Britské královské rezidence. Jaká je historie přepychových sídel?

Britská královská rodina využívá k nejrůznějším účelům celou řadu přepychových sídel. Jaká je jejich historie a k čemu dnes slouží?

Buckinghamský palác

Londýnský Buckinghamský palác je dnes oficiálním sídlem britských panovníků. Zároveň se jedná o největší královskou pracovnu na světě, slouží i jako prostor pro významné státní akce či pro veřejná vystoupení královské rodiny. Buckinghamský palác je rovněž často vyhledávaným turistickým cílem.

Historie paláce sahá do roku 1633, kdy se mu říkalo podle tehdejšího majitele Goring House. Na počátku 18. století byla původní budova přestavena na přání Johna Sheffielda, 1. vévody z Buckinghamu a Normanby, který zastával vysoké funkce u královského dvora a výrazně se podílel na vládě. Rodu však sídlo dlouho nepatřilo, již roku 1762 ho zakoupil král Jiří III. a od té doby ho využívá britská královská rodina.

Dnešní podoba Buckinghamského paláce se začala rodit během rekonstrukce započaté roku 1826, tehdy se pustilo i do luxusního vybavování interiérů, což se stalo terčem kritiky v dobovém tisku. Další stavební úpravy byly realizovány za vlády královny Viktorie, kdy došlo ke zpříjemnění komfortu bydlení. Značně zanedbaný palác prý tehdy nebylo možné ani celý vytopit – komíny byly ucpané, z krbů a kamen tak čoudilo. Ventilace také nefungovala. Absence vytápění i ventilace vedla k tomu, že v celé budově bylo chladno a zápach. To se roku 1840 naštěstí napravilo, a vzniklo tak nejenom pohodlné bydlení, ale také například známý balkon, z něhož dodnes vystupují a zdraví lid členové britské královské rodiny. Jako oficiální královské sídlo slouží Buckinghamský palác až od počátku 20. století. Budova ovšem není v majetku britské královské rodiny, ale státu.

Kensingtonský palác

V Londýně se nachází také další královská rezidence, Kensingtonský palác. Dnes je sídlem následníka trůnu, prince Williama a jeho rodiny. Objekt vznikl již v 17. století pro politika a právníka sira Heneage Finche. V roce 1689 se budova stala majetkem Viléma Oranžského, tehdejšího anglického panovníka, který zde také roku 1702 zemřel na následky nešťastného pádu z koně. Také jeho manželka strávila poslední dny života na Kensingtonském paláci – na konci roku 1694 zde podlehla nákaze pravých neštovic v pouhých 32 letech. Roku 1819 v paláci přišla na svět královna Viktorie, ta zde také absolvovala křest, a to v přepychové kupolovité síni, která vznikla roku 1722 a dodnes tvoří dominantu celé budovy.

Windsor

Královská rezidence Windsor se nachází v hrabství Berkshire nedaleko Londýna. Po Pražském hradě je druhým nejrozsáhlejším obývaným hradním komplexem na světě.

Hrad Windsor má velmi dlouhou a zajímavou historii. Vznikl již v 11. století, někdy kolem roku 1070, a to pro tehdejšího krále Viléma I. Dobyvatele. Jeho syn Jindřich I. Anglický z hradu vytvořil oficiální královské sídlo. Ve 13. století začal s jeho přestavbami Jindřich III. Plantagenet a pokračoval v nich o století později i Eduard III. Za anglické občanské války palác zabral parlament a věznil zde krále Karla I. Stuarta. Po znovunastolení monarchie se na Windsor vrátil Karel II. Stuart, který mu dal barokní podobu. V 18. století objekt začal pomalu chátrat, následovaly proto stavební úpravy v rokokovém stylu.

V moderní době hrad obývala britská královská rodina za druhé světové války, kdy jim poskytl útočiště při bombardování Londýna. Později byl Windsor spíše příležitostným sídlem a místem pro odpočinek nebo významné soukromé události. Členové královského rodu zde oslavovali narozeniny, roku 2005 se zde uskutečnil svatební obřad prince Charlese a Camilly Parker. Hrad se stal posledním místem pobytu prince Philipa, manžela Alžběty II., který zde skonal. V přilehlé hradní kapli sv. Jiří se tradičně uděluje velmi prestižní britské vyznamenání – Podvazkový řád. Kaple je také místem posledního odpočinku britských panovníků.

Související

Austrálie, ilustrační fotografie. Analýza

Historie se opakuje? Australané mohou odstartovat novou vlnu dekolonizace

Australský odpor britskému panovníkovi je symbolem definitivního ukončování evropské koloniální nadvlády. Existuje ještě řada zemí, které v zámoří mají své provincie a dosud se jich nevzdaly. Mocnosti jako Čína nebo Rusko pak vytvářejí moderní imperialismus, který je v podstatě totéž, jako imperialismus minulých století – jen jinak provedený. A Spojené státy jsou kapitola sama o sobě. 

Více souvisejících

historie britská královna hrad Windsor Londýn Buckinghamský palác Kensingtonský palác

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy