Hrad Buchlov: Jak se z pohanského božiště stal královský hrad?

Je možné, že již za Velkomoravské říše stával v místech dnešního hradu strážný opěrný bod. Je totiž obvyklé, že vrcholně středověké hrady byly často stavěny na místech, jejichž strategická poloha byla již v minulosti uznána. Například vedlejší kopec Barborka, zvaný též Modla, byl starým kultovním místem, a druhý kopec Holý Vrch, nese doklady osídlení již z období pravěku.

Řada míst v okolí hradu se uvádí již během první poloviny 12. století, samotný kamenný hrad zde byl vystavěn zřejmě až během první poloviny 13. století. Jedná se přitom o jeden z nejstarších kamenných hradů na Moravě. Ohledně názvu hradu se dodnes vede diskuze. Hovoří se například o možném původu ze starogermánského „Puochola“. Jiní pak odvozovali název z Buchonia Lovia (bukové lovisko), což se dostalo i do Ottova slovníku naučného. Název však mohl vzniknout i zkrácením jména Bohuslav (popřípadě dalších jmen na Boh, Bohuchval apod.), nebo od slova „búchati“, ze základu „buch“ od častých úderů blesku při bouřích.

K jeho názvu se vztahuje i legenda, která hovoří o jakési markomanské královně Frigitildě, která vládla ve 4. století Moravě. Měla to být zbožná panovnice, která se nechala pokřtít a na křesťanskou víru obracela i své poddané. Jednou při lovu prý objevila jeskyni se sochou boha lovu. Ihned ji nechala jako odkaz pohanů zničit. Když po čase na tomto místě vyrostlo opevněné sídlo, vzpomněli si lidé, že tu kdysi stávalo pohanské božiště, a název Buchlov, odvozený od spojení bůh-lov, byl na světě.

Ať už to bylo tak, či onak, je zřejmé, že strážný opěrný bod zde byl již v době knížete Břetislava. Vybudování opěrného bodu bylo nutné, poněvadž území na levém břehu dolního toku řek Moravy a Olšavy nebylo až do první poloviny 13. století součástí českého státu. Kamenný hrad zde nechal s největší pravděpodobností vystavět král Václav I. O stáří hradu hovoří nalezený nejstarší článek hradu, kterým je pilovitě profilované ostění portálu, asi z původní hradní brány, které je podobné portálům blízkého kláštera na Velehradě. Tato podobnost vzbuzuje dohad, že na obou stavbách se během 1. poloviny 13. století zúčastnila táž stavební huť. Jádrem hradu byla pozdně románská obytná východní věž, rovněž z doby těsně před polovinou 13. století, k níž brzy přibyl palác, situovaný od východu k západu. Poslední součástí hradního jádra z raně gotického období jeho výstavby je mocná hranolová západní věž. Celý románsko-gotický hradní komplex pak uzavírala hradba.

Posláním nového hradu bylo chránit důležitý přechod na významné obchodní cestě, která vedla na Brno a opačným směrem k Uherskému Brodu a do Uher. Na době jeho výstavby i jeho stavebním řešení se mohly podepsat i válečné události oné doby, jako byly nájezdy Mongolů či útoky Kumánů uherského krále Bély IV.

První písemná zmínka o hradě přitom pochází až z roku 1300 a je spojena se jménem Protivy z Buchlova, který byl nejspíše purkrabím hradu. Do doby kolem roku 1300 se klade přenesení lovecké pravomoci na hrad Buchlov, kde se tamní úředníci stali též vykonavateli soudní moci.

Se vzrůstajícím významem nedalekého Uherského Hradiště postupně význam Buchlova poklesl. Hrad se ve 14. století udržel jako zeměpanský majetek, ale hned počátkem 15. století byl zastaven Hanuši a Jindřichu z Lichtenštejna. Od té doby se hrad vrátil do rukou krále jen epizodicky.

Ke konci 15. století prodělal hrad pozdně gotické úpravy, které se dotkly jak obytné složky hradu, tak jeho obranné linie, která se přizpůsobila nové dělostřelecké síle. Poslední stavební úpravy proběhly, když hrad vlastnili pánové z Petřvaldu během 17. století. V důsledku blížícího se nového tureckého nebezpečí bylo opevnění hradu rozšířeno ještě o současné první nádvoří s věžovou bránou a bastionem. Přes všechny snahy stavebníků přizpůsobit středověkou pevnost životnímu stylu 18. století, se nedařilo vyhovět novým požadavkům, a proto majitelé postupně ztrácí zájem o další úpravy. Od roku 1751 zůstal Buchlov trvale neobydlen, avšak zásluhou posledních majitelů, hrabat Berchtoldů, nechátral. Berchtoldové soustředili do jeho prostor mimořádně cenné a rozsáhlé sbírky. Z tohoto přírodovědného a historického souboru vzniklo rodinné muzeum. V roce 1945 přešel Buchlov společně s rodinnou hrobkou v kapli sv. Barbory do vlastnictví československého státu.