Kdo za války pomáhal Židům přežít? Jména hrdinů jsou dnes mnohdy zapomenuta

V rámci tzv. konečného řešení židovské otázky plánovali nacisté zlikvidovat židovský národ. Za tímto účelem byly vybudovány speciální vyhlazovací tábory. Naštěstí se našla celá řada lidí, kteří se rozhodli nevinným Židům pomoci. Ukryli je před deportací do koncentračních táborů, a tak jim zachránili život, i když přitom riskovali svůj vlastní.

Mezi známé zachránce Židů patří sir Nicholas Winton, který nechal vypravit z Prahy do Vídně vlaky plné židovských dětí směrem do Anglie. Udává se, že takto se mu podařilo před jistou smrtí v koncentračních táborech uchránit 669 dětí. Sám Winton měl židovské předky a ještě před válkou si uvědomil, že některé již tehdy nacisty pronásledované skupiny obyvatelstva budou ohroženy na životě. Protože bylo po nástupu nacistů k moci prakticky nemožné pomáhat židovským rodinám, rozhodl se zachránit alespoň děti, které z rizikových zemí transportoval do předem zajištěných náhradních rodin v Anglii. Jednalo se o velmi rizikovou akci, veškerou administrativu hlídalo gestapo. I přesto se povedlo v období mezi březnem a srpnem 1939 vypravit několik vlaků s židovskými dětmi. Poslední transport dne 1. září 1939 byl bohužel neúspěšný. Vlak se tehdy musel vrátit z důvodu vyhlášení války.

Kromě známého Wintona se o záchranu Židů zasloužili také ti, jejichž jména jsou takřka zapomenuta. Rozhodnutím pomoci hazardovali se svým vlastním životem především osoby veřejného života. Několik diplomatů vydávalo falešné pasy nebo víza lidem ohroženým nacistickým režimem. Tímto způsobem se povedlo zachránit tisíce Židů. V Maďarsku za války působil na švédské ambasádě Per Anger, který záměrně zoufalým Židům zhotovoval prozatímní pasy, tedy doklady sloužící jako náhrada za ty ztracené. Tak mohli Židé vycestovat ze země a uprchnout před transportem do koncentračních táborů. Podobným způsobem pomáhal Židům v Berlíně na britském konzulátu vydáváním výjezdních víz Frank Foley. Ten dokonce sám neváhal schovávat vyděšené osoby ve svém domě a opatřil jim padělané pasy. Dle odhadů takto zachránil zhruba deset tisíc Židů! Je až kuriózní, že pomoc Židům nabízel také Albert Göring, bratr vlivného nacisty Hermanna Göringa.

Také církevní představitelé zachraňovali za války životy Židů. Prešovský eparcha Pavel Peter Gojdič několik Židů pokřtil, některé nechal schovat v klášterech, a tak jim zachránil život. Nacistický režim duchovní přežil, ten komunistický už ne. Tehdy byl neprávem odsouzen na doživotí za smyšlenou velezradu. Ve vězení v Leopoldově s ním bylo nelidsky zacházeno, což ho stálo život. V roce 2001 ho papež Jan Pavel II. blahoslavil.

Jako mučedník a světec je nejen za záchranu Židů uctíván Maxmilián Maria Kolbe, polský kněz. Ten v klášteře ukrýval jedince ohrožené nacistickým režimem, pomáhal jim shánět padělané doklady a zapojil se také do odboje. Za všechny tyto nelegální činnosti byl roku 1941 zajat a vězněn v koncentračním táboře v Osvětimi, kde zemřel, když na sebe vzal trest smrti vyhladověním za jiného muže, otce několika dětí.

Rovněž některé ženy z církevních kruhů, řeholnice, stály za záchranou židovských životů. Pia Lèsniewska, představená polské Kongregace sester uršulinek Srdce Ježíše Umírajícího, tzv. šedých uršulinek, se ujala organizace akce ukrývání Židů v polských klášterech, katolických školách a sirotčincích. Ludwika Lisówna, představená polských klarisek, infiltrovala do klášterů a řádových škol židovské dívky, a tak jich okolo 500 uniklo jisté smrti. Řeholnice Sára Salkaházi zaplatila za obětavou pomoc židovským obyvatelům životem. Její činnost byla prozrazena a za skrývání židovských žen a dívek ji nacisté i s dalšími sestrami zastřelili. Roku 2006 byla papežem Benediktem XVI. za své skutky blahoslavena.

Mezi lidové hrdiny ve Finsku patří muž jménem Algot Niska, a to především díky pašování alkoholu v době prohibice. Tento přezdívaný „král pašeráků“ byl však také zachráncem zhruba 150 Židů, které dostával díky kradeným či ztraceným dokladům do Finska.