Neznámé střípky minulosti: Před 330 lety se narodil Gelasius Dobner, první český moderní historik

Gelasius Dobner přišel na svět předposledního květnového dne roku 1719. Jeho otcem byl pražský truhlář Josef Dobner, matka Marie Anna Dobnerová, rozená Schäfflerová. Vzdělání získal u jezuitů a piaristů. Po absolvování teologie a filozofie se stal učitelem na vídeňském piaristickém gymnáziu. Později vyučoval na jiných piaristických gymnáziích, až nakonec od roku 1752 vedl piaristické gymnázium v Praze. Právě tehdy se začal věnovat soustavnějšímu studiu starých písemných pramenů.

Do dějin české historiografie se Gelasius Dobner zapsal především svým kritickým komentářem ke Kronice české Václava Hájka z Libočan. Tím položil základy modernímu kritickému dějepisectví. Hájkova kronika je plná nepravd a nepřesností, její autor si při psaní často vymýšlel. V knize Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví od Františka Kutnara a Jaroslava Marka bychom se o tomto díle a jeho autorovi mohli dočíst:

„Hájek mnohé z minulosti neznal, nebo špatně a povrchně, dokumenty četl nedbale, překládal a vykládal je bez porozumění a libovolně, jeho mravní stanovisko bylo nepevné a laxní. Proto když se dějepisec těchto zásad a obzorů setkal s novodobou vědeckou kritikou, která na něj přiložila měřítko přísné historické objektivity a etické neúchylnosti, musel se jí Hájek zjevit jako vědomý lhář a falzifikátor, jako největší škůdce českých dějin.“

Přesto se však Hájkova kronika již krátce po svém vydání v roce 1541 stala oblíbeným čtením. Odkazováno na ní bylo také například v době národního obrození, kdy byl zdůrazňován zejména její vlastenecký charakter.

Studiu Kroniky české Václava Hájka z Libočan se věnoval Gelasius Dobner na popud českých stavů. K dílu sepsal velmi obsáhlý poznámkový a kritický komentář, přičemž vycházel z několikaletého studia nejrůznějších písemných pramenů. Rovněž jsou zde patrné výborné Dobnerovy znalosti české historie. Mezi lety 1761 až 1786 tak vyšlo celkem šest dílů obsáhlé řady s názvem „Wenceslai Hagek a Liboczan Annales Bohemorum“, tedy Dobnerova kritika. Dílo zůstalo nedokončeno – Dobner při svém rozboru došel pouze k roku 1198.

Gelasius Dobner byl tedy vůbec prvním člověkem, který Hájkovo dílo zpochybnil. To rozpoutalo nejen bouřlivou diskuzi tehdejších historiků (kdy mnoho z nich Dobnera odsoudilo), ale také přispělo k novému kritickému přístupu k písemným pramenům.

Hned v prvním díle své kritiky Hájkovy kroniky se Dobner věnoval například počátkům českého národa, přičemž tvrdil, že praotec Čech je pouhou bájnou postavou a nikoliv skutečnou historickou osobností. Právě za tuto poznámku byl Gelasius Dobner svými současníky velmi kritizován a osočován takřka ze zrady českého národa.

Kromě kritiky Hájkovy kroniky se z pera Gelasia Dobnera dodnes dochovaly poznámky k počátkům křesťanství v Čechách, k cyrilici a hlaholici, k českému překladu Bible nebo k povýšení Moravy na markrabství.

Gelasius Dobner zemřel dne 24. května roku 1790 v Praze, kde je na Olšanských hřbitovech pochován.