Anna z Foix. Žena, která vyřešila velké historické manželské trable

Vládnout kacířskému království, jak se českému státu s převahou utrakvistů v Evropě říkalo, nebyl pro žádný med. Kromě množství sporů, které král-katolík měl s utrakvistickou většinou, ho snad ještě více trápila diplomatická izolace Čech. Ta měla, kromě řady politických dopadů, neblahý vliv i na jeho manželský život. Poměrně dlouho a komplikovaně si totiž musel hledat manželku. První pokus proběhl s hlohovskou kněžnou Barborou Braniborskou, ovdovělou 12 letou dcerou mocného Albrechta Achilla z rodu Hohenzollernů.

Zpočátku to byl velice lukrativní sňatek, protože by Alžběta mohla Vladislavovi přinést jako věno Hlohovsko, tento plán ale záhy padl. Konkurenční český král Matýáš Korvín si totiž Hlohovsko přisvojil jako odumřelé léno. A bez něj se z lukrativní dědičky stala chudá a nevýznamná partie. Jenomže sňatek už byl uzavřen (byť v zastoupení) a papež ho nechtěl anulovat. Nešlo přitom ani tak o morálku a starost o neblahou Alžbětu, která skončila bez věna i bez manžela, jako o čistě praktické důvody. Papežství bylo na straně Matyáše Korvína a král kacířů nebyl v Římě zrovna v oblibě.

Situaca byla o něco lepší po smrti Matyáše Korvína. Vladislav byl zvolen na uprázdněný uherský trůn a aby svým nárokům dodal legitimitu, vzal si i vdovu po Matyášovi, Beatrix Neapolskou. Drobný problém byl v tom, že papež ještě stále nezrušil předchozí manželství a tak bylo manželství z hlediska církevního práva neplatné.

Navíc byla Beatrix už v pokročilém věku a vzhledem k tomu, že potomka nebyla s to zplodit ani v mladém věku, naděje na porod Vladislavova dědice byla minimální. Naštěstí po Korvínově smrti se začaly Vladislavovy vztahy s papežem zlepšovat a v roce 1500 tak papež zrušil obě dosavadní manželství – jedno pro nenaplnění a druhé pro bezdětnost.

Jenomže král kacířů, který se navíc ukázal v manželství jako navýsost nespolehlivý, to nebyla zrovna dobrá partie. Nakonec se ale Jagellonci podařilo ulovit alespoň příbuznou francouzského krále – Annu z Foix. Věno nebylo kdovíjaké, ale obnovit alianci, která fungovala už za Jiří z Poděbrad a kterou spojoval hlavně problematický vztah k papeži, se hodilo. Vladislav si patrně nemohl vybrat lépe.

Podle dobových zpráv šlo v podstatě o idylické manželství, přestože Anna z Foix nebyla zrovna žádnou krasavicí. Za to byla dobrou manželkou a podle všeho i velmi dobrou správkyní královy domácnosti. A hlavně  splnila to nejdůležitější – porodila potomky. Nejprve dceru, která byla velice rychle zaslíbena Habsburkům (a právě tento sňatek se stal právním základem pro pozdější nástup Habsburků na český trůn) a nedlouho poté, co se Vladislav zotavil z mrtvice i vytouženého dědice Ladislava.

Porod to byl komplikovaný, Ladislav se narodil předčasně a lékařům se ho podařilo zachránit jen tím, že ho udržovali v teple pomocí čerstvě vykuchaných prasečích vnitřností. Anna nakonec náročný porod nepřežila. Vladislav Jagelonský poté upadl do deprese  a dlouhou dobu nechtěl ani vycházet do společnosti.

Ještě několik let potom Bohuslav Hasištejnský píše, že je král během návštěvy Prahy skleslý a depresivní. Vladislav se sice poté ještě z depresí jakž takž zotavil, ale opravdové štěstí jaké zažíval s Annou z Foix se už neopakovalo.