Falc nebo hrad? Architektura prozrazuje tajemství jedinečnosti Chebska

Falc je termín, kterým se označují raně středověká rezidenční sídla, podobající se svým charakterem hradům, ale jejich těžiště výstavby se víceméně omezovalo jen na oblast bývalé Franské říše, později především německou část Svaté říše římské. Jejich vznik souvisel ještě s „kočovnou“ povahou vykování královské moci. Panovník v říši nevládl z jednoho místa, ale se svým dvorem putoval po jednotlivých částech říše, aby mohl vykonávat panovnické funkce (soudnictví, vybírání daní, udělování privilegií atd.). Právě královské (císařské) falce tvořily síť sídel, po kterých se panovník se svým dvorem mohl pohybovat a které mu poskytovaly potřebné zázemí. Často byly umísťovány ve vzdálenosti přibližně 30 km, což odpovídá jednomu dni cesty na koni.

Podoba falcí se v průběhu času měnila. V době Karla Velikého mohlo jít o jednoduché a neopevněné dvorce, ale za vlády Štaufů se některé vyvinuly do podoby regulérních kamenných pevností. Pro štaufské falce bývá typický velký ústřední kamenný palác na půdorysu protáhlého obdélníku. Součástí bylo jak ubytování pro panovníka, tak jeho dvůr, ale též kaple či hospodářské zázemí, např. stáje pro koně.

V populárně-naučné literatuře, ale mnohdy i na místních informačních tabulích či internetu, je možné setkat se s popisem daného sídla coby falce. Tato charakteristika se poměrně často vyskytovala například u lokality Horšovský Týn.

Zde namísto původního biskupského dvorce nad důležitým brodem přes řeku Radbuzu, vzniká nové kamenní sídlo. Jeho výstavba byla zahájena nejspíše už kolem roku 1250. Stavitelé v počátcích z části využily staršího valového opevnění původního dvorce, které bylo až později nahrazeno kamennou hradbou. Nejstarší částí byla románská kaple, kterou postupně doplnil palác, čtvercové nárožní věže a obvodová hradba.

Pravidelná dispozice hradu na půdorysu přibližně obdélníka vedla některé autory k mylné klasifikaci objektu coby falce. Pokud je možné objekt nějak typologicky klasifikovat, lze ho spíše označit za hrad kastelového typu, který je typický svou pravidelností a přítomností nárožních věží. V tomto případě zde byly minimálně tři.

Pokud by někdo rád navštívil falc a nechtěl opouštět území České republiky, jeho jediným možným cílem je Cheb. Architektura falcí, které jinak vznikaly hned za hranicemi, například na území dnešního Německa, pochopitelně ovlivňovaly rezidenční architekturu i u nás. Její prvky by bylo možné hledat například u původního kamenného paláce na Pražském hradě. Fenomén falce byl však všeobecně místní stavební tradici cizí. U nás nadále převládala raně středověká hradiště, dvorce doplněné často o tribunové kostely, následně postupně nahrazované hrady, dvory a tvrzemi.

Falc se v Chebu nevyskytuje z nějaké výjimky. Důvod je mnohem prozaičtější. Chebsko je výjimečné tím, že původně se jednalo o území, které patřilo k bavorské marce. V této oblasti byla výstavba falcí zcela obvyklá.

Historický vývoj samotného Chebu je však složitější. Původně se zde podle archeologického výzkumu nacházelo slovanské hradiště, které bylo osídleno během 9. až počátku 12. století. Oblast tak původně spadala do oblasti kolonizované Slovany. Později se však území dostalo do sféry vlivu feudálů z Bavorska. Konkrétně páni Vohburgu udělali z Chebska součást bavorské marky. Již v 1. polovině 12. století si v místech bývalé akropole slovanského hradiště vystavěl Děpolt II. z Vohburgu kamenný hrad.

Následně připadlo Chebsko císaři Fridrichu I. Barbarossovi, který původní hrad nechal během 60. a 70. let 12. století přestavět na císařskou falc. Původní hrad pánů z Vohburgu však zcela nezaniká. Byl zřejmě dvoudílný, ale podoba předhradí není známa. V hradním jádře je archeologicky doložena existence čelní hradby, za kterou volně stály dvě okrouhlé věže. Obytné stavby při obvodových hradbách byly zřejmě zasypány při stavbě barokní pevnosti. Při přestavbě Fridricha Barbarossy zůstala základní podoba hradu zachována, ale byla stržena jižní okrouhlá věž, kterou nahradil čtverhranný bergfrit (dnes tzv. Černá věž). Na severní straně vznikl částečně dochovaný palác s císařským sálem v prvním patře. Před palácem byla zbudována patrová kaple svatého Erharta a Uršuly. Během úprav v patnáctém století byl palác zvýšen o hrázděné patro a v parkánu nad řekou byly postaveny okrouhlé věže: Mlýnská a Skalní. Jedná se de facto o nejvýchodněji položenou císařskou falc, jedinou na našem území.