Příznivci tzv. populistických stran ve větší míře než běžná populace věří konspiračním teoriím. Jaké jsou ale jejich neoblíbenější? To odhaluje průzkum společnosti YouGov z 19 zeměmi.
Nejvíce sdílená konspirační teorie mezi populisty je, že nějaká tajná skupina ve stylu Iluminátů bez vědomí většiny kontroluje svět. 40% respondentů mezi populisty věří v tuto teorii, pro porovnání, mezi obecnou populací má toto podezření 23% respondentů.
Že zrovna tato teorie právě nejvíce rezonuje v populistickým hnutí není příliš překvapivé. Populismus obecně charakterizuje nedůvěra vůči elitám. Populisté vykreslují trudný obraz mlčící majority, jejíž zájmy jsou podkopávány vlivnou minoritou. Co je tato minorita, bývá přizpůsobováno jednotlivým politickým tradicím. V USA se např. hovoří o tzv. „hlubokém státu (deep state)“, který ovládá americkou administrativu, v zemích EU bývá za tuto tajnou skupinu, která např. cíleně manipuluje s migračními toky, považován Brusel. Tyto teorie nejsou v nutném rozporu, naopak bývají v konspiračním korpusu zmiňovány pospolu.
Zvláště populární a dlouhodobá je představa, že svět řídí židovské finanční skupiny. Podezření, že kandidát na prezidenta, Karel Schwarzenberg, je členem těchto skupin, jmenovitě skupiny „klubu mocných“, Bilderbergu, hrálo roli v prezidentské volbě. Podobně u dalšího vyzyvatele prezidenta Miloše Zemana, Jiřího Drahoše, bylo zdůrazňováno jeho údajné členství v Římském klubu. U obou byli též zvýrazňovány vazby na konspirátory nenáviděného židovského finančníka George Sorose, který je jakousi neoficiální tvář bohatých židovských tajných organizací.
Na druhém místě nejpopulárnějších konspiračních teorií se nachází temné a škodlivé účinky vakcín. Věří v to 27% populistů, u obecné populace je o 10% méně. Tato konspirační teorie má nejen politický efekt, ale i zdravotní. Napříč Evropou včetně ČR vlády rostou počty případů spalniček a dalších nemocí, které lze potlačit očkování. Podle odborníků významnou roli v tom hraje právě konspirační nedůvěra ve vakcíny.
Magazín Politico poukazuje, že existuje přímá souvislost mezi podporou populistických stran, nedůvěrou v očkování a růstem nemocí jako jsou spalničky. Například v Belgii a Portugalsku, kde je podpora v populistické politiky slabá, je též nízká skepse k očkování. Naopak v Itálii, která se potýká s růstem případů spalniček, vládní populistické strany Hnutí pěti hvězd a Liga serveru se přímo vymezují proti povinnému očkování.
Konspirační teorie o tajné světovládě úzké skupiny lidí a nedůvěra v očkování jsou úzce propojeny. Odpůrci očkování se dívají na vakcíny s podezřením mimo jiné proto, že věří, že tímto způsobem tyto tajné elity je mohou skrytě ovládat a případně i likvidovat.
Oblíbenou konspirační teorií je též myšlenka, že teroristické útoky 11. září ve skutečnosti spáchala americká vláda, aby mohla prostřednictvím boje s terorismem kontrolovat svět. Myslí si to 24% populistů a 16% respondentů z řad obecně veřejnosti.
Jeden z pěti populistů (19%) si myslí, že lidstvo už uskutečnilo první kontakt s mimozemšťany, ale vlády – především ta americká – to nechtějí veřejnosti sdělit (u obecné veřejnosti je to 13%). 18% populistů si myslí, že nemoc AIDS byla cíleně vytvořena tajnou skupinou, aby v rámci kontroly obyvatelstva likvidovala lidi (v případě veřejné populace si to myslí jen 10% respondentů).
Vzhledem k tomu, že ti politici, kteří bývají jmenováni jako konspirativní populisté, jako je Donald Trump či Václav Klaus, jsou známi svými kritickými výroky na adresu globálního oteplování, je možná poněkud překvapivé, že jen 14% populistů si myslí, že globální oteplování je hoax. Je to jen o něco menší číslo než je tomu u obecné populace (10%).
Toto zjištění se zdá podporovat sociologické teorie, které upozorňují, že některé kontroverzní a radikální názory představitelů názorových proudů nemusí být rozšířené mezi běžnými zastánci těch názorových proudů. Podobně bývá zmiňována homosexualita, která i u běžné části zastánců konzervativního hnutí bývá přijímána ve větší míře než je to u vůdčích postav tohoto hnutí.
Ještě výraznější je tato stejná názorovost mezi populisty a obecnou populací u holocaustu. Jen 8% populistů a 6% obecné populace si myslí, že čísla mrtvých v holocaustu jsou nadsazená.
Související
Den D se blíží, ale volba Trump - Harrisová už běží. Expertka Patricková pro EZ řekla, co vyvolává zmatek u voličů
Britové a konspirační teorie: Jeden ze čtyř nevěří v pandemii, zpochybňuje se i teror v Londýně
Konspirační teorie , populismus , Elitní klub Bilderberg
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 1 hodinou
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 1 hodinou
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 2 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 2 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 5 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.
Zdroj: Libor Novák