Jak snížit riziko nákazy? Analýza zjistila, kdo je nejvíc náchylnější k onemocnění

Už víme, že tyto dvě věci jsou spojené. Analýza spánkových studií zjistila, že problémy se spánkem postihují během pandemie zhruba 40 procent lidí - a zdá se, že větší potíže se spaním mají ti, kdo se covidem-19 nakazili.

Nyní nová studie naznačuje, že pokud jste měli problémy se spánkem před nákazou koronavirem, anebo jste byli denně zcela vyčerpaní a vyhořelí, pak máte zvýšené riziko nejen nákazy koronavirem, ale také těžšího průběhu nemoci.

Každá hodina, o kterou je váš pravidelný spánek delší, je spojená s o 12 procenty nižší šancí nákazy covidem-19, uvádí studie zveřejněná v on-line časopise Nutrition Prevention & Health.

Narušený spánek a vyhoření z práce už byly dříve spojené se zvýšeným rizikem virových a bakteriálních infekcí. Což je důvod, proč vědci chtěli zjistit, zda existuje spojení covidu-19 se spánkovými problémy, stejně jako se stresem.

Pro účely studie se vědci obrátili na zdravotníky ve Francii, Německu, Itálii, Španělsku, Británii a Spojených státech, kteří byli opakovaně v kontaktu s pacienty s covidem-19.

Požádali je, aby jim vyplnili dotazník s otázkami týkajícími se životního stylu, zdraví, užívání léků na předpis a potravinových doplňků, a také o informace ohledně toho, kolik času věnují nočnímu spánku nebo dennímu zdřímnutí, jestli měli jakékoli problémy se spánkem a cítili se v práci vyhořelí. Na otázky jim odpověděly asi 3000 zdravotníků, z nichž se každý pátý nakazil koronavirem.

Respondenti průměrně spali šest až sedm hodin za noc. Zhruba čtvrtina těch, kdo byli testováni pozitivně na covid-19, hlásila potíže se spánkem, v porovnání se zhruba pětinou těch, kdo se nenakazili. Každý pátý z nakažených covidem uvedl, že měl tři a více problémů se spánkem včetně problému usnout, spát bez častého probouzení či potřeby užívat prášky na spaní tři a více nocí v týdnu.

V porovnání s těmi, kdo neměli potíže se spánkem, byla u osob s vyšším počtem problémů spojených se spaním o 88 procent zvýšená šance nákazy covidem-19. Každá hodina spánku navíc pak byla spojená s dvanáctiprocentním snížením rizika nákazy.

Zaměstnanci, kteří hlásili každodenní pracovní vyčerpání a vyhoření, třikrát častěji hlásili vážný průběh infekce a delší dobu na zotavení. Tato studie byla založená jen na vzpomínkách a pozorování dotazovaných, které mohou být subjektivní; přesto tato záležitost zaslouží další zkoumání.

Zatím není jasné, proč jsou nespavost a vyhoření spojené se zvýšeným rizikem závažnosti covidu. Vědci přišli s hypotézou, podle níž nedostatek spánku a spánkové poruchy mohou nepříznivě ovlivnit imunitní systém zvýšením prozánětlivých cytokinů a histaminů, které mohou zhoršit průběh nemoci.

Poukazují také na studie spojující vyhoření se zvýšeným rizikem nachlazení a chřipky, stejně jako dlouhodobých potíží, jako je diabetes, kardiovaskulární choroby, onemocnění pohybového aparátu a úmrtí ze všech příčin.

Podle Minhy Rajputové-Rayové, lékařské ředitelky britského Globálního střediska pro výživu a zdraví, které jako spoluvlastník vydává časopis Nutrition Prevention & Health, je spánek velmi často zanedbávanou oblastí osobní pohody.

"Potřebujeme kvalitní spánek a čas na dobití energie, abychom zabránili vyhoření a jeho následkům," řekla Rajputová-Rayová. "Lepší pochopení následků práce na směny a spánku je zásadní pro blaho zaměstnanců ve zdravotnictví i dalších klíčových pracovníků. Narušení cyklu spánku a probouzení může ovlivnit metabolické, imunitní a dokonce i psychologické zdraví," dodala.