75 let od masakru: Nacisté rozdrtili povstání ve Varšavě, Rudá armáda vraždění přihlížela

Během 63 dnů bojů zahynulo asi 18.000 povstalců a podle různých odhadů 120.000 až 250.000 civilních obyvatel. Německá armáda, která měla obrovskou materiální převahu, ztratila asi 20.000 vojáků. A Varšava, z níž muselo odejít asi 700.000 lidí, zůstala ležet v troskách. Nacistický diktátor Adolf Hitler ji za trest nařídil srovnat se zemí, podařilo se to asi z 85 procent.

Protiněmeckou vzpouru ve Varšavě vyprovokovaly zprávy o blížící se Rudé armádě. Její organizátoři předpokládali, že polská Zemská armáda zaujme pozice, které opustí německá vojska a vůči Rudé armádě bude vystupovat jako suverénní partner.

Cílem povstání, do kterého se ve Varšavě zapojilo až 50.000 bojovníků (bylo součástí Akce Bouře, která zahrnovala povstání napříč celým Polskem), bylo ustavit ještě před příchodem Rusů legitimní polskou správu a zamezit dosazení loutkové vlády dirigované z Moskvy.

Sovětské jednotky ale na rozkaz z Moskvy zůstaly stát před branami města a umožnily tak nacistům, aby povstání rozdrtili. Rusové dokonce odmítli žádost povstalců o zbraně a střelivo.

Německá armáda zprvu hodlala povstání zlomit vraždami civilistů včetně nemluvňat a ošetřovatelek, později kvůli neutuchajícímu odporu Poláků, za které bojovaly i ženy a děti, a velkým ztrátám německé velení souhlasilo, že bude se zajatci zacházeno v souladu s Ženevskými konvencemi, a umožnilo tak povstalcům kapitulovat. Příměří bylo vyhlášeno 2. října, kapitulace vstoupila v platnost časně ráno 3. října 1944.

Rudá armáda, která Polsko přepadla spolu s wehrmachtem v roce 1939 a až do německého útoku na Sovětský svaz okupovala východní Polsko, kde zavedla brutální teror, zničenou Varšavu osvobodila až v lednu 1945. Pro mnoho Poláků její příchod neznamenal vysvobození, ale začátek nové nesvobody.