Před 100 lety učinil britský egyptolog Howard Carter jeden z největších archeologických objevů všech dob, když nalezl hrobku faraona Tutanchamona. Pátral po ní dlouhá léta, až konečně dne 4. listopadu 1922 narazil na schody vedoucí ho hrobky. Do ní vstoupil 26. listopadu téhož roku a jak sám říkal, spatřil „úžasné věci“.
Objev hrobky faraona Tutanchamona fascinuje dodnes. V dějinách archeologie a egyptologie šlo nepochybně o jeden z nejzásadnějších mezníků. Díky dochovaným deníkovým záznamům objevitele Howarda Cartera známe poměrně detailně postup výkopových prací, které trvaly několik let.
Howard Carter projevil zájem o starověký Egypt již v dětství, když u zámožných přátel svého otce spatřil sbírku staroegyptských artefaktů. Když mu bylo 17 let, pracoval již v oboru egyptologie jako kreslíř, kdy v Britském muzeu v Londýně pomáhal dokumentovat objevy z oblasti Egypta. Zanedlouho se již vydal s odbornou expedicí do Egypta osobně. Tehdy překresloval nástěnné malby z odkrytých starověkých hrobek. Během svého pobytu v Egyptě získával postupně cenné znalosti i zkušenosti od předních odborníků v oboru tehdejší archeologie – například od samotného „otce egyptologie“ Williama Matthewa Flinderse Petrieho.
Zásadním mezníkem v Carterově kariéře byl rok 1907, kdy ho zaměstnal lord Carnarvon. Tento zámožný muž dostal totiž v roce 1914 povolení k výzkumům v proslulém Údolí králů, kde vedení vykopávek svěřil právě svému dlouholetému pracovníkovi Carterovi. Ten již od počátku zahájení výzkumů na této lokalitě toužil najít hrob panovníka Tutanchamona. To se mu dlouho nedařilo, nálezy po několik let nebyly nikterak zásadní. Jeho donátorovi Carnarvonovi začaly docházet finanční prostředky, a proto hodlal práce v Údolí králů ukončit. V roce 1922 ho Carter přemluvil, aby zaplatil ještě jednu sezónu. Lord Carnarvon k tomu nakonec svolil, což se o několik měsíců později ukázalo jako správné rozhodnutí.
Carter tehdy přemýšlel o místě, na kterém na lokalitě ještě nekopali. Napadlo ho jedno, a to prostor, kde si každoročně stavěli tábor. Dne 1. listopadu 1922 zde proto začali s výzkumem. O tři dny později v deset hodin dopoledne narazili na schody vedoucí do hrobky! V podvečer 5. listopadu Carter odkryl omítku se zapečetěným vchodem do hrobky, který byl zabezpečen otiskem pečeti strážců královského pohřebiště. Archeolog tedy již nemohl pochybovat o tom, že našel hrob panovníka. O této skutečnosti informoval telegraficky do Anglie lorda Carnarvona. S dalšími pracemi se rozhodl počkat do jeho příjezdu na lokalitu.
Carnarvon dorazil do Údolí králů až 23. listopadu. O den později byly podrobně zkoumány pečeti, přičemž se zjistilo, že jsou poškozené. To značilo fakt, že do hrobky již kdysi někdo vstoupil. Zároveň se zde nacházela i pečeť faraona Tutanchamona, tedy nesporný důkaz o tom, že Carter objevil místo jeho posledního odpočinku.
Dne 25. listopadu vstoupil Carter se svými spolupracovníky do zasypané vstupní chodby. Museli zde vytěžit velké množství suti, než se konečně ocitli u samotné hrobky, konkrétně u její předsíně. Dne 26. listopadu 1922, tedy před 100 lety, mohl Carter otvorem ve zdi poprvé nahlédnout do hrobky faraona Tutanchamona. To, co zde spatřil, zapsal i do svého deníku:
„Nejprve jsem neviděl nic, protože kvůli horkému vzduchu unikajícímu z místnosti se začal plamen svíčky třepotat. Avšak za chvíli, když oči uvykly světlu, vyvstaly pomalu z oparu jednotlivé detaily místnosti, zvláštní zvířata, sochy a zlato. Na všem spočíval odlesk zlata. Na chvíli jsem oněměl úžasem. Ostatním, kteří stáli vedle mě, to muselo připadat jako věčnost. Když se Lord Carnarvon, který to již nemohl samým napětím vydržet, znepokojeně otázal: Vidíte něco?, zmohl jsem se jen na slova: Ano, úžasné věci.“
A úžasné věci Carter skutečně objevil. Bylo jich tolik, že je vynášeli z místnosti téměř tři měsíce! Teprve v únoru roku 1923 mohl vejít do samotné pohřební komory. Mumii Tutanchamona Carter viděl dokonce až o dva roky později, kvůli právním sporům mu totiž byl do hrobky znemožněn přístup. Teprve v říjnu roku 1925 tak spatřil Tutanchamona ve zlaté rakvi a s dnes světoznámou zlatou maskou.
Související
Bádání je u konce. Vědci zjistili, jestli ukrývá Tutanchamonova hrobka další hrob
Egypt přestěhoval Tutanchamonův vozík do nového muzea
faraon Tutanchamon , Egypt , egyptologie , historie
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Tropické počasí prohloubí opakující se problém
včera
Kavinsky rozesmutnil Francii. Smrt producenta komentoval i Macron
včera
Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun
včera
Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz
včera
Turek nepřikročí k žalobě na prezidenta. Důvodů je hned několik
včera
Češi se s Knížákem rozloučí v příštím týdnu. Pohřeb s poctami bude v Praze
včera
Nejtragičtější letecká havárie v Československu se stala před 50 lety
včera
Podruhé za léto může být 40 stupňů. Diví se i meteorologové
včera
Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka
včera
Sánchez: Nacházejících 12 hodin bude pro Španělsko klíčových
včera
Válka, kterou nikdo nechtěl. Saúdská Arábie se půl roku snažila vyhnout konfliktu s Íránem, nepovedlo se
včera
Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii
včera
Zemřel oscarový písničkář Glen Hansard, autor hitu Falling Slowly
včera
Německo se řítí do politického chaosu. Klíčový Merzův člověk obešel zákony, pořídil si dítě z USA
včera
Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy
včera
Počasí: Tropy hrozí v části Moravy i o víkendu. Meteorologové avizují další výstrahu
včera
V Keni začali hromadně umírat sloni. Důvod je pro vědce záhadou
včera
Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů
včera
Nepeče se jen Evropa. V Indii se nedá dýchat už po ránu, teploty běžně přesahují 44 stupňů
včera
Zeptám se Putina na podporu Íránu, prohlásil Trump. Podle médií ho to ve skutečnosti nezajímá
Při zahájení vojenského konfliktu s Íránem označil americký prezident Donald Trump za jeden z hlavních cílů zamezení teheránské podpoře ozbrojených skupin na Blízkém východě, které stály za zraněními a úmrtími amerických vojáků. Postoj šéfa Bílého domu k podezření, že s lokalizací cílů a útoky na americké síly pomáhá Íránu Rusko, však podle CNN vykazuje značnou netečnost. Tento nezájem zapadá do dlouhodobějšího vzorce, v jehož rámci americká administrativa zlehčuje možnou roli Moskvy při ohrožení životů amerického armádního personálu.
Zdroj: Libor Novák