Jste doma, nic neděláte a jste více unavení? Vědci vysvětlili, proč se to děje

Výzkum ukázal, že únavu mohou způsobit psychické stavy, jako stres a úzkost. V současné době, kdy celý svět bojuje s virem SARS-CoV-2, je psychická zátěž na člověka mnohem vyšší než kdykoliv předtím. Mnozí lidé jsou izolováni a tím upadají do rutinních činností, které způsobují psychickou únavu.

Jak získat zpět energii? Na tuto otázku nám odpověděli Sarita Robinson, lektorka psychologie na University of Central Lancashire a John Leach, výzkumný pracovník v psychologii přežití na University of Portsmouthm, kteří pro server The Conversation vytvořili návod, jak s únavou účinně bojovat.

První fáze „přizpůsobení“.

Každá zásadní změna v životě, například stěhování do jiné země, potřebuje období adaptace. Adaptace, která vyžaduje čas je rozdělena do tří fází.

První týden vyžaduje odpoutání od dřívějších způsobů života a navázaní nových sociálních vztahů. Tato fáze obvykle trvá čtyři až pět dní, po kterých se život začíná stávat předvídatelnější a ustálenější.

Lidé se proto mohou v době izolace cítit v depresi. Podle psychologů se není čeho obávat, je to normální adaptační fáze, která by měla v průběhu několik týdnů sama odeznít.

S adaptací na novou situaci může pomoci psaní deníku. Psaní deníku pomáhá myšlenky utřídit, ukazuje naši motivaci v důležitých okamžicích a převážně slouží jako nástroj osobní hygieny. Ukáže, jak se nové situaci přizpůsobujeme. Plné přizpůsobení nastane asi po třech měsících, ale psychologové varují, že po třech týdnech může dojít k záchvatu melancholie a ztrátě morálky. Obava vyplývá z pocitu, že izolace se může stát trvalou, ale jakmile tato fáze pomine, pocity zoufalství se již nevracejí.

Druhá fáze „nastavení priorit“

Nastavení priorit nám umožňuje získat kontrolu nad našimi životy. Pomáhá zabránit hromadění „prázdného“ času, který pomáhá rostoucímu pocitu beznaděje. Lidé jsou díky tomu apatičtí, špatně spí a zanedbávají osobní hygienu.

Nastavení priorit, které zachránilo spoustu životů, ukazuje případ lodi Endurace, která byla uvězněna v arktickém ledu v roce 1915. Sir Ernest Schackleton požadoval po své posádce přísné dodržování časů na jídlo a po každé večeři se všichni povinně scházeli ve společenské místnosti. Tyto plánované činnosti zabránily společenské apatii, ke které může dojít, když je malá skupina lidí společně uvězněna dlouhou dobu. Schackleton vycházel z předchozí expedice RV Belgica, která v roce 1898 zůstala také uvězněna v arktickém ledu, ale kapitán nestanovil žádné priority. Posádka v důsledku toho trpěla nízkou morálkou, která vedla k hromadné mánii.

Takže i když se zdá, že je lepší „nic nedělat“, ihned po probuzení je třeba si jasně stanovit priority na celý den a udělat si čas na společenské aktivity, i když je v současné době musíme dělat online.

Další příčinou únavy je úzkost. Pandemie způsobila, že lidé jsou více nejistí a mají pocit strachu. Tyto pocity napomáhají ke špatné kvalitě spánku, takže po probuzení se cítíme vyčerpaní. Psychologové radí, že pro potlačení pocitu úzkosti je důležité chodit ven, třeba na procházku nebo si zasportovat. Tělo bude unavené fyzicky a spánek bude kvalitnější. Plánování a stanovení cílů je nezbytné pro snížení úzkosti a hlavně únavy. Podle psychologů je potřeba mít optimistický pohled na budoucnost a vytvářet si příležitosti, na které se můžeme těšit.