhaluje průzkum společnosti YouGov z 19 zeměmi.
Nejvíce sdílená konspirační teorie mezi populisty je, že nějaká tajná skupina ve stylu Iluminátů bez vědomí většiny kontroluje svět. 40% respondentů mezi populisty věří v tuto teorii, pro porovnání, mezi obecnou populací má toto podezření 23% respondentů.
Že zrovna tato teorie právě nejvíce rezonuje v populistickým hnutí není příliš překvapivé. Populismus obecně charakterizuje nedůvěra vůči elitám. Populisté vykreslují trudný obraz mlčící majority, jejíž zájmy jsou podkopávány vlivnou minoritou. Co je tato minorita, bývá přizpůsobováno jednotlivým politickým tradicím. V USA se např. hovoří o tzv. „hlubokém státu (deep state)“, který ovládá americkou administrativu, v zemích EU bývá za tuto tajnou skupinu, která např. cíleně manipuluje s migračními toky, považován Brusel. Tyto teorie nejsou v nutném rozporu, naopak bývají v konspiračním korpusu zmiňovány pospolu.
Zvláště populární a dlouhodobá je představa, že svět řídí židovské finanční skupiny. Podezření, že kandidát na prezidenta, Karel Schwarzenberg, je členem těchto skupin, jmenovitě skupiny „klubu mocných“, Bilderbergu, hrálo roli v prezidentské volbě. Podobně u dalšího vyzyvatele prezidenta Miloše Zemana, Jiřího Drahoše, bylo zdůrazňováno jeho údajné členství v Římském klubu. U obou byli též zvýrazňovány vazby na konspirátory nenáviděného židovského finančníka George Sorose, který je jakousi neoficiální tvář bohatých židovských tajných organizací.
Na druhém místě nejpopulárnějších konspiračních teorií se nachází temné a škodlivé účinky vakcín. Věří v to 27% populistů, u obecné populace je o 10% méně. Tato konspirační teorie má nejen politický efekt, ale i zdravotní. Napříč Evropou včetně ČR vlády rostou počty případů spalniček a dalších nemocí, které lze potlačit očkování. Podle odborníků významnou roli v tom hraje právě konspirační nedůvěra ve vakcíny.
Magazín Politico poukazuje, že existuje přímá souvislost mezi podporou populistických stran, nedůvěrou v očkování a růstem nemocí jako jsou spalničky. Například v Belgii a Portugalsku, kde je podpora v populistické politiky slabá, je též nízká skepse k očkování. Naopak v Itálii, která se potýká s růstem případů spalniček, vládní populistické strany Hnutí pěti hvězd a Liga serveru se přímo vymezují proti povinnému očkování.
Konspirační teorie o tajné světovládě úzké skupiny lidí a nedůvěra v očkování jsou úzce propojeny. Odpůrci očkování se dívají na vakcíny s podezřením mimo jiné proto, že věří, že tímto způsobem tyto tajné elity je mohou skrytě ovládat a případně i likvidovat.
Oblíbenou konspirační teorií je též myšlenka, že teroristické útoky 11. září ve skutečnosti spáchala americká vláda, aby mohla prostřednictvím boje s terorismem kontrolovat svět. Myslí si to 24% populistů a 16% respondentů z řad obecně veřejnosti.
Jeden z pěti populistů (19%) si myslí, že lidstvo už uskutečnilo první kontakt s mimozemšťany, ale vlády – především ta americká – to nechtějí veřejnosti sdělit (u obecné veřejnosti je to 13%). 18% populistů si myslí, že nemoc AIDS byla cíleně vytvořena tajnou skupinou, aby v rámci kontroly obyvatelstva likvidovala lidi (v případě veřejné populace si to myslí jen 10% respondentů).
Vzhledem k tomu, že ti politici, kteří bývají jmenováni jako konspirativní populisté, jako je Donald Trump či Václav Klaus, jsou známi svými kritickými výroky na adresu globálního oteplování, je možná poněkud překvapivé, že jen 14% populistů si myslí, že globální oteplování je hoax. Je to jen o něco menší číslo než je tomu u obecné populace (10%).
Toto zjištění se zdá podporovat sociologické teorie, které upozorňují, že některé kontroverzní a radikální názory představitelů názorových proudů nemusí být rozšířené mezi běžnými zastánci těch názorových proudů. Podobně bývá zmiňována homosexualita, která i u běžné části zastánců konzervativního hnutí bývá přijímána ve větší míře než je to u vůdčích postav tohoto hnutí.
Ještě výraznější je tato stejná názorovost mezi populisty a obecnou populací u holocaustu. Jen 8% populistů a 6% obecné populace si myslí, že čísla mrtvých v holocaustu jsou nadsazená.
Související
Den D se blíží, ale volba Trump - Harrisová už běží. Expertka Patricková pro EZ řekla, co vyvolává zmatek u voličů
Britové a konspirační teorie: Jeden ze čtyř nevěří v pandemii, zpochybňuje se i teror v Londýně
Aktuálně se děje
včera
Astonomové odhalili nový meteorický roj. Přispěl k tomu i Čech
včera
Další změny v Plzni. Krčík odchází do Pardubic, Boháč posílí Artis Brno
včera
Schillerové zkritizoval rozpočet i Zeman. Připomněl zrušení superhrubé mzdy
včera
Prezidenta Pavla čeká cesta do Norska. Bude zastupovat Česko na pohřbu krále
včera
Policisté dokončili exhumaci ostatků Masaryka. Právo informovat si vyhradili žalobci
včera
Babiš se popasoval s kritikou návrhu rozpočtu. Je čas investovat, tvrdí premiér
včera
Německo nám v podstatě vyhlašuje válku, reaguje Lavrov na obvinění
včera
Postup do Evropské ligy a ještě tři posily. Do Plzně přišli Gabriel, Vavro a Pališčák
včera
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
včera
Babiš považuje Rusko za hrozbu. Premiér ujistil, že se lidé nemusí bát
včera
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
včera
Ministerstvo financí spustilo nový web k návratu EET
včera
Krakatoa se probudila. Letadla v Indonésii nemohou do vzduchu
včera
Za Brity se s norským králem rozloučí princ William. Dodrží se konvence
včera
Napětí v Íránu opět roste. Američané a Íránci na sebe opět útočili
včera
Witkoff a Kushner strávili tři hodiny s Putinem. Dnes budou jednat v Kyjevě
včera
Výhled počasí na další víkend. V Česku by mělo zapršet
5. září 2026 21:57
Sarah následuje Harryho a Meghan. Exmanželka Andrewa se má vrátit domů
5. září 2026 20:58
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
5. září 2026 19:51
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.
Zdroj: Jan Hrabě