Nejpopulárnější konspirační teorie. Které mýty vládnou světu?

Příznivci tzv. populistických stran ve větší míře než běžná populace věří konspiračním teoriím. Jaké jsou ale jejich neoblíbenější? To odhaluje průzkum společnosti YouGov z 19 zeměmi.

Nejvíce sdílená konspirační teorie mezi populisty je, že nějaká tajná skupina ve stylu Iluminátů bez vědomí většiny kontroluje svět. 40% respondentů mezi populisty věří v tuto teorii, pro porovnání, mezi obecnou populací má toto podezření 23% respondentů.

Že zrovna tato teorie právě nejvíce rezonuje v populistickým hnutí není příliš překvapivé. Populismus obecně charakterizuje nedůvěra vůči elitám. Populisté vykreslují trudný obraz mlčící majority, jejíž zájmy jsou podkopávány vlivnou minoritou. Co je tato minorita, bývá přizpůsobováno jednotlivým politickým tradicím. V USA se např. hovoří o tzv. „hlubokém státu (deep state)“, který ovládá americkou administrativu, v zemích EU bývá za tuto tajnou skupinu, která např. cíleně manipuluje s migračními toky, považován Brusel. Tyto teorie nejsou v nutném rozporu, naopak bývají v konspiračním korpusu zmiňovány pospolu.

Zvláště populární a dlouhodobá je představa, že svět řídí židovské finanční skupiny. Podezření, že kandidát na prezidenta, Karel Schwarzenberg, je členem těchto skupin, jmenovitě skupiny „klubu mocných“, Bilderbergu, hrálo roli v prezidentské volbě. Podobně u dalšího vyzyvatele prezidenta Miloše Zemana, Jiřího Drahoše, bylo zdůrazňováno jeho údajné členství v Římském klubu. U obou byli též zvýrazňovány vazby na konspirátory nenáviděného židovského finančníka George Sorose, který je jakousi neoficiální tvář bohatých židovských tajných organizací.  

Na druhém místě nejpopulárnějších konspiračních teorií se nachází temné a škodlivé účinky vakcín. Věří v to 27% populistů, u obecné populace je o 10% méně. Tato konspirační teorie má nejen politický efekt, ale i zdravotní. Napříč Evropou včetně ČR vlády rostou počty případů spalniček a dalších nemocí, které lze potlačit očkování. Podle odborníků významnou roli v tom hraje právě konspirační nedůvěra ve vakcíny.

Magazín Politico poukazuje, že existuje přímá souvislost mezi podporou populistických stran, nedůvěrou v očkování a růstem nemocí jako jsou spalničky. Například v Belgii a Portugalsku, kde je podpora v populistické politiky slabá, je též nízká skepse k očkování. Naopak v Itálii, která se potýká s růstem případů spalniček, vládní populistické strany Hnutí pěti hvězd a Liga serveru se přímo vymezují proti povinnému očkování.

Konspirační teorie o tajné světovládě úzké skupiny lidí a nedůvěra v očkování jsou úzce propojeny. Odpůrci očkování se dívají na vakcíny s podezřením mimo jiné proto, že věří, že tímto způsobem tyto tajné elity je mohou skrytě ovládat a případně i likvidovat.

Oblíbenou konspirační teorií je též myšlenka, že teroristické útoky 11. září ve skutečnosti spáchala americká vláda, aby mohla prostřednictvím boje s terorismem kontrolovat svět. Myslí si to 24% populistů a 16% respondentů z řad obecně veřejnosti.

Jeden z pěti populistů (19%) si myslí, že lidstvo už uskutečnilo první kontakt s mimozemšťany, ale vlády – především ta americká – to nechtějí veřejnosti sdělit (u obecné veřejnosti je to 13%). 18% populistů si myslí, že nemoc AIDS byla cíleně vytvořena tajnou skupinou, aby v rámci kontroly obyvatelstva likvidovala lidi (v případě veřejné populace si to myslí jen 10% respondentů).

Vzhledem k tomu, že ti politici, kteří bývají jmenováni jako konspirativní populisté, jako je Donald Trump či Václav Klaus, jsou známi svými kritickými výroky na adresu globálního oteplování, je možná poněkud překvapivé, že jen 14% populistů si myslí, že globální oteplování je hoax. Je to jen o něco menší číslo než je tomu u obecné populace (10%).

