Život jako z telenovely: Paličatá Eva z Rožmberka skončila chudá a opuštěná

Renesanční šlechtična Eva z Rožmberka se do dějin zapsala především svou tvrdohlavostí. Když se zamilovala do italského hraběte, její rodina se k ní obrátila zády. V očích církve byla navíc takřka kacířkou.

Eva z Rožmberka se narodila dne 12. dubna roku 1537. Jejím otcem byl Jošt III. z Rožmberka, její matka rakouská šlechtična Anna z Rogendorfu. Bratry Evy byli Petr Vok a Vilém z Rožmberka. Jošt III. z Rožmberka se proslavil zejména účastí v tažení Ferdinanda I. Habsburského proti Turkům.

O životě Evy z Rožmberka se nedochovalo mnoho informací. Ovšem ze známých pramenů je patrné, že šlechtična byla tak trochu paličatá.

Když bylo Evě 26 let, provdala se za o dvacet let staršího Mikuláše Zrinského ze Serynu. Ten byl významným chorvatským a uherským vojevůdcem, který úspěšně bojoval proti Turkům. Za pomoc císařské armádě roku 1542 u Pešti mu byl udělen titul bána. Když si dne 19. září roku 1564 bral Evu z Rožmberka, byl vdovcem se třinácti dětmi. Po velkolepé svatbě na zámku v Jindřichově Hradci se Eva se svým manželem odstěhovala do Chorvatska, kde však pobyla pouhé dva roky. Mikuláše v září roku 1566 totiž Turci zajali a popravili.

Tehdy měla Eva již dvě děti, se kterými se vydala zpět do Čech. Nový domov našla u svého bratra Petra Voka v Bechyni. Zde žila vdova až do roku 1578, kdy se 16. září znovu provdala, a opět za cizince. Jejím druhým mužem se stal italský hrabě Paolo de Gassoldo. Jejich lásce nebylo zrovna přáno, o čemž svědčí i fakt, že na obřad nedorazilo žádné Evino příbuzenstvo.

Na tehdejší dobu bylo navíc velmi neobvyklé, aby se žena vdala až do daleké Itálie. Záměr Evy z Rožmberka vzít si italského šlechtice tak byl vnímán jako nerozvážnost, mnozí tento sňatek dokonce odsuzovali. Také se nejednalo o žádný sňatek z rozumu, jako bylo zvykem, ale pravděpodobně z lásky. Eva zřejmě svého manžela ovšem moc neznala, nevěděla o jeho majetkových poměrech ani o jeho původu. Celá rožmberská rodina se domnívala (a jistě trochu oprávněně), že chudý italský šlechtic si dělá zálusk na majetek bohaté české šlechtičny. Marně však Evu přemlouvala, aby si Itala nebrala. Jako vdova se však již Eva z Rožmberka mohla sama svobodně rozhodnout, koho si vezme. A to také udělala.

Po příjezdu do italské Mantovy se ukázalo, že Rožmberkové se moc nemýlili - Paolo de Gassoldo skutečně neměl téměř žádný majetek. Nějaký čas se manželům dařilo, už díky Evině věnu, které bylo třicet tisíc míšeňských kop. Pár však neuměl hospodařit s penězi, což se mu vymstilo. Eva proto i s italským manželem několikrát přijela do Čech, aby své bratry požádala o jistý finanční obnos, pokaždé však neúspěšně. Vypočítaví manželé neváhali alespoň na krumlovském zámku žít za peníze Rožmberků. A protože nebyli nijak skromní, přestali zde být vítanými hosty. Po návratu do Itálie se Evě čím dál častěji stýskalo po domově v Čechách, a především po luxusu a bohatství.

Život s chudým Italem jí omrzel, navíc se trápila skutečností, že si svou nerozvážností znepřátelila svou rodinu. K tomu se přidaly další problémy. V očích katolické církve byla Eva takřka kacířkou. Vyrůstala sice v katolické rodině, ovšem když si vzala Mikuláše Zrinského, vyznávala luteránskou víru. Druhý manžel však Evu přiměl přestoupit zpět ke katolictví. Proto není divu, že se Eva z Rožmberka ocitla v hledáčku italské inkvizice a byla v Mantově pozorně sledována. V Mantově nakonec zklamaná šlechtična v roce 1591 zemřela. Místo jejího posledního odpočinku není známé.

Související

Více souvisejících

Rožmberkové Eva z Rožmberka historie

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

před 3 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

před 4 hodinami

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 9 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 10 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy