Před 100 lety učinil britský egyptolog Howard Carter jeden z největších archeologických objevů všech dob, když nalezl hrobku faraona Tutanchamona. Pátral po ní dlouhá léta, až konečně dne 4. listopadu 1922 narazil na schody vedoucí ho hrobky. Do ní vstoupil 26. listopadu téhož roku a jak sám říkal, spatřil „úžasné věci“.
Objev hrobky faraona Tutanchamona fascinuje dodnes. V dějinách archeologie a egyptologie šlo nepochybně o jeden z nejzásadnějších mezníků. Díky dochovaným deníkovým záznamům objevitele Howarda Cartera známe poměrně detailně postup výkopových prací, které trvaly několik let.
Howard Carter projevil zájem o starověký Egypt již v dětství, když u zámožných přátel svého otce spatřil sbírku staroegyptských artefaktů. Když mu bylo 17 let, pracoval již v oboru egyptologie jako kreslíř, kdy v Britském muzeu v Londýně pomáhal dokumentovat objevy z oblasti Egypta. Zanedlouho se již vydal s odbornou expedicí do Egypta osobně. Tehdy překresloval nástěnné malby z odkrytých starověkých hrobek. Během svého pobytu v Egyptě získával postupně cenné znalosti i zkušenosti od předních odborníků v oboru tehdejší archeologie – například od samotného „otce egyptologie“ Williama Matthewa Flinderse Petrieho.
Zásadním mezníkem v Carterově kariéře byl rok 1907, kdy ho zaměstnal lord Carnarvon. Tento zámožný muž dostal totiž v roce 1914 povolení k výzkumům v proslulém Údolí králů, kde vedení vykopávek svěřil právě svému dlouholetému pracovníkovi Carterovi. Ten již od počátku zahájení výzkumů na této lokalitě toužil najít hrob panovníka Tutanchamona. To se mu dlouho nedařilo, nálezy po několik let nebyly nikterak zásadní. Jeho donátorovi Carnarvonovi začaly docházet finanční prostředky, a proto hodlal práce v Údolí králů ukončit. V roce 1922 ho Carter přemluvil, aby zaplatil ještě jednu sezónu. Lord Carnarvon k tomu nakonec svolil, což se o několik měsíců později ukázalo jako správné rozhodnutí.
Carter tehdy přemýšlel o místě, na kterém na lokalitě ještě nekopali. Napadlo ho jedno, a to prostor, kde si každoročně stavěli tábor. Dne 1. listopadu 1922 zde proto začali s výzkumem. O tři dny později v deset hodin dopoledne narazili na schody vedoucí do hrobky! V podvečer 5. listopadu Carter odkryl omítku se zapečetěným vchodem do hrobky, který byl zabezpečen otiskem pečeti strážců královského pohřebiště. Archeolog tedy již nemohl pochybovat o tom, že našel hrob panovníka. O této skutečnosti informoval telegraficky do Anglie lorda Carnarvona. S dalšími pracemi se rozhodl počkat do jeho příjezdu na lokalitu.
Carnarvon dorazil do Údolí králů až 23. listopadu. O den později byly podrobně zkoumány pečeti, přičemž se zjistilo, že jsou poškozené. To značilo fakt, že do hrobky již kdysi někdo vstoupil. Zároveň se zde nacházela i pečeť faraona Tutanchamona, tedy nesporný důkaz o tom, že Carter objevil místo jeho posledního odpočinku.
Dne 25. listopadu vstoupil Carter se svými spolupracovníky do zasypané vstupní chodby. Museli zde vytěžit velké množství suti, než se konečně ocitli u samotné hrobky, konkrétně u její předsíně. Dne 26. listopadu 1922, tedy před 100 lety, mohl Carter otvorem ve zdi poprvé nahlédnout do hrobky faraona Tutanchamona. To, co zde spatřil, zapsal i do svého deníku:
„Nejprve jsem neviděl nic, protože kvůli horkému vzduchu unikajícímu z místnosti se začal plamen svíčky třepotat. Avšak za chvíli, když oči uvykly světlu, vyvstaly pomalu z oparu jednotlivé detaily místnosti, zvláštní zvířata, sochy a zlato. Na všem spočíval odlesk zlata. Na chvíli jsem oněměl úžasem. Ostatním, kteří stáli vedle mě, to muselo připadat jako věčnost. Když se Lord Carnarvon, který to již nemohl samým napětím vydržet, znepokojeně otázal: Vidíte něco?, zmohl jsem se jen na slova: Ano, úžasné věci.“
A úžasné věci Carter skutečně objevil. Bylo jich tolik, že je vynášeli z místnosti téměř tři měsíce! Teprve v únoru roku 1923 mohl vejít do samotné pohřební komory. Mumii Tutanchamona Carter viděl dokonce až o dva roky později, kvůli právním sporům mu totiž byl do hrobky znemožněn přístup. Teprve v říjnu roku 1925 tak spatřil Tutanchamona ve zlaté rakvi a s dnes světoznámou zlatou maskou.
Související
Bádání je u konce. Vědci zjistili, jestli ukrývá Tutanchamonova hrobka další hrob
Egypt přestěhoval Tutanchamonův vozík do nového muzea
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
před 52 minutami
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
před 1 hodinou
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
před 1 hodinou
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
před 2 hodinami
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
před 3 hodinami
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
před 4 hodinami
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
před 4 hodinami
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
před 5 hodinami
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
před 6 hodinami
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
před 7 hodinami
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno před 7 hodinami
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
před 7 hodinami
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
před 9 hodinami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 10 hodinami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 10 hodinami
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
před 11 hodinami
V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů
před 12 hodinami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
Válečný konflikt v Íránu přinesl domácnostem výrazné zvýšení životních nákladů v podobě dražších pohonných hmot a rostoucích úrokových sazeb u hypoték. Dlouhotrvající dopady přetrvávají výrazně déle, než původně státy předpokládaly. Přestože případné příměří může některé z těchto výkyvů zmírnit, samotná struktura globální ekonomiky prošla trvalými změnami. Významné proměny zasáhly především logistické trasy, chování velkých spotřebitelů i rozložení těžebních kapacit po celém světě.
Zdroj: Libor Novák