Toto zjištění se zdá podporovat sociologické teorie, které upozorňují, že některé kontroverzní a radikální názory představitelů názorových proudů nemusí být rozšířené mezi běžnými zastánci těch názorových proudů. Podobně bývá zmiňována homosexualita, která i u běžné části zastánců konzervativního hnutí bývá přijímána ve větší míře než je to u vůdčích postav tohoto hnutí.

Ještě výraznější je tato stejná názorovost mezi populisty a obecnou populací u holocaustu. Jen 8% populistů a 6% obecné populace si myslí, že čísla mrtvých v holocaustu jsou nadsazená.

Související

Více souvisejících

Konspirační teorie populismus Elitní klub Bilderberg

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

král Jindřich VIII.

Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku

Bylo 19. května roku 1536, když se v londýnském Toweru odehrála poprava. Na tom by nebylo až tak nic neobvyklého, kdyby se nejednalo o popravu královny, kterou navíc na popraviště dostal její vlastní manžel a král Jindřich VIII. Proč? A proč nechal o pár let později popravit i svou další ženu?

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy

V nedělním odpoledni a večeru pokračovalo dalšími čtyřmi zápasy hokejové mistrovství světa ve Švýcarsku. V „české“ skupině B ve Fribourgu byl k vidění nejprve severský duel mezi Švédskem a Dánskem. Především díky třem kanadským bodům Raymnoda a také díky premiérové trefě na MS Björcka si Švédové celkem v pohodě došli k jasnému vítězství 6:2. Tři kanadské body za tři góly si pak v této skupině připsal norský reprezentant Berglund, díky němuž tak pomohl Norsku k tomu, aby si Slovinci nepřipsali druhou výhru v řadě na turnaji poté, co v sobotu dokázali porazit Čechy. V rámci skupiny A se uskutečnil rakousko-uherský souboj, v němž i přes rakouský profesorský hokej nakonec naši jižní sousedé potvrdili roli favorita. Večer si pak v této skupině poradili Lotyši s Němci.

včera

Čína, ilustrační fotografie

Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby

Pohraniční město Suej-fen-che, které leží v ekonomicky oslabené průmyslové oblasti na severovýchodě Číny, se stalo mikrokosmem vyvíjejících se obchodních vztahů mezi Pekingem a Moskvou. Od vypuknutí plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a následného prohlášení obou lídrů o partnerství bez hranic se vazby mezi oběma státy výrazně prohloubily. Bilaterální obchod dosahuje rekordních maxim, což vyvolává nevoli západních představitelů, kteří Peking obviňují z poskytování ekonomické záchranné sítě pro Moskvu. Čína však západní sankce odmítá s tím, že neodpovídají mezinárodnímu právu, a trvá na tom, že běžná spolupráce mezi čínskými a ruskými podniky by neměla být omezována.

včera

Ilustrační foto

Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy

Klimatický fenomén El Niño se v Tichém oceánu formuje výrazně rychleji, než vědci původně předpokládali. Podle nejnovější aktualizace Centra pro předpověď klimatu (CPC), které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), navíc rapidně rostou šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy dosáhnout historické síly. Meteorologové v této souvislosti podle CNN hovoří o možnosti vzniku vzácného takzvaného super El Niña, přičemž pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, je aktuálně odhadována na 66 procent.

Aktualizováno včera

včera

WHO

WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyjádřil hluboké znepokojení nad rozsahem a rychlostí, s jakou se šíří nová epidemie eboly v Demokratické republice Kongo. Od začátku nynějšího propuknutí nákazy úřady v zemi zaznamenaly již nejméně 500 podezřelých případů a 130 úmrtí. V severovýchodní konžské provincii Ituri bylo laboratorně potvrzeno 30 případů, přičemž nákaza pronikla i do ugandského hlavního města Kampala, kde byl potvrzen jeden případ a jedno úmrtí. Pozitivní test měl také jeden občan Spojených států, který byl následně přepraven k léčbě do Německa.

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje

V konžské provincii Ituri vyvolal návrat eboly vlnu paniky mezi místními obyvateli, kteří se obávají jak samotného šíření nemoci, tak drtivých ekonomických dopadů. K nové epidemii dochází téměř šest let poté, co v tomto regionu skončilo předchozí šíření nákazy. Lidé v hornických městech i větších centrech o hrozbě neustále diskutují ve veřejné dopravě i barech, přičemž situaci dramaticky zhoršuje fakt, že pro aktuální kmen Bundibugyo neexistuje schválená očkovací látka.

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví

Epidemie eboly, která si v Demokratické republice Kongo vyžádala již nejméně 131 lidských životů, se možná šíří mnohem rychleji, než se původně předpokládalo. Varování v úterý vydala zástupkyně Světové zdravotnické organizace (WHO) doktorka Anne Ancia. Podle jejích slov se s postupujícím vyšetřováním ukazuje, že se nákaza stihla rozšířit do dalších oblastí. V Demokratické republice Kongo úřady k úternímu dni evidují již více než 513 podezřelých případů, přičemž jedno úmrtí na tuto chorobu potvrdila také sousední Uganda.

včera

Ropná rafinerie

Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy

Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy až do poloviny června. K tomuto rozhodnutí došlo během pondělního zasedání ministrů financí zemí G7 v Paříži, přičemž evropské spojence Washingtonu tento krok překvapil. Evropská komise a představitelé Kyjeva totiž dlouhodobě naléhají na USA, aby platnost sankcí obnovily a omezily tak válečné příjmy ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Brexit, ilustrační foto

V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU

Debata o brexitu a možném návratu Spojeného království do Evropské unie se vrací do popředí britské politiky v době značné vnitropolitické nestability. Bývalý ministr zdravotnictví Wes Streeting, který rezignoval kvůli nedostatku důvěry v premiéra Keira Starmera, o víkendu prohlásil, že odchod z unie byl katastrofální chybou. Podle jeho slov brexit zanechal zemi méně bohatou a s menším vlivem než kdykoli před průmyslovou revolucí. Streeting vyzval k vytvoření nového speciálního vztahu s unií s tím, že budoucnost Británie leží v Evropě a jednoho dne i zpět v evropském bloku.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán

Americký prezident Donald Trump oznámil odložení plánovaného vojenského úderu na Írán, který se měl uskutečnit v nejbližších hodinách. Důvodem tohoto kroku jsou nová vyjednávání vyvolaná nejnovějším íránským návrhem na definitivní ukončení války na Blízkém východě. Šéf Bílého domu uvedl, že ho o odklad útoku požádali lídři několika zemí Perského zálivu, konkrétně Kataru, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Podle něj existuje šance na dosažení dohody, která by byla pro Washington přijatelná a zabránila by Teheránu v získání jaderné zbraně. Trump nicméně nařídil armádním velitelům, aby byli připraveni zahájit rozsáhlý útok na Írán v případě okamžitého rozkazu.

včera

Afghanistán

Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru

V afghánské provincii Gór se za úsvitu shromažďují stovky mužů na prašném náměstí v Čagčaránu. Lemují krajnici s nadějí, že jim někdo nabídne jakoukoli práci, která rozhodne o tom, zda se jejich rodiny ten den najedí. Pravděpodobnost úspěchu je však velmi nízká. Pětatřicetiletý Juma Khan našel za posledních šest týdnů práci pouze na tři dny, přičemž denní výdělek se pohyboval mezi 150 až 200 afghání. Jeho děti šly spát tři noci po sobě hladové a manželka i potomci plakali, načež musel poprosit souseda o peníze na mouku. Žije v neustálém strachu, že jeho rodina zemře hlady.

včera

Aktualizováno 18. května 2026 23:02

MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3

Po sobotní nevídané blamáži se Slovinskem, se kterým Češi poprvé v historii MS prohráli 2:3 po prodloužení, má parta trenéra Radima Rulíka jasný cíl. Odčinit tuto nečekanou porážku a naopak navázat na předešlou výhru s Dánskem. Češi se vrátili ke své původní základní sestavě ze zápasu s Dánskem, a tak se do ní vrací útočník Matěj Blümel. Oproti duelu se Slovinskem naopak zůstal mimo sestavu Jan Mandát a chyběl i Michal Kempný. V brance se objevil Josef Kořenář. Česko nakonec Švédy porazilo 4:3.

Zdroj: David Holub

Další zprávy