Jak se svět snaží vypořádat s "novým normálem", který do našich měst, obcí a komunit vnesl koronavirus, řeší společnost otázku, jak mluvit o dopadu, jaký má virus na náš každodenní život, napsal server The Conversation.
Koronavirus vedl k explozi nových slov a frází - jak v angličtině, tak v dalších jazycích. Tento nový slovník nám pomáhá najít smysl ve změnách, které se najednou staly součástí našich každodenních životů. Prudce stoupla četnost používání už zavedených termínů, jako je "izolace", "pandemie", "karanténa", "uzavření" či "klíčoví zaměstnanci". A rychleji než kdy jindy začaly vznikat nové výrazy odvozené od koronaviru či covidu-19.
Patří mezi ně "covidiot" (člověk ignorující veřejná zdravotní doporučení), "covideo-párty" (online večírky přes Skype nebo Zoom) nebo "covexit" (strategie uvolňování koronavirových opatření). Samotný koronavirus se dočkal zkratkových přezdívek "korona" nebo "rona", zatímco v londýnském dialektu cockney, který staví na rýmech, se mu začalo říkat "Miley Cyrus".
Další slova se zaměřují na materiální změny našich každodenních životů, od "blursday" ("rozostřený den", který nejde odlišit od jiných kvůli časové dezorientaci v době karantény), přes "WFH" ("PZD" - práce z domova) a "karantýmy" (online týmy vzniklé během karanténních opatření).
Svébytnou kapitolou jsou také metafory, které lidé používají, když mluví o naší reakci na koronavirus - například válečné, jako když Boris Johnson prohlásil: "Tento nepřítel může být smrtící, ale dá se porazit," ale také sportovní příměry, přirovnání k bouřkám, příšerám, přírodním katastrofám a další.
Lingvisté už je začínají analyzovat a pozornost věnují i tomu, jak jsou různé metafory účinné, aby povzbudily veřejnost k dodržování veřejných zdravotních doporučení.
I když je rozsah lexikálních inovací ve spojení s koronavirem bezprecedentní, samotné tvoření nových slov souvisejících s danou dobou není nijak ojedinělé - stačí se podívat na jiná náročná historická období, kdy se obdobným způsobem projevovala lingvistická tvořivost.
Druhá světová válka nám dala nejen radar (složenina slov "RAdio Detection And Ranging" - rádiové rozpoznávání a zaměřování), ale také "fubar" ("Fucked Up Beyond All Recognition" - zhruba přeloženo jako "rozmašírovaný k nepoznání") nebo "snafu" ("Situation Normal, All Fucked Up" - situace normální, všechno je v háji).
Za války ve Vietnamu se ujal výraz "clusterfuck" (nezvládnutá či dezorganizovaná situace, kdy se pokazí všechno, co se pokazit může) či "fragging" (úmyslné zabití neoblíbeného člena vlastní jednotky; slovo vzniklo zkrácením výrazu "fragmentation grenade" - tříštivý granát).
V případech velkých zdravotních pandemií je obvykle jediným trvalým otiskem v jazyce název nemoci, která vstoupí v obecné užívání - jako se to stalo s virem HIV, který způsobuje nemoc AIDS, se španělskou chřipkou sužující svět v letech 1918-1920, respiračním onemocněním SARS (2002-2004), prasečí chřipkou (2009) a dalšími. Ale koronavirus tento scénář překonal a zdá se, že ovlivňuje naši řeč nad rámec prostého přidání názvu nové choroby do slovníku.
Důvodem může být skutečnost, že během pouhých tří měsíců koronavirus zásadně změnil způsob našeho života. Uzavřel podniky a změnil i způsob, jakým pracujeme. Nová slova tak mohou být utilitární zkratkou, s jejíž pomocí řešíme problémy spojené s koronavirem, anebo jen způsobem, jak situaci trochu odlehčit a zasmát se světu kolem nás.
Nový slovník také lidem pomáhá vyjádřit obavy z největší zdravotní krize, jakou jsme za celé generace zažili. Spojuje lidi kolem společných kulturních výrazů - jako to dokážou například "hlášky z filmů" - a funguje tak jako jakési společenské lepidlo. Vzhledem k absenci běžného společenského kontaktu jsou stejné výrazy, fráze a novotvary důležitou věcí, která pomáhá lidem cítit spojitost s ostatními.
Související
Bez znalosti ruštiny nemůžeme efektivně pomáhat potřebným, ale také čelit hrozbám dezinformací, říká rusista Andrejs
Učitelé jazyků nesouhlasí s tím, aby byl druhý cizí jazyk v ZŠ volitelný
jazyky , Lidé , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Babiš se domnívá, že mírová jednání o Ukrajině se blíží ke zdárnému konci
před 1 hodinou
Zabystřan ve sjezdu zajel olympijské maximum, Janatová ve skiatlonu v TOP 10
před 1 hodinou
Počasí způsobilo oblevu. Sněhu ubylo i na horách, ukazují data
před 2 hodinami
Pohonné hmoty v Česku zdražily, ceny mají stoupat i nadále
před 3 hodinami
Policie objasnila podvod s elektronikou. Škoda činí několik miliard
před 3 hodinami
Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík
před 4 hodinami
Babiš chtěl Turkovi zakázat sociální sítě, pokud by byl ministrem
před 4 hodinami
Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů
před 5 hodinami
Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj
před 6 hodinami
ZOH: Snowboardistovi Hronešovi se do finále big airu nepodařilo kvalifikovat
před 6 hodinami
Lipavský se ptá Babiše na Epsteinovu kauzu. Navrhuje české vyšetřování
před 7 hodinami
Olympiáda začala. Slavnostní zahájení nabídlo silné okamžiky i propojení se čtyřmi středisky
před 7 hodinami
Babiš označil Brejchovou za ikonu. Klempíř zmínil hlubokou stopu jejího herectví
před 8 hodinami
Zajímavý moment zahájení her. Vance zabraly kamery a ozval se pískot
před 8 hodinami
Pokus o vraždu v Jaroměři. Roli sehrály drogy, zjistili kriminalisté
před 9 hodinami
Trumpova další kontroverze je u konce. Video s Obamovými konečně zmizelo
před 10 hodinami
Vážná nehoda na D1 u Prahy. Převrátil se kamion, dálnice byla večer uzavřená
před 11 hodinami
Počasí se příští týden citelně oteplí. Naměříme až 10 stupňů
včera
Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová
včera
Falešný sníh a vykácené lesy. Miliardové arény pro pár týdnů slávy vytváří v Itálii olympijský přelud
Pierre de Coubertin, zakladatel moderních olympijských her, nebyl myšlence zimní olympiády zpočátku vůbec nakloněn. Téměř dvě desetiletí lobboval za letní hry, zatímco zimní sporty považoval za „zcela zbytečné“ a postrádající jakékoli užitečné uplatnění. Ačkoliv nakonec ustoupil a v roce 1924 se v Chamonix uskutečnil první týden zimních sportů, tehdy jej vnímal pouze jako jakýsi přívěsek k letním hrám v Paříži. Teprve později Mezinárodní olympijský výbor tuto událost zpětně označil za první oficiální zimní olympiádu.
Zdroj: Libor Novák