Život jako z telenovely: Paličatá Eva z Rožmberka skončila chudá a opuštěná

Renesanční šlechtična Eva z Rožmberka se do dějin zapsala především svou tvrdohlavostí. Když se zamilovala do italského hraběte, její rodina se k ní obrátila zády. V očích církve byla navíc takřka kacířkou.

Eva z Rožmberka se narodila dne 12. dubna roku 1537. Jejím otcem byl Jošt III. z Rožmberka, její matka rakouská šlechtična Anna z Rogendorfu. Bratry Evy byli Petr Vok a Vilém z Rožmberka. Jošt III. z Rožmberka se proslavil zejména účastí v tažení Ferdinanda I. Habsburského proti Turkům.

O životě Evy z Rožmberka se nedochovalo mnoho informací. Ovšem ze známých pramenů je patrné, že šlechtična byla tak trochu paličatá.

Když bylo Evě 26 let, provdala se za o dvacet let staršího Mikuláše Zrinského ze Serynu. Ten byl významným chorvatským a uherským vojevůdcem, který úspěšně bojoval proti Turkům. Za pomoc císařské armádě roku 1542 u Pešti mu byl udělen titul bána. Když si dne 19. září roku 1564 bral Evu z Rožmberka, byl vdovcem se třinácti dětmi. Po velkolepé svatbě na zámku v Jindřichově Hradci se Eva se svým manželem odstěhovala do Chorvatska, kde však pobyla pouhé dva roky. Mikuláše v září roku 1566 totiž Turci zajali a popravili.

Tehdy měla Eva již dvě děti, se kterými se vydala zpět do Čech. Nový domov našla u svého bratra Petra Voka v Bechyni. Zde žila vdova až do roku 1578, kdy se 16. září znovu provdala, a opět za cizince. Jejím druhým mužem se stal italský hrabě Paolo de Gassoldo. Jejich lásce nebylo zrovna přáno, o čemž svědčí i fakt, že na obřad nedorazilo žádné Evino příbuzenstvo.

Na tehdejší dobu bylo navíc velmi neobvyklé, aby se žena vdala až do daleké Itálie. Záměr Evy z Rožmberka vzít si italského šlechtice tak byl vnímán jako nerozvážnost, mnozí tento sňatek dokonce odsuzovali. Také se nejednalo o žádný sňatek z rozumu, jako bylo zvykem, ale pravděpodobně z lásky. Eva zřejmě svého manžela ovšem moc neznala, nevěděla o jeho majetkových poměrech ani o jeho původu. Celá rožmberská rodina se domnívala (a jistě trochu oprávněně), že chudý italský šlechtic si dělá zálusk na majetek bohaté české šlechtičny. Marně však Evu přemlouvala, aby si Itala nebrala. Jako vdova se však již Eva z Rožmberka mohla sama svobodně rozhodnout, koho si vezme. A to také udělala.

Po příjezdu do italské Mantovy se ukázalo, že Rožmberkové se moc nemýlili - Paolo de Gassoldo skutečně neměl téměř žádný majetek. Nějaký čas se manželům dařilo, už díky Evině věnu, které bylo třicet tisíc míšeňských kop. Pár však neuměl hospodařit s penězi, což se mu vymstilo. Eva proto i s italským manželem několikrát přijela do Čech, aby své bratry požádala o jistý finanční obnos, pokaždé však neúspěšně. Vypočítaví manželé neváhali alespoň na krumlovském zámku žít za peníze Rožmberků. A protože nebyli nijak skromní, přestali zde být vítanými hosty. Po návratu do Itálie se Evě čím dál častěji stýskalo po domově v Čechách, a především po luxusu a bohatství.

Život s chudým Italem jí omrzel, navíc se trápila skutečností, že si svou nerozvážností znepřátelila svou rodinu. K tomu se přidaly další problémy. V očích katolické církve byla Eva takřka kacířkou. Vyrůstala sice v katolické rodině, ovšem když si vzala Mikuláše Zrinského, vyznávala luteránskou víru. Druhý manžel však Evu přiměl přestoupit zpět ke katolictví. Proto není divu, že se Eva z Rožmberka ocitla v hledáčku italské inkvizice a byla v Mantově pozorně sledována. V Mantově nakonec zklamaná šlechtična v roce 1591 zemřela. Místo jejího posledního odpočinku není známé.

Související

Více souvisejících

Rožmberkové Eva z Rožmberka historie

Aktuálně se děje

před 21 minutami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy