Čapek nebo Hrabal. Měli špatné vysvědčení, přesto se zapsali do dějin

Proslavil ho nález Věstonické venuše (ačkoliv ji sám neobjevil, ale nález publikoval) a stejně tak on dokázal moravskou archeologii a speleologii proslavit v zahraničí. O kom je řeč? To byl Karel Absolon, významný geolog, archeolog, speleolog a muzejník. Na svět přišel v roce 1877 v moravských Boskovicích, v dětství i pubertě se věnoval spíše sportu než učení. Jeho vášní byla cyklistika, v níž vynikal, a dokonce sbíral ocenění. O to horší byl ovšem jeho prospěch. Na vysvědčení měl často čtyřky a na gymnáziu i propadl. Nejhorší známky měl paradoxně z předmětů, kterým se později profesně věnoval, a to ze zeměpisu, dějepisu či přírodopisu. Přesto nakonec vystudoval přírodní vědy a jako badatel získal světový věhlas.

Poměrně dost českých spisovatelů mělo špatné vysvědčení. Bratři Čapkovi jsou toho příkladem. Karel Čapek měl coby malý žák na obecné škole na vysvědčení trojku z pravopisu a psaní. Přitom v dospělosti se živil jako úspěšný novinář a spisovatel. Do historie se zapsal díly, jako jsou Povídky z jedné a druhé kapsy, Krakatit, R. U. R. nebo knihou pro děti Dášeňka. Trojky na vysvědčení dostal i jeho starší bratr Josef Čapek, taktéž později známý spisovatel, autor mnohých povídek a dosud čtené dětské knihy Povídání o pejskovi a kočičce. Ten měl špatný prospěch kromě psaní i z kreslení. A nakonec se stal i profesionálním malířem a grafikem! Uspořádal mnoho autorských výstav svých děl, ilustroval knihy, proslul svými protinacistickými karikaturami, za což zaplatil životem. Byl nacisty vězněn a zemřel v koncentračním táboře někdy v dubnu roku 1945.

Podobně jako bratři Čapkové ve škole nevynikal ani jejich dobrý přítel a kolega Karel Poláček. Tento známý novinář a spisovatel na vysvědčení míval špatné známky z českého jazyka. Psát však později dokázal bravurně. Do dějin (nejen) literatury vstoupil se svou knihou Bylo nás pět. Přes neúspěchy na základní škole dokázal vystudovat práva. Svým židovským původem se ale stal trnem v oku nacistům a stejně jako Josef Čapek zahynul na začátku roku 1945 v koncentračním táboře.

Také spisovatel Bohumil Hrabal, jehož dílo patří k těm nejvýznamnějším v rámci české literatury a k těm nejpřekládanějším do cizích jazyků, nebyl učiteli ve škole kladně hodnocen. Sám Hrabal říkal, že do školy nerad chodil, nad učením ho nebavilo sedět a při vyučování byl v myšlenkách úplně někde jinde než ve třídě. Na gymnáziu propadal. Pětky mu vyučující dali nejenom z oboru jeho pozdější profese, tedy z češtiny, ale také z latiny, němčiny nebo zeměpisu. Ani chování neměl Hrabal ukázkové, hned v prvním ročníku vyfasoval dvojku z chování. Špatné známky mu ale vůbec nezabránily v tom, aby rozvíjel svůj talent a psal. A jeho příběhy s hrdiny z běžné společnosti všedního dne si našly své čtenáře a Hrabal slavil úspěch. Jeho Postřižiny nebo Ostře sledované vlaky jsou ostatně oblíbené dodnes.