Nejpopulárnější konspirační teorie. Které mýty vládnou světu?

Příznivci tzv. populistických stran ve větší míře než běžná populace věří konspiračním teoriím. Jaké jsou ale jejich neoblíbenější? To odhaluje průzkum společnosti YouGov z 19 zeměmi.

Deník Shopaholičky

Nejvíce sdílená konspirační teorie mezi populisty je, že nějaká tajná skupina ve stylu Iluminátů bez vědomí většiny kontroluje svět. 40% respondentů mezi populisty věří v tuto teorii, pro porovnání, mezi obecnou populací má toto podezření 23% respondentů.

Že zrovna tato teorie právě nejvíce rezonuje v populistickým hnutí není příliš překvapivé. Populismus obecně charakterizuje nedůvěra vůči elitám. Populisté vykreslují trudný obraz mlčící majority, jejíž zájmy jsou podkopávány vlivnou minoritou. Co je tato minorita, bývá přizpůsobováno jednotlivým politickým tradicím. V USA se např. hovoří o tzv. „hlubokém státu (deep state)“, který ovládá americkou administrativu, v zemích EU bývá za tuto tajnou skupinu, která např. cíleně manipuluje s migračními toky, považován Brusel. Tyto teorie nejsou v nutném rozporu, naopak bývají v konspiračním korpusu zmiňovány pospolu.

Zvláště populární a dlouhodobá je představa, že svět řídí židovské finanční skupiny. Podezření, že kandidát na prezidenta, Karel Schwarzenberg, je členem těchto skupin, jmenovitě skupiny „klubu mocných“, Bilderbergu, hrálo roli v prezidentské volbě. Podobně u dalšího vyzyvatele prezidenta Miloše Zemana, Jiřího Drahoše, bylo zdůrazňováno jeho údajné členství v Římském klubu. U obou byli též zvýrazňovány vazby na konspirátory nenáviděného židovského finančníka George Sorose, který je jakousi neoficiální tvář bohatých židovských tajných organizací.  

Na druhém místě nejpopulárnějších konspiračních teorií se nachází temné a škodlivé účinky vakcín. Věří v to 27% populistů, u obecné populace je o 10% méně. Tato konspirační teorie má nejen politický efekt, ale i zdravotní. Napříč Evropou včetně ČR vlády rostou počty případů spalniček a dalších nemocí, které lze potlačit očkování. Podle odborníků významnou roli v tom hraje právě konspirační nedůvěra ve vakcíny.

Magazín Politico poukazuje, že existuje přímá souvislost mezi podporou populistických stran, nedůvěrou v očkování a růstem nemocí jako jsou spalničky. Například v Belgii a Portugalsku, kde je podpora v populistické politiky slabá, je též nízká skepse k očkování. Naopak v Itálii, která se potýká s růstem případů spalniček, vládní populistické strany Hnutí pěti hvězd a Liga serveru se přímo vymezují proti povinnému očkování.

Konspirační teorie o tajné světovládě úzké skupiny lidí a nedůvěra v očkování jsou úzce propojeny. Odpůrci očkování se dívají na vakcíny s podezřením mimo jiné proto, že věří, že tímto způsobem tyto tajné elity je mohou skrytě ovládat a případně i likvidovat.

Oblíbenou konspirační teorií je též myšlenka, že teroristické útoky 11. září ve skutečnosti spáchala americká vláda, aby mohla prostřednictvím boje s terorismem kontrolovat svět. Myslí si to 24% populistů a 16% respondentů z řad obecně veřejnosti.

Jeden z pěti populistů (19%) si myslí, že lidstvo už uskutečnilo první kontakt s mimozemšťany, ale vlády – především ta americká – to nechtějí veřejnosti sdělit (u obecné veřejnosti je to 13%). 18% populistů si myslí, že nemoc AIDS byla cíleně vytvořena tajnou skupinou, aby v rámci kontroly obyvatelstva likvidovala lidi (v případě veřejné populace si to myslí jen 10% respondentů).

Vzhledem k tomu, že ti politici, kteří bývají jmenováni jako konspirativní populisté, jako je Donald Trump či Václav Klaus, jsou známi svými kritickými výroky na adresu globálního oteplování, je možná poněkud překvapivé, že jen 14% populistů si myslí, že globální oteplování je hoax. Je to jen o něco menší číslo než je tomu u obecné populace (10%).

Toto zjištění se zdá podporovat sociologické teorie, které upozorňují, že některé kontroverzní a radikální názory představitelů názorových proudů nemusí být rozšířené mezi běžnými zastánci těch názorových proudů. Podobně bývá zmiňována homosexualita, která i u běžné části zastánců konzervativního hnutí bývá přijímána ve větší míře než je to u vůdčích postav tohoto hnutí.

Ještě výraznější je tato stejná názorovost mezi populisty a obecnou populací u holocaustu. Jen 8% populistů a 6% obecné populace si myslí, že čísla mrtvých v holocaustu jsou nadsazená.

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Konspirační teorie populismus Elitní klub Bilderberg

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 5 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy