O tzv. „válečných hrách“ NATO z roku 1983 se příliš neví. Podle zpráv amerických tajných služeb však právě ty málem vedly k tomu, že svět skončil v ohních nukleární války. Podle expertů se jednalo o ještě nebezpečnější situaci než byla kubánská raketová krize v roce 1962.
V roce 1983 existovalo mezi SSSR a USA značné napětí. Do prezidentského úřadu byl v roce 1980 zvolen přesvědčený antikomunista Ronald Reagan, který nazýval Sovětský svaz „říší zla“. Komunistický režim se začal obávat, že USA chystají jaderný útok.
V roce 1981 tak šéf KGB, Jurij Vladimirovič Andropov, oznámil spuštění zpravodajského projektu, Operace RYAN (akronym pro útok jadernými raketami). Cílem projektu byla pečlivé monitorování kroků protivníků.
Paranoidním Sovětům tak neušly masivní „vojenské hry“ pořádané NATO, kterých se zúčastnilo na čtyřicet tisíc vojáků USA a dalších zemí NATO. Ačkoliv taková cvičení pořádala Severoatlantická aliance poměrně pravidelně, cvičení Able Archer (Schopný lučištník) bylo v lecčem odlišné.
Za prvé, měli se jej účastnit vysocí vojenští představitelé, přičemž v jednu dobu se počítalo i s účastí Reagana. Za druhé, celé cvičení bylo doprovázeno nezvyklou mírou zašifrovanosti informací o něm, což zvyšovalo na sovětské straně zmatek z toho, co se děje.
SSSR též výrazně znepokojovalo to, že cvičení se odehrávalo za plné pohotovosti. Jeho cílem bylo projet všechny fáze přípravy a případné odvety v případě nukleárního útoku, což si Sověti vynaložili naopak jako přípravu pro nukleární úder proti SSSR.
Jejich paranoia byla ještě posílena nedávným oznámením Reagana, že spouští projekt obrany proti sovětským mezikontinentálním raketám známý jak o „Hvězdné války“. Sověti se též báli, že Američané chystají nukleární úder jako odvetu za sestřelení jihokorejského civilního letadla sovětskou stíhačkou Suchoj Su-15.
Zpanikařená Moskva nařídila umístit jaderné zbraně na tucet bombardérů v NDR a Polsku. Pod arktický let poslala sovětské ponorky s jadernými raketami. CIA si všimla aktivity v Československu a Pobaltí a reportovala, že Sověti ve Východním Německu a Polsku rozmístili letadla schopná nukleárního úderu.
NATO nicméně zpočátku netušila, jak velice vyděsila operace Able Archer SSSR. Přeběhlý agent KGB, Oleg Gordijevskij, však předal britské výzvědné službě, s kterou byl v kontaktu, informace o tom, co se děje v Moskvě.
Britská premiérka Margaret Thatcherová byla tímto zjištěním natolik znepokojena, že začala naléhat na Američany, aby si byli vědomi těchto rizik a předcházeli jim. Američané uznali, že podcenili míru paranoii SSSR a začali s posilováním komunikace.
Podle historika Richarda Rhodese byl Able Archer ještě nebezpečnější než proslulá kubánská raketová krize v roce 1962, která bývá často uváděna jako hlavní období, kdy byl svět na pokraji možné nukleární války. Rhodes upozorňuje, že v té době však spolu USA a SSSR alespoň komunikovaly a snažily se věc vyřešit, zatímco v roce 1983 jedna strana vůbec netušila, že druhá je zcela vyděšená.
Rhodesovo stanovisko sdílí i bývalý šéf australské tajné služby Paul Dibb. „Mohly spustit vrcholnou neúmyslnou katastrofu, přičemž jaderné kapacity připravené k okamžitému úderu byly na straně USA i Sovětů řádově vyšší než v roce 1962,“ uvedl.
Jedním z podstatných důvodů, proč se o této události příliš neví, je skutečnost, že až do roku 2013 byly informace o Able Archer v USA tajné. Think-tank The Center for Arms Control and Non-Proliferation, usilující o nešíření jaderných zbraní, poznamenává, že vzhledem k současným velmi chladným vztahům mezi USA a Ruskem by celá událost měla odpovědným nejvyšším činitelům připomínat, že vše lze vyřešit diplomacií a otevřenou komunikací.
Související
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
NATO , Sovětský svaz , USA (Spojené státy americké) , Jaderné zbraně
Aktuálně se děje
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
včera
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
včera
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
včera
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
včera
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
včera
Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI
včera
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
včera
Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA
včera
Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku
včera
Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná
včera
Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu
včera
Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem
včera
Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují
včera
Počasí na první zářijový víkend. Česku se nevyhne déšť, teploty ale moc neklesnou
1. září 2026 21:58
Trump chce oživit slávu Hollywoodu. Téma probral s otcem Angeliny Jolie
1. září 2026 20:40
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
1. září 2026 19:19
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Zdroj: David Holub