Britské královské rezidence. Jaká je historie přepychových sídel?

Britská královská rodina využívá k nejrůznějším účelům celou řadu přepychových sídel. Jaká je jejich historie a k čemu dnes slouží?

Buckinghamský palác

Londýnský Buckinghamský palác je dnes oficiálním sídlem britských panovníků. Zároveň se jedná o největší královskou pracovnu na světě, slouží i jako prostor pro významné státní akce či pro veřejná vystoupení královské rodiny. Buckinghamský palác je rovněž často vyhledávaným turistickým cílem.

Historie paláce sahá do roku 1633, kdy se mu říkalo podle tehdejšího majitele Goring House. Na počátku 18. století byla původní budova přestavena na přání Johna Sheffielda, 1. vévody z Buckinghamu a Normanby, který zastával vysoké funkce u královského dvora a výrazně se podílel na vládě. Rodu však sídlo dlouho nepatřilo, již roku 1762 ho zakoupil král Jiří III. a od té doby ho využívá britská královská rodina.

Dnešní podoba Buckinghamského paláce se začala rodit během rekonstrukce započaté roku 1826, tehdy se pustilo i do luxusního vybavování interiérů, což se stalo terčem kritiky v dobovém tisku. Další stavební úpravy byly realizovány za vlády královny Viktorie, kdy došlo ke zpříjemnění komfortu bydlení. Značně zanedbaný palác prý tehdy nebylo možné ani celý vytopit – komíny byly ucpané, z krbů a kamen tak čoudilo. Ventilace také nefungovala. Absence vytápění i ventilace vedla k tomu, že v celé budově bylo chladno a zápach. To se roku 1840 naštěstí napravilo, a vzniklo tak nejenom pohodlné bydlení, ale také například známý balkon, z něhož dodnes vystupují a zdraví lid členové britské královské rodiny. Jako oficiální královské sídlo slouží Buckinghamský palác až od počátku 20. století. Budova ovšem není v majetku britské královské rodiny, ale státu.

Kensingtonský palác

V Londýně se nachází také další královská rezidence, Kensingtonský palác. Dnes je sídlem následníka trůnu, prince Williama a jeho rodiny. Objekt vznikl již v 17. století pro politika a právníka sira Heneage Finche. V roce 1689 se budova stala majetkem Viléma Oranžského, tehdejšího anglického panovníka, který zde také roku 1702 zemřel na následky nešťastného pádu z koně. Také jeho manželka strávila poslední dny života na Kensingtonském paláci – na konci roku 1694 zde podlehla nákaze pravých neštovic v pouhých 32 letech. Roku 1819 v paláci přišla na svět královna Viktorie, ta zde také absolvovala křest, a to v přepychové kupolovité síni, která vznikla roku 1722 a dodnes tvoří dominantu celé budovy.

Windsor

Královská rezidence Windsor se nachází v hrabství Berkshire nedaleko Londýna. Po Pražském hradě je druhým nejrozsáhlejším obývaným hradním komplexem na světě.

Hrad Windsor má velmi dlouhou a zajímavou historii. Vznikl již v 11. století, někdy kolem roku 1070, a to pro tehdejšího krále Viléma I. Dobyvatele. Jeho syn Jindřich I. Anglický z hradu vytvořil oficiální královské sídlo. Ve 13. století začal s jeho přestavbami Jindřich III. Plantagenet a pokračoval v nich o století později i Eduard III. Za anglické občanské války palác zabral parlament a věznil zde krále Karla I. Stuarta. Po znovunastolení monarchie se na Windsor vrátil Karel II. Stuart, který mu dal barokní podobu. V 18. století objekt začal pomalu chátrat, následovaly proto stavební úpravy v rokokovém stylu.

V moderní době hrad obývala britská královská rodina za druhé světové války, kdy jim poskytl útočiště při bombardování Londýna. Později byl Windsor spíše příležitostným sídlem a místem pro odpočinek nebo významné soukromé události. Členové královského rodu zde oslavovali narozeniny, roku 2005 se zde uskutečnil svatební obřad prince Charlese a Camilly Parker. Hrad se stal posledním místem pobytu prince Philipa, manžela Alžběty II., který zde skonal. V přilehlé hradní kapli sv. Jiří se tradičně uděluje velmi prestižní britské vyznamenání – Podvazkový řád. Kaple je také místem posledního odpočinku britských panovníků.

Související

Více souvisejících

historie britská královna hrad Windsor Londýn Buckinghamský palác Kensingtonský palác

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

včera

Marco Rubio

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

včera

Lékaři, ilustrační foto

Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy

Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.

včera

Počasí rozdělí Česko. Místy hrozí tropy, jinde bude výrazně chladněji

Je před námi poslední pracovní den před víkendem, jenž může přinést jednu letošní premiéru. Potvrzuje to i nejnovější předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející volné dny. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy