Miliony Židů jsou oběťmi holocaustu. Nacistický režim měl jako jeden z cílů vyhlazení tohoto národa. Našli se však také jedinci, kteří se snažili Židům v těžkých chvílích pomoci, a to i přesto, že tím riskovali vlastní život. Jména těchto hrdinů jsou dnes bohužel mnohdy zapomenuta.
V rámci tzv. konečného řešení židovské otázky plánovali nacisté zlikvidovat židovský národ. Za tímto účelem byly vybudovány speciální vyhlazovací tábory. Naštěstí se našla celá řada lidí, kteří se rozhodli nevinným Židům pomoci. Ukryli je před deportací do koncentračních táborů, a tak jim zachránili život, i když přitom riskovali svůj vlastní.
Mezi známé zachránce Židů patří sir Nicholas Winton, který nechal vypravit z Prahy do Vídně vlaky plné židovských dětí směrem do Anglie. Udává se, že takto se mu podařilo před jistou smrtí v koncentračních táborech uchránit 669 dětí. Sám Winton měl židovské předky a ještě před válkou si uvědomil, že některé již tehdy nacisty pronásledované skupiny obyvatelstva budou ohroženy na životě. Protože bylo po nástupu nacistů k moci prakticky nemožné pomáhat židovským rodinám, rozhodl se zachránit alespoň děti, které z rizikových zemí transportoval do předem zajištěných náhradních rodin v Anglii. Jednalo se o velmi rizikovou akci, veškerou administrativu hlídalo gestapo. I přesto se povedlo v období mezi březnem a srpnem 1939 vypravit několik vlaků s židovskými dětmi. Poslední transport dne 1. září 1939 byl bohužel neúspěšný. Vlak se tehdy musel vrátit z důvodu vyhlášení války.
Kromě známého Wintona se o záchranu Židů zasloužili také ti, jejichž jména jsou takřka zapomenuta. Rozhodnutím pomoci hazardovali se svým vlastním životem především osoby veřejného života. Několik diplomatů vydávalo falešné pasy nebo víza lidem ohroženým nacistickým režimem. Tímto způsobem se povedlo zachránit tisíce Židů. V Maďarsku za války působil na švédské ambasádě Per Anger, který záměrně zoufalým Židům zhotovoval prozatímní pasy, tedy doklady sloužící jako náhrada za ty ztracené. Tak mohli Židé vycestovat ze země a uprchnout před transportem do koncentračních táborů. Podobným způsobem pomáhal Židům v Berlíně na britském konzulátu vydáváním výjezdních víz Frank Foley. Ten dokonce sám neváhal schovávat vyděšené osoby ve svém domě a opatřil jim padělané pasy. Dle odhadů takto zachránil zhruba deset tisíc Židů! Je až kuriózní, že pomoc Židům nabízel také Albert Göring, bratr vlivného nacisty Hermanna Göringa.
Také církevní představitelé zachraňovali za války životy Židů. Prešovský eparcha Pavel Peter Gojdič několik Židů pokřtil, některé nechal schovat v klášterech, a tak jim zachránil život. Nacistický režim duchovní přežil, ten komunistický už ne. Tehdy byl neprávem odsouzen na doživotí za smyšlenou velezradu. Ve vězení v Leopoldově s ním bylo nelidsky zacházeno, což ho stálo život. V roce 2001 ho papež Jan Pavel II. blahoslavil.
Jako mučedník a světec je nejen za záchranu Židů uctíván Maxmilián Maria Kolbe, polský kněz. Ten v klášteře ukrýval jedince ohrožené nacistickým režimem, pomáhal jim shánět padělané doklady a zapojil se také do odboje. Za všechny tyto nelegální činnosti byl roku 1941 zajat a vězněn v koncentračním táboře v Osvětimi, kde zemřel, když na sebe vzal trest smrti vyhladověním za jiného muže, otce několika dětí.
Rovněž některé ženy z církevních kruhů, řeholnice, stály za záchranou židovských životů. Pia Lèsniewska, představená polské Kongregace sester uršulinek Srdce Ježíše Umírajícího, tzv. šedých uršulinek, se ujala organizace akce ukrývání Židů v polských klášterech, katolických školách a sirotčincích. Ludwika Lisówna, představená polských klarisek, infiltrovala do klášterů a řádových škol židovské dívky, a tak jich okolo 500 uniklo jisté smrti. Řeholnice Sára Salkaházi zaplatila za obětavou pomoc židovským obyvatelům životem. Její činnost byla prozrazena a za skrývání židovských žen a dívek ji nacisté i s dalšími sestrami zastřelili. Roku 2006 byla papežem Benediktem XVI. za své skutky blahoslavena.
Mezi lidové hrdiny ve Finsku patří muž jménem Algot Niska, a to především díky pašování alkoholu v době prohibice. Tento přezdívaný „král pašeráků“ byl však také zachráncem zhruba 150 Židů, které dostával díky kradeným či ztraceným dokladům do Finska.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
Aktuálně se děje
před 3 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
včera
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
včera
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu.
Zdroj: Jan Hrabě