Britské královské rezidence. Jaká je historie přepychových sídel?

Britská královská rodina využívá k nejrůznějším účelům celou řadu přepychových sídel. Jaká je jejich historie a k čemu dnes slouží?

Buckinghamský palác

Londýnský Buckinghamský palác je dnes oficiálním sídlem britských panovníků. Zároveň se jedná o největší královskou pracovnu na světě, slouží i jako prostor pro významné státní akce či pro veřejná vystoupení královské rodiny. Buckinghamský palác je rovněž často vyhledávaným turistickým cílem.

Historie paláce sahá do roku 1633, kdy se mu říkalo podle tehdejšího majitele Goring House. Na počátku 18. století byla původní budova přestavena na přání Johna Sheffielda, 1. vévody z Buckinghamu a Normanby, který zastával vysoké funkce u královského dvora a výrazně se podílel na vládě. Rodu však sídlo dlouho nepatřilo, již roku 1762 ho zakoupil král Jiří III. a od té doby ho využívá britská královská rodina.

Dnešní podoba Buckinghamského paláce se začala rodit během rekonstrukce započaté roku 1826, tehdy se pustilo i do luxusního vybavování interiérů, což se stalo terčem kritiky v dobovém tisku. Další stavební úpravy byly realizovány za vlády královny Viktorie, kdy došlo ke zpříjemnění komfortu bydlení. Značně zanedbaný palác prý tehdy nebylo možné ani celý vytopit – komíny byly ucpané, z krbů a kamen tak čoudilo. Ventilace také nefungovala. Absence vytápění i ventilace vedla k tomu, že v celé budově bylo chladno a zápach. To se roku 1840 naštěstí napravilo, a vzniklo tak nejenom pohodlné bydlení, ale také například známý balkon, z něhož dodnes vystupují a zdraví lid členové britské královské rodiny. Jako oficiální královské sídlo slouží Buckinghamský palác až od počátku 20. století. Budova ovšem není v majetku britské královské rodiny, ale státu.

Kensingtonský palác

V Londýně se nachází také další královská rezidence, Kensingtonský palác. Dnes je sídlem následníka trůnu, prince Williama a jeho rodiny. Objekt vznikl již v 17. století pro politika a právníka sira Heneage Finche. V roce 1689 se budova stala majetkem Viléma Oranžského, tehdejšího anglického panovníka, který zde také roku 1702 zemřel na následky nešťastného pádu z koně. Také jeho manželka strávila poslední dny života na Kensingtonském paláci – na konci roku 1694 zde podlehla nákaze pravých neštovic v pouhých 32 letech. Roku 1819 v paláci přišla na svět královna Viktorie, ta zde také absolvovala křest, a to v přepychové kupolovité síni, která vznikla roku 1722 a dodnes tvoří dominantu celé budovy.

Windsor

Královská rezidence Windsor se nachází v hrabství Berkshire nedaleko Londýna. Po Pražském hradě je druhým nejrozsáhlejším obývaným hradním komplexem na světě.

Hrad Windsor má velmi dlouhou a zajímavou historii. Vznikl již v 11. století, někdy kolem roku 1070, a to pro tehdejšího krále Viléma I. Dobyvatele. Jeho syn Jindřich I. Anglický z hradu vytvořil oficiální královské sídlo. Ve 13. století začal s jeho přestavbami Jindřich III. Plantagenet a pokračoval v nich o století později i Eduard III. Za anglické občanské války palác zabral parlament a věznil zde krále Karla I. Stuarta. Po znovunastolení monarchie se na Windsor vrátil Karel II. Stuart, který mu dal barokní podobu. V 18. století objekt začal pomalu chátrat, následovaly proto stavební úpravy v rokokovém stylu.

V moderní době hrad obývala britská královská rodina za druhé světové války, kdy jim poskytl útočiště při bombardování Londýna. Později byl Windsor spíše příležitostným sídlem a místem pro odpočinek nebo významné soukromé události. Členové královského rodu zde oslavovali narozeniny, roku 2005 se zde uskutečnil svatební obřad prince Charlese a Camilly Parker. Hrad se stal posledním místem pobytu prince Philipa, manžela Alžběty II., který zde skonal. V přilehlé hradní kapli sv. Jiří se tradičně uděluje velmi prestižní britské vyznamenání – Podvazkový řád. Kaple je také místem posledního odpočinku britských panovníků.

Související

Více souvisejících

historie britská královna hrad Windsor Londýn Buckinghamský palác Kensingtonský palác

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

před 6 hodinami

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

před 9 hodinami

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

před 10 hodinami

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

před 11 hodinami

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

před 12 hodinami

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

před 12 hodinami

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

před 13 hodinami

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

před 14 hodinami

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy