Nejpopulárnější konspirační teorie. Které mýty vládnou světu?

Příznivci tzv. populistických stran ve větší míře než běžná populace věří konspiračním teoriím. Jaké jsou ale jejich neoblíbenější? To odhaluje průzkum společnosti YouGov z 19 zeměmi.

Nejvíce sdílená konspirační teorie mezi populisty je, že nějaká tajná skupina ve stylu Iluminátů bez vědomí většiny kontroluje svět. 40% respondentů mezi populisty věří v tuto teorii, pro porovnání, mezi obecnou populací má toto podezření 23% respondentů.

Že zrovna tato teorie právě nejvíce rezonuje v populistickým hnutí není příliš překvapivé. Populismus obecně charakterizuje nedůvěra vůči elitám. Populisté vykreslují trudný obraz mlčící majority, jejíž zájmy jsou podkopávány vlivnou minoritou. Co je tato minorita, bývá přizpůsobováno jednotlivým politickým tradicím. V USA se např. hovoří o tzv. „hlubokém státu (deep state)“, který ovládá americkou administrativu, v zemích EU bývá za tuto tajnou skupinu, která např. cíleně manipuluje s migračními toky, považován Brusel. Tyto teorie nejsou v nutném rozporu, naopak bývají v konspiračním korpusu zmiňovány pospolu.

Zvláště populární a dlouhodobá je představa, že svět řídí židovské finanční skupiny. Podezření, že kandidát na prezidenta, Karel Schwarzenberg, je členem těchto skupin, jmenovitě skupiny „klubu mocných“, Bilderbergu, hrálo roli v prezidentské volbě. Podobně u dalšího vyzyvatele prezidenta Miloše Zemana, Jiřího Drahoše, bylo zdůrazňováno jeho údajné členství v Římském klubu. U obou byli též zvýrazňovány vazby na konspirátory nenáviděného židovského finančníka George Sorose, který je jakousi neoficiální tvář bohatých židovských tajných organizací.  

Na druhém místě nejpopulárnějších konspiračních teorií se nachází temné a škodlivé účinky vakcín. Věří v to 27% populistů, u obecné populace je o 10% méně. Tato konspirační teorie má nejen politický efekt, ale i zdravotní. Napříč Evropou včetně ČR vlády rostou počty případů spalniček a dalších nemocí, které lze potlačit očkování. Podle odborníků významnou roli v tom hraje právě konspirační nedůvěra ve vakcíny.

Magazín Politico poukazuje, že existuje přímá souvislost mezi podporou populistických stran, nedůvěrou v očkování a růstem nemocí jako jsou spalničky. Například v Belgii a Portugalsku, kde je podpora v populistické politiky slabá, je též nízká skepse k očkování. Naopak v Itálii, která se potýká s růstem případů spalniček, vládní populistické strany Hnutí pěti hvězd a Liga serveru se přímo vymezují proti povinnému očkování.

Konspirační teorie o tajné světovládě úzké skupiny lidí a nedůvěra v očkování jsou úzce propojeny. Odpůrci očkování se dívají na vakcíny s podezřením mimo jiné proto, že věří, že tímto způsobem tyto tajné elity je mohou skrytě ovládat a případně i likvidovat.

Oblíbenou konspirační teorií je též myšlenka, že teroristické útoky 11. září ve skutečnosti spáchala americká vláda, aby mohla prostřednictvím boje s terorismem kontrolovat svět. Myslí si to 24% populistů a 16% respondentů z řad obecně veřejnosti.

Jeden z pěti populistů (19%) si myslí, že lidstvo už uskutečnilo první kontakt s mimozemšťany, ale vlády – především ta americká – to nechtějí veřejnosti sdělit (u obecné veřejnosti je to 13%). 18% populistů si myslí, že nemoc AIDS byla cíleně vytvořena tajnou skupinou, aby v rámci kontroly obyvatelstva likvidovala lidi (v případě veřejné populace si to myslí jen 10% respondentů).

Vzhledem k tomu, že ti politici, kteří bývají jmenováni jako konspirativní populisté, jako je Donald Trump či Václav Klaus, jsou známi svými kritickými výroky na adresu globálního oteplování, je možná poněkud překvapivé, že jen 14% populistů si myslí, že globální oteplování je hoax. Je to jen o něco menší číslo než je tomu u obecné populace (10%).

Toto zjištění se zdá podporovat sociologické teorie, které upozorňují, že některé kontroverzní a radikální názory představitelů názorových proudů nemusí být rozšířené mezi běžnými zastánci těch názorových proudů. Podobně bývá zmiňována homosexualita, která i u běžné části zastánců konzervativního hnutí bývá přijímána ve větší míře než je to u vůdčích postav tohoto hnutí.

Ještě výraznější je tato stejná názorovost mezi populisty a obecnou populací u holocaustu. Jen 8% populistů a 6% obecné populace si myslí, že čísla mrtvých v holocaustu jsou nadsazená.

Související

Více souvisejících

Konspirační teorie ,  populismus ,  Elitní klub Bilderberg

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

včera

Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude

Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy