Charlie Chaplin před 110 lety poprvé vstoupil na filmové plátno

Tulák Charlie

Charlie Chaplin se proslavil jako specifická postava na filmovém plátně – tulák, který zažívá nejrůznější komické situace. Tuto figuru vytvořil sám Chaplin, a to včetně scénářů. Režie se také ujal sám, stejně tak složil k filmům doprovodnou hudbu. Poprvé tulák Charlie vystupoval dne 2. února 1914, tedy před 110 lety, ve snímku s názvem Chaplin si vydělává na živobytí. O pár dní později se na filmovém plátně objevil znovu ve filmu Chaplin v zábavním parku, ještě v únoru téhož roku byly uvedeny i filmy Chaplin v hotelu a Chaplin a deštník.

Tulák Charlie, to je muž oblečený v šatech, které jsou mu velké, až na příliš těsné sako. Na hlavě má buřinku, pod nosem hustý knír a v ruce hůlku. Je velice chudý, životem se protlouká, jak se dá, pohybuje se spíše na okraji společnosti. Přes svou dobrosrdečnost má problém vycházet s ostatními lidmi, protože je mu vlastní i velká naivita. Charlie Chaplin se ve své autobiografii k postavě tuláka vyjádřil takto:

„Chtěl jsem, aby všechno bylo v protikladu: kalhoty plandavé a sako těsné, buřinka malá a boty velké… Usoudil jsem, že malý knírek pod nosem mi přidá na věku, ale zároveň nezakryje výraz ve tváři. O povaze jsem zprvu neměl ani ponětí, ale jakmile jsem se oblékl a nalíčil, tak jakoby se něco zlomilo a já jsem byl on. Začal jsem ho znát a ve chvíli, kdy jsem vstoupil na scénu, tak bylo jeho zrození úplné.“

Zpočátku tulák Charlie účinkoval v němých krátkometrážních filmech, později i v celovečerních snímcích. Za více než dvacet let Chaplin s tulákem Charliem vytvořil takřka devadesát filmů! Naprostá většina z nich byla němá, ačkoliv se filmy již běžně točily zvukové. Chaplin naplno promluvil až ve filmu z roku 1940 nazvaném výstižně Diktátor. V něm více než dvě hodiny parodoval Adolfa Hitlera a zesměšňoval nacistický režim. Film se pochopitelně setkal s kritikou z řad nacistů, Adolf Hitler byl prý vyloženě nepříčetný. Tuto jeho reakci sám Chaplin vnímal jako jeden z největších úspěchů ve svém životě.

V groteskách má tulák Charlie pobavit, zároveň ale filmy ukazují problémy dané doby, aktuální otázky ve společnosti nebo nesnáze každodenního života obyčejných lidí. Postava tuláka divákům způsobovala záchvaty smíchu, zároveň v nich však vzbuzovala soucit.

Chaplinovy úspěchy i pády

Charlie Chaplin (vlastním jménem Charles Spencer Chaplin) se narodil dne 16. dubna 1889 v Londýně. Měl francouzské, španělské i romské kořeny, jeho předci pocházeli z těchto zemí a kultur. Rodiče působili jako příležitostní herci a pouliční umělci. Moc peněz si takto nevydělali, a tak spíše živořili. Krátce poté, co přišel Charlie na svět, jeho otec zemřel. Podlehl cirhóze jater, kterou si způsobil svým nezřízeným pitím alkoholu. Matka byla psychicky nemocná, v důsledku duševní choroby se často nemohla starat o své děti, které tak přechodně pobývaly v sirotčincích.

Dětství tedy Charlie neměl zrovna idylické. Vzdělání mu nebylo dopřáno, místo docházení do školy musel už jako dítě pracovat. Vydělával jako poslíček, pomocník v tiskárně nebo lékařské ordinaci. Jak se ale říká, vše zlé je pro něco dobré. Těžký život totiž Chaplina již v útlém věku přivedl k herectví, kterému se pak věnoval celý život. Když mu bylo deset let, objevil se poprvé na divadelních prknech. Vystupoval v londýnských kabaretech i spolu s kočovnými divadelními soubory. Tak se po několika letech dostal až do Ameriky, kde ho v roce 1913 zaměstnala filmová společnost produkující zejména grotesky. A rok nato se již na filmovém plátně poprvé objevil dnes už legendární tulák Charlie. Z neznámého začátečníka ve filmovém průmyslu se stala světoznámá hvězda.

Úspěch Chaplin sklízel až do roku 1936, kdy uvedl svůj film s názvem Moderní doba. V něm nastínil problémy průmyslové velkovýroby i probíhající hospodářské krize. To se mnohým vládám a režimům nelíbilo a Chaplin jim začal být trnem v oku. Po druhé světové válce se nepohodl ani s Hollywoodem, americká vláda ho navíc označila za nebezpečného komunistu a zavrhla ho pro jeho prostopášný způsob života, a v roce 1952 ho vyhostila ze země. Až do konce života pak žil Chaplin ve Švýcarsku.

Charlie Chaplin opravdu tehdejší společnost mnohdy pobuřoval. Netajil se třeba svým úspěchem a bohatstvím, užíval si také pozornost žen. Údajně měl románek se stovkami žen, byl celkem čtyřikrát ženatý. Jeho milenky i manželky byly vždy výrazně mladší než on, dělil je dvacetiletý i větší věkový rozdíl. Oficiálně mel devět dětí, ve skutečnosti mohl být jejich počet ještě daleko vyšší.

V roce 1972 se Chaplin mohl do Spojených států amerických vrátit, a to aby převzal Oscara za své celoživotní dílo ve filmovém průmyslu. Tehdy cenu obdržel již podruhé, a to po více než čtyřiceti letech, a vysloužil si vůbec nejdelší potlesk za celou dobu udílení Oscarů – přítomní mu aplaudovali déle než pět minut